Jeden z vašich kurzů je zaměřen na výživu dětí. V dětství získáváme návyky na celý život a dětská obezita je v současnosti velkým společenským problémem. Co s tím?

Jediná schůdná cesta je naučit rodiče, jakým způsobem mají svým ratolestem nenásilnou formou zorganizovat život tak, aby v něm byl dostatek prostoru pro pravidelnou pohybovou aktivitu, a současně se sami vzdělávali v systému racionálního stravování. Dítě tráví přibližně polovinu dne ve škole, kde v naprosté většině případů nemají rodiče pod kontrolou, co všechno a v jaké kvalitě jí. Zbytek dne ale kontrolovat mohou, což bohužel ne vždy dělají. V podstatě můžeme rodiče rozdělit do tří supin. První se o kvalitu stravování vůbec nezajímá, jedná se o největší část celé populace. Druhá naopak řeší ve výživě každou „blbost“ a zadělává tak sama sobě i svým dětem na psychické potíže (ortorexii), ze kterých vznikají následně metabolické i zdravotní komplikace. Třetí skupina se naštěstí chová racionálně, přistupuje ke stravě skutečně rozumně a nic nepřehání.

Máte nějaký tip pro maminky, které chtějí vařit svým dětem zdravě, ale ty to odmítají jíst?

Jeden zásadní – nepáchat žádné násilí, slovní ani emoční. Dítě je bytost, která se rychle vyvíjí, a každá situace, kterou v životě prochází, formuje jeho osobnost. Pokud rodiče způsobí, že si jejich dítě vytvoří v mysli jakoukoli negativní vzpomínku ve vztahu k jídlu, bude se postupně hromadit jeho odpor a riskujeme do budoucna vznik problémů na psychické i fyzické úrovni. Je potřeba jít cestou nejmenšího odporu, tedy vytváření pozitivního vztahu ke konzumaci kombinace potravin, o kterých víme, že by měly tvořit základ každodenního stravování. Tady neexistuje žádná konkrétní rada, vše stojí na principu kreativního přístupu rodičů k dětem. Je proto potřeba si položit otázku, jak moc jsme my – rodiče – kreativní a ochotní se vzdělávat nejen v oblastech racionálního přístupu k životu, ale především se vrátit zpátky do svého dětství a navázat se svými ratolestmi komunikaci na jejich úrovni vědomí. Když budete malému dítěti vysvětlovat, proč je důležité jíst tak, jak chceme, aby jedlo, nikdy nám nebude rozumět, vždy to vnímá jako útok na harmonii jeho reality. Nemá naše vzdělání, nerozumí pojmům a výrazům, které používáme. Dítě si chce hrát, je to jeho přirozenost. V oblasti stravování tak má význam hrát si s barvami v potravinách, vybudit zájem o společné nákupy a přípravu jídel, vzájemně se podporovat v aranžmá pokrmů na talíři. Mozek dítěte potřebuje neustálou aktivitu a přísun nových informací, hraním si zajistíte jeho zájem o stravování. Jakmile rodič pochopí, že jeho dítě ví mnohem lépe než on, co jeho tělo potřebuje, a napasuje se do role „dohlížitele“ a koordinátora, přestanou vznikat fatální rozpory. Toto všechno je podmíněno tím, že současně zajistíme, aby dítě nemělo přístup k přebytku technologicky a chemicky upravených potravin, které obsahují aditiva z kategorie ochucovadel a zvýrazňovačů chutí. Problém je v tom, že tyto látky z pozice svojí síly velmi rychle vytvoří určitou formu závislosti a člověk (platí to pro dospělé i děti) tak přestane vnímat přirozenou chuť z běžných potravin.

Škola zdravého vaření je dalším vaším projektem. Když nevím, co uvařit, ráda se tam inspiruji recepty i krásnými fotografiemi. Nejsou to ale jen návody, co a jak připravit, součástí receptu je i popis vlastností surovin.

Všimněte si, že žijeme v době, kdy téměř každý „kecá“ do výživy. Prostě co člověk to názor. Objevuje se stále více pořadů o vaření, dnešní doba je tomu nakloněná. Praxe ale ukazuje, že výživáři mají většinou problém navrhnout systémy stravování, které jsou konzumovatelné, kuchaři naopak neřeší nutriční stránku jídelníčku. V projektu www.skolazdravehovareni.cz se snažím slučovat obě profese dohromady – tedy připravit recept, který lahodí oku a je dobře dostupný, a současně jej i vyhodnotit v oblasti jeho charakteristik. To znamená, jakým způsobem může ovlivňovat naše metabolické pochody. Taková činnost mi dává smysl.

Závodně jste sportoval a stále jste aktivním sportovcem. Prozradíte nám svůj recept na to, jak se udržet ve zdraví, kondici a pohodě?

