Rozdíl v přístupu k potravinám je i v tom, zda je dítě ještě kojené, nebo ne. V prvním případě je třeba dietu nastavit u maminky, což maminky zvládají velmi dobře, a když vidí efekt, je to úplně bez problémů. Nikdy se mi nestalo, že bychom se kvůli alergii na potraviny dohodly na ukončení kojení. Vždy se nám podařilo najít potraviny, které dítěti momentálně nedělaly dobře a po jejichž vysazení se mohlo kojit vesele dál. Je to tak lepší, protože u alergického dítěte, i když to není přímo alergie na mléko (ať už na bílkovinu kravského mléka nebo na laktózu), je daleko těžší mateřské mléko nahradit. Kravské mléko se jako náhrada obvykle nehodí, protože ve většině případů alergii zhoršuje.

Výběr vhodných potravin není vůbec jednoduchý a seznam, který uvádím, je opravdu pouze orientační. Každá potravina v něm uvedená může alergii způsobit, nebo zhoršit. Je to jen o zkoušení. Vzhledem k tomu, že při své práci používám elektroakupunkturní testování potravin, mohu poměrně přesně určit, která potravina je vhodná a která ne, i když ani to není 100%. Organismus totiž reaguje na vše, co se kolem něj děje, a tak se alergie mění i během roku. Říkáme tomu zkřížené alergie a naštěstí se o nich začíná mluvit už i mezi alergology. (Pyly některých rostlin a stromů mají podobnou strukturu bílkovin jako některé potraviny – ty pak v době, kdy daná rostlina kvete, průběh alergických projevů zhoršují.)

Existuje ale několik obecných doporučení:

• Pitný režim – děti většinou nemají problém s tím, že by pily málo, ale spíše s tím, co pijí. Nejlepší je obyčejná voda. Čím dříve se ji dítě naučí pít, tím lepší to pro něj bude.
• Cukr – zhoršuje průběh všech alergií, jednoznačně. Je to jednoduché – pokud chcete, aby vaše dítě nemělo problémy s kůží, a vlastně problémy s imunitním systémem obecně, nedávejte mu klasické běžné sladkosti, nebo je dávejte s rozmyslem. Daleko lepší variantