Jsem na zimním stadionu, malým hokejistům začíná trénink. Syn najíždí na led, já mířím do „hokejové“ restaurace. Objednávám si čaj. Hned za mnou stojí dvě krásné malé holčičky, které mají po krasobruslařském tréninku hlad. Obě si kupují párek v rohlíku a jeden z uměle žlutých sycených nápojů. Na výběr měly ještě smaženku s vajíčkem a cibulí, pizzu a mastnou koblihu s marmeládou pokrytou vrstvou sypaného cukru. První, co mě v tu chvíli napadne, je otázka: Je skutečně tato nabídka ve „sportovní restauraci“ správným zdrojem energie pro aktivní děti? Zamysleli jste se i vy někdy nad tím, jaké občerstvení si mohou děti před nebo po tréninku na stadionu, u tělocvičny nebo ve škole koupit?

Jelikož se jedná o problém, který se opakuje v drtivé většině restauračních zařízení, zeptali jsme se naší nutriční poradkyně, paní Ludmily Pszczolkové, jaké jsou zásady stravování dětí při zvýšené fyzické námaze?

„To, co je nabízeno dětem, a nejen na sportovištích, nemá pranic společného se zdravím a opravdu je mi líto dětí, kterým rodiče takové „dobroty“ kupují. Jsou to předražené prázdné kalorie, které zatěžují dětský organismus. Už jsem rezignovala na věty typu „pro jednou mu to neuškodí“ nebo „vždyť to jí každý“. Uvědomme si, že naše tělo je zcela odkázáno na to, co mu dáme. Z ničeho jiného žít a stavět nemůže. To, jaké stravovací návyky dítě naučíme, se odrazí v celém jeho životě. Strava nemá vliv jen na to, jak silné máme zuby nebo kosti, ale i na to, jak budeme zvládat stres, jak se budeme učit, jaká bude naše odolnost vůči nemocem, jak zdravé budou naše děti. Dříve se říkalo, že jediné, co dítěti můžete opravdu dát, je vzdělání. Já si dovoluji k tomu přidat i stravovací návyky.

První zásadou je pitný režim. Tady bych se přimlouvala za to, aby se děti naučily pít asi 2 hodiny před zátěží, minimálně 7 ml na 1 kg hmotnosti. A samozřejmě po zátěži také, protože voda pomáhá vyplavovat metabolity vznikající při zátěži. Tělo vstřebá jen tolik tekutin, kolik potřebuje, zbytek vyloučí, takže tady platí: více je lépe. Já jsem zastánce čisté vody, nedoporučuji žádné šťávy ani jinak slazené či ochucené nápoje. Pokud dětem čistá voda nechutná, můžete jim ochutit čerstvě vymačkanou šťávou z citrónu, pomeranče, grepu.

Ideální strava sportovce se nijak výrazně neliší od racionální stravy, pokud se nejedná o silové sporty. V podstatě jde o vyvážený příjem bílkovin, sacharidů a tuků.00,

Děti nepotřebují stravu bohatší na bílkoviny, ale potřebují kvalitnější bílkoviny. Pokud je bílkovin více, tělo je musí dost náročným způsobem odbourávat, což organizmus zatěžuje a překyseluje. U bílkovin je ideální příjem živočišných a rostlinných bílkovin v poměru 1:1. Proto nejsem zastáncem denní konzumace masa. Stačí 2-3x týdně, z toho 1x týdně rybu. Z masa jednoznačně nedoporučuji kuřecí maso, pokud není z ekologického chovu (pro vysoký obsah hormonů a ATB), spíše krůtí, hovězí, vepřové. Ryby jsou výborné, ale ne každé dítě je má rádo. Určitě bych dítě nenutila, aby si rybu nezprotivilo.

Bohatým zdrojem bílkovin jsou také luštěniny a obiloviny. U luštěnin je vhodná příprava s kořením (např. saturejka), aby nezpůsobovalo nadýmání a také kombinace spíše s dušenou zeleninou než s masem nebo vejcem tak, jak jsme zvyklí. U obilovin je volba jednoduchá – ovesné vločky, pšenice, ale i pohanka. Jen pro zajímavost a pro všechny „masožrouty“ uvádím srovnání obsah bílkovin u hovězího masa (21%) a ovesných vloček (14%). Navíc mají rostlinné zdroje bílkovin tu výhodu, že neobsahují tolik „průvodních“ látek pro zdraví nepříznivých jako bílkovinné potraviny živočišné (nasycené tuky, cholesterol, nadbytek fosforu a samozřejmě rezidua růstových stimulátorů, antibiotik apod.). Naopak obsahují minerální látky, vitaminy, vlákninu.

Proto bych u dětí jednoznačně doporučovala obilninové kaše – vločkovou, jáhlovou, pohankovou. Ne instantní, ale doma připravené. Pokud může vaše dítě konzumovat mléko, tak s mlékem, ale výborné jsou bez mléka. Z mléčných výrobků obecně doporučuji zakysané neochucené mléčné výrobky, ideální je kyška, mikyška, kefír, kefírové mléko, jogurt – jednoznačně Hollandia, Choceň, Kunín. Co se týče množství, pak jednoznačně stačí 200-250 ml mléka nebo jeden malý jogurt.

U tuků dávejte přednost rostlinným tukům, ale na chléb jednoznačně máslo. Do salátů olivový olej, ale výborný a pro cévy velmi prospěšný je olej konopný, bodlákový a lněný (ten je nejméně chutný, ostatní jsou velmi dobré).“

Další kapitolu o sacharidech naleznete v článku: "Výživa dětí při sportovní zátěži – 2. část".