Recept na kondici je jednoduchý – každý den jíme, pijeme, dýcháme, spíme… Pokud cokoli z toho zanedbáme nebo zaženeme do extrému, odkloníme se od rovnováhy. Naše tělo to vnímá stejně i u pohybové aktivity, která by z pozice přirozenosti dané přírodou měla být každodenní. Proto sportuji každý den, nehledám v tom nic složitého, ani jakékoli výmluvy. Pokud to se sportem nepřeženeme a nezničíme si zdraví, máme možnost se udržovat v kondici navždy. Celý život se pohybuji ve sportu. Díky tomu znám lidi, kteří i ve svých devadesáti letech běhají maratony. Někteří s pravidelným sportováním začínají v šedesáti, sedmdesáti, dokonce i osmdesáti letech. Je to pouze o přístupu. Recept na pohodu je také jednoduchý. Je potřeba směřovat všechny svoje aktivity k rovnováze, nic nepřehánět, platí to i o stresových faktorech. Aktivně každý den pracuji s myslí, medituji, studenti mě dokonce „přinutili“, abych tato témata zařadil do kurzů. Recept na zdraví je už složitější. Do hry vstupuje genetika a řada dalších faktorů, kde ne všechny máme pod kontrolou s možností je řídit. Záleží i na tom, jak pojem „zdraví“ definujeme. Osobně se na něj snažím nahlížet holisticky a vnímám jej jako „schopnost přizpůsobit se situaci“. Tento přístup mě nijak neomezuje ve snaze tuto schopnost trénovat a posilovat, což je celoživotní proces – stejně jako je tomu u pohybové aktivity.

Spousta lidí, pracovně velmi vytížených a stresovaných hledá pomoc v podpůrných látkách a stimulantech (kofein, energy drinky, cukr, fast food…). Dostat se z tohoto kruhu je někdy velmi těžké. Co byste pro začátek poradil?

Pokud se dostaneme do začarovaného kruhu této formy závislosti, je potřeba začít omezovat rizikové potraviny či konkrétní látky postupně. V podstatě to těžké není, vyžaduje to pouze vůli k systematičnosti. Homeostatické samoregulační systémy našeho těla mají naprosto úžasnou schopnost udržovat potřebnou rovnováhu, je pouze potřeba jim to umožnit. Skutečně velkou komplikací v jejich činnosti a snažení jsou jakékoli drogy, které posouvají fungování systémů v našem těle do extrému. Jakmile je přestaneme konzumovat, organismus si už poradí sám. Faktem je, že po nich zůstane v mysli prázdný prostor, protože mají přímou souvislost s produkcí emocí. Pokud nemáme dostatečně silnou vůli na to, abychom celý proces transformace zvládli bez abstinenčních příznaků, vyplácí se hledat takové jejich alternativy, o kterých víme, že zdaleka nemají natolik škodlivý vliv na zdraví. Ke kofeinu a energy drinkům jsou to například ginkgo biloba nebo některé adaptogeny, k cukru pak některá náhradní přírodní sladidla (stevie, polyoly). U fastfoodového stravování hledání možností, jak přejít na racionální způsob stravování s preferencí kvalitních surovin a zajištění silných a výrazných chutí pokrmů, které budou simulovat tvorbu podobných emocí, jaké vznikají při konzumaci fast foodu.

Některé vaše kurzy se nezabývají jen výživou těla, ale i duše. Mám na mysli kurzy Síla myšlenky a Meditace pro začátečníky.

Už od svého dětství jsem trávil vždy nejvíce volného času v přírodě, zajímalo mě, jak vše funguje. Toto dalo základ celostnímu způsobu uvažování, který rozvíjím dodnes a na němž stavím i systém vzdělávání. Oddělovat výživu od psychosomatiky a způsobu myšlení v podstatě znamená, že násilně vypínáme ty části svého mozku, které za vnímání toho, co se děje na úrovni vědomé i podvědomé mysli, zodpovídají. Je to nešťastné, potlačujeme tím vlastní evoluční vývoj. Pokud se chcete naučit správně vnímat vztahy mezi tím, co a jak jíme, a vlastním zdravím, není možné z této rovnice vynechat duchovní stránku naší bytosti. Je pouze otázkou úhlu pohledu a vlastního přístupu, jak jednotlivé informace prezentujeme, tedy jak dalece hledáme spojení mezi vírou a věděním. V situaci, kdy toto víte, ale záměrně neprezentujete v rámci výuky, jste pokrytec a lhář. A já nechci být pokrytec ani lhář.

Jsem absolventkou několika vašich kurzů. Byla jsem mile překvapena, když jedna kapitola byla věnovaná homeopatii. Jakou roli u vás hraje homeopatie?

Vystudoval jsem přírodní vědy, nemalá část mojí mysli je tak postižena tímto konvenčním vzděláním a přístupem k hodnocení reality. Pokud bych chtěl přistupovat k homeopatii ryze vědeckým způsobem, musel bych se chovat jako skeptik. Tedy zařadit se do davu té části lidstva, jež posuzuje fungování světa na základě pravidel diktovaných doktrínou moderní vědy, která je postavena na principu zpochybňování. Vědci mají samozřejmě ze svého úhlu pohledu – tedy snahy o skutečné vědění bez jakýchkoli náznaků víry, domněnek a vnitřního přesvědčení – pravdu, protože vše s výjimkou vědecky prokázaných faktů není možné označit jako vědecky pravdivé. Celá potíž je ve vnímání reality, tedy úrovně vědomí, na které se jako pozorovatelé nacházíme. Pokud budu brát v potaz pouze mechanistický přístup k přírodním vědám, nikdy se nedoberu skutečné pravdy. Já se snažím hodnotit realitu celostně, tedy z různých úhlů pohledu. Vždy tak, aby moje mysl byla otevřená a kladla si otázku „proč a jak je to možné“ místo vědecky preferovaného zpochybňování, o kterém se tvrdí, že je hybnou silou vědeckého pokroku, ve skutečnosti ale vede pouze k omezenému vnímání skutečnosti. Jsem nesmírně vděčný za to, že mě neplatí žádná instituce a nejsem závislý na žádné vědecké autoritě. Živím se sám a odpovídám pouze sám sobě. Z této pozice si můžu dovolit uvažovat svobodně a nebát se jakéhokoli lynčování. Když vidím, že něco funguje, část mojí mysli odpovědná za víru má radost a racionální část mojí bytosti dotovaná energií víry začne ihned pátrat po tom, proč a jak to funguje. U homeopatie nevidím žádný důvod, proč by se mělo jednat o podvod, jak prezentuje moderní věda. Vysvětlení leží na úrovni kvantové fyziky. Jakmile člověk pochopí význam a smysl pojmu „informace“, měla by jeho mysl přestat produkovat nesmysly typu „není to možné“, „nefunguje to“ či „je to podvod“. Protože se jedná o kvantovou fyziku, se kterou pracujeme především na teoretické úrovni, jelikož vědci v současné době ještě nezvládají provádět výzkumy v této oblasti s hmatatelnými důkazy, je potřeba se více orientovat na práci s filozofií ve vědě. Věda jako taková vznikla z filozofie, ne každý vědec si to dnes bohužel připouští a respektuje jako fakt. Pokud by homeopatie byla skutečně podvodem, jak tvrdí vědci, a opírala se pouze o placebo efekt, nemohla by fungovat u dětí, zvířat a už vůbec ne u rostlin. V tomto směru nerozumím vědcům, proč se chovají tak krátkozrace a často i hloupě, když přehlížejí naprosto základní fakta. Pro samé stromy nevidí celý les. Homeopatie má u mě zvláštní místo, protože nepracuje s živinami či konkrétními látkami, ale jejich informačním potenciálem. Člověk, který vnímá fungování přírody holisticky, tedy respektuje její newtonovské a současně i kvantové zákony, se nemůže stavět k homeopatii zády.

Napsal jste několik knih s různou tématikou – od Půstu po Řeč těla. Témata vám přináší sám život?

I tak by se to dalo říct. Psaní knih neplánuji, vždy to přichází jako informace, která se objeví v mysli a postupně zesiluje svůj hlas až do okamžiku, kdy moje ego přestane protestovat a já definitivně sednu ke psaní. Z malé části to souvisí i s mým vlastním vývojem. Stejně jako všichni ostatní i já procházím životem tak, že sbírám zkušenosti. Některé z nich prezentuji v knihách, zbytek pak v kurzech, kde podléhají studijnímu systému tak, abych informace nejen předal, ale především studenty něco naučil.

Na čem zrovna pracujete a jaké období prožíváte? Můžeme se těšit na nějaký nový kurz či knihu?

Poptávka ze strany studentů mě přinutila začít vytvářet ucelený systém vzdělávání v oblasti výživy mysli, který doplní sbírku kurzů zabývající se výživou těla. Stávající kurz „Síla myšlenky“ bude obohacen o dvojici měsíčních kurzů „Meditace pro začátečníky“ a „Meditace pro pokročilé“, na které pak budou navazovat další. Kromě toho připravujeme spuštění mých kurzů i v anglickém jazyce. Stále větší počet zájemců (Čechů i Slováků) se do kurzů hlásí ze zahraničí, zmíní to mezi svými známými, a tak se množí žádosti o možnost studia v cizích jazycích. Začneme s angličtinou, postupně budeme přidávat další jazyky.

Děkuji za rozhovor.

Inspiraci na nabídku kurzů a zdravých receptů najdete na www.kurzyatac.cz a www.skolazdravehovareni.cz.