Už v 17. století se vědělo, že „sladká jablka jsou dobrá proti mdlobě a posilují srdce“. Podle starořeckého spisovatele Artemidora, který se pokoušel klasifikovat symboly, má jablko symbolizovat sexuální slast, protože jeho semínka se podobají ženským genitáliím. Staří Keltové jablko považovali za symbol spirituálního vědění. Pro jiné národy znamenalo nesmrtelnost, anebo znak „červené lásky“, plodnosti… Ve středověku například jablíčka patřila ke každému vyobrazení svaté Doroty, protože při jejím odsouzení na smrt ji písař Theophilus prosil, aby mu přinesla jablka ze zahrady svého nebeského ženicha. Po její smrti se písaři zjevilo dítě s košíkem jablek.

I pro nás mohou být jablka zázračným ovocem. Obsahují velké množství vody, vlákniny, pektinu a málo sacharidů, což ocení všichni, kdo rádi drží své tělo bez toxinů. Z jablíček získáme i v zimě tolik potřebný vitamín C, který bude pro nás přínosnější než ten, který získáváme z dovozových pomerančů. Nejvýznamnější z minerálů, které v jablkách najdeme, jsou draslík, sodík, hořčík a fosfor.

Když nás trápí trávení, opět sáhněme po jablíčkách – v případě zácpy využijme sílu kyselejších bez slupky a v případě průjmu zase sladší se slupkou (nejlépe povařená). Maminky dětí, které se k jídlu zrovna nehrnou, mohou opět využít účinky tohoto „chuť povzbuzujícího“ ovoce. A ty, kdo s rostoucím počtem svíček na dortu zjišťují, že je občas zklame paměť, potěší informace, že každodenní konzumace jablek paměť zlepšuje. Nemocné srdíčko, ledviny i vysoký krevní tlak pomůže „vyřešit“ jednou týdně JABLEČNÝ DEN, kdy se nejí nic jiného než jablka. Toto rajské ovoce napomáhá hojení ran, snižuje cholesterol i čistí tělo od těžkých kovů. Ve formě jablečného octa zbaví nadměrné únavy, mírní svědění, podpoří krevní oběh i sníží horečku, působí také proti kožním plísním. Vnitřní užívání jablečného octa se doporučuje při potížích s krevním oběhem a srdcem.

V kuchyni se jablka využívají do různých buchet, marmelád, kompotů, salátů, do jogurtu, či tvarohu. Výborným mlsáním k televizi jsou jablečné křížaly.

Pokud loupete jablíčka na koláč, slupky po usušení můžete využít na ČAJ. Hrst jablečných slupek uvaříte ve 2 litrech vody, 15 minut necháte louhovat a scedíte. Můžete ho přisladit medem. Čaj pěkně voní a chutná teplý i vychlazený.

U nás je oblíbené jablečné ČATNÍ a jablečný ŠTRÚDL. Letos jsme měli hodně padaných jablíček, tak jsme zavařovali i PŘESNÍDÁVKU jablečnou a jablečno-hruškovou. Samozřejmě bez cukru: Oloupané, pokrájené ovoce uvaříme spolu s několika zrníčky soli a skořicí ve troše vody doměkka, přidáme chia semínko a plníme do horkých sklenic. Obrátíme na 10 minut dnem vzhůru a pak sklenice zabalíme do deky a necháme do druhého dne „vyspinkat“. (Přidané chia semínka zvýší obsah prospěšných látek v přesnídávce – vápník, železo, fosfor, draslík, hořčík, kvalitní sacharidy a proteiny…)

Zajímavou svačinkou by mohly být jablečné DONUTY. Připravíme je z jablíček, ze kterých odstraníme jaderník, nakrájíme je na kolečka (s dírou uprostřed), namažeme je arašídovým máslem (ideálně neslazeným), tahini nebo jiným oříškovým máslem, posypeme skořicí, kokosem, slunečnicovými semínky a trochu „počmáráme“ melasou. Vypadají atraktivně a chutnají skvěle!

Dětem se bude líbit příprava PEČENÝCH JABLÍČEK. Z celých jablek vydlabeme jádřinec tak, aby nám vznikla „jablíčková miska“. Do jablíčka pak mohou plnit to, co jim chutná. Připravit jim můžeme semínka, oříšky, marmeládu bez cukru, skořici, kokos, hrozinky… Když jsou „mističky“ plné, pečeme je při teplotě 150°C asi 10 minut.

Skvěle chutnajícím dezertem je i JAHELNÍK s jablky. Jáhly uvaříme v dostatečném množství vody, asi v polovině času vaření přidáme jablka a uvaříme doměkka. Přisladíme sladem nebo medem a dáme zapéct do trouby. A když jsme hodně rozmlsaní, na vrch si uvaříme jablíčkový AGAR (jablka povaříme, rozmixujeme, přidáme agar – 2 čajové lžičky na 3 dl tekutiny!)

A v neposlední řadě – jablko jen prostě vezměte a snězte BEZ jakékoliv ÚPRAVY!