Aktivní děti, zejména ty, které často sportují, by měly mít kromě správného pitného režimu a přísunu kvalitních bílkovin, rovněž dostatečný příjem sacharidů, tedy cukrů. Ptáte se, jak na to? Zeptali jsme se za vás naší nutriční poradkyně, paní Ludmily Pszczolkové...
"Na počátku je dobré si uvědomit, jak to v těle funguje. Daleko snadněji se pak budete v otázce cukrů orientovat, protože různých lidových názorů na sacharidy je mnoho. Pod pojmem sacharidy se skrývá med, hroznový cukr, bílý řepný i hnědý třtinový. Patří sem ale také sacharidy z ovoce, zeleniny, luštěnin, obilovin a mléka. Každý sacharid je v těle rozložen příslušným enzymem na jednoduchý monosacharid glukózu. Ta je nezbytná (a jen tu může tělo použít) pro správnou funkci mozku, ledvin, červených krvinek i svalů. U nás nejvíce používaný bílý řepný cukr obsahuje sacharózu, která je tvořena právě glukózou a také dalším monosacharidem fruktózou (hroznový cukr).
Mohlo by se tedy zdát, že konzumace bílého cukru je potřebná. Ale není tomu tak. Vysoké procento zastoupené glukózy děla z řepného cukru tzv. rychlý cukr. To znamená, že se glukóza z tohoto cukru uvolní do krve velmi rychle. Potom ale dochází k rychlému poklesu hladiny glukózy v krvi. Hladina glukózy začíná kolísat, což zatěžuje slinivku břišní a výhledově může vést k jejímu onemocnění (cukrovkou).
Kolísání hladiny krevního cukru se může projevovat podrážděním, únavou, neklidem, nespavostí. Existují studie, které poukazují na souvislost mezi zvýšeným příjmem sladkostí a hyperaktivitou dětí.
Polysacharidy, zejména škroby, mají naopak glykemický index nízký, tzn., že při jejich příjmu nedochází k prudkému zvýšení krevního cukru a následnému propadu. Z hlediska zdraví je nejprospěšnější udržovat co nejstálejší hladinu krevního cukru, a to umožňují právě polysacharidy obsažené v zelenině, ovoci, luštěninách a celozrnných obilovinách. Proto by měl jejich denní příjem dosáhnout až 80% celkového denního příjmu sacharidů. Může se to zdát jako nesplnitelný úkol, protože děti přece tolik milují sladkou chuť, ale z hlediska jejich zdraví je to správný krok. Pokud omezíme příjem sladkostí, bílé mouky a slazených nápojů, nebude pak dítě přijímat prázdné kalorie, a „dostane“ tak do sebe daleko více prospěšných látek. Polysacharidy ve formě škrobů jsou totiž obsaženy v potravinách rostlinného původu, které obsahují také celou řadu dalších prospěšných látek, jako jsou minerály a vitaminy. Navíc obsahují vlákninu, která také patří mezi polysacharidy a která plní několik funkcí. Jednak působí ve střevě jako kartáč, který čistí střevní stěnu, ale také zpomaluje střebávání některých látek z potravy, např. cholesterolu.
Závěrem tedy toto: největší část potravy mají tvořit potraviny obsahující škrob provázený vlákninou, která prodlužuje jejich trávení na 3-4 hodiny. Škroby udržují hladinu glukózy v krvi bez velkých výkyvů a šetří tím slinivku břišní. Patří sem obiloviny (celozrnná pšeničná a žitná mouka), ovesné vločky, rýže, luštěniny, brambory.
Svačinky nabízené dětem v bistrech a rychlých občerstveních obsahují z velké části bílou mouku a řepný cukr. Tato kombinace je zcela nevhodná. Nesrovnatelně prospěšnější je podávat dětem například ovesné placičky (snad si mohu dovolit reklamu na Zemánky – jsou z velké části celozrnné, slazené medem; lze si je ale velmi dobře připravit doma), domácí perník částečně pečený z celozrnné mouky (pozn. redakce: recept najdete v našem příštím článku), ale i grahamový či sójový rohlík. To vše v kombinaci se zeleninou či ovocem. Za ideální považuji banány, jablka, hrušky, ale i sušené nepřislazované ovoce (pokud není koupené v bio kvalitě, pak je nutné ho důkladně omýt, protože je sířené). Výborné jsou i obilninové kaše (preferuji doma uvařené před instantními) s ovocem. Pokud se jedná o větší dítě a pokud dítě nemá alergii na ořechy, je kombinace sušeného ovoce a oříšků velmi vhodná (jen bych vynechala arašídy), celkově by ale denní příjem ořechů u dětí neměl být vyšší než menší hrst.
Z mého pohledu je grahamový rohlík s máslem a jablkem nebo paprikou o mnoho lepší než kupovaný čokoládový perník nebo bageta z bílé mouky se salámem a tatarskou omáčkou.
Asi se budu opakovat, když připomenu to, že děti sice milují sladkou chuť, ale pokud je na ni nebudeme zvykat příliš brzy a pokud budeme sladkosti dávkovat s rozumem, uděláme pro zdraví svých dětí daleko více, než si teď myslíme.
A ještě jedna poznámka na úplný závěr - cukr je potravina, která nejvíce vede k překyselení organismu. Možná jste o překyselení už slyšela, je to v poslední době taková módní vlna, každý se chce odkyselit. Prvním krokem je ale vždy vynechání cukru a sladkostí v každé podobě. (Pozn. redakce: o překyselení píše i MUDr. Hana Váňová ve svém článku "Pryč s kyselostí").
Přeji vám hodně úspěchů a trpělivosti. Změnit složení jídelníčku nelze najednou a ne vždy to jde snadno, zvláště u dětí. Ale vždy to stojí za tu námahu.
Vaše Ludmila Pszczolková
Upozornění: Informace o homeopatické léčbě akutních i chronických nemocí publikované na stránkách svethomeopatie.cz mají pouze informační a vzdělávací charakter. V žádném případě nenahrazují osobní konzultaci v ordinaci praktického lékaře/pediatra nebo osobní konzultaci v homeopatické poradně.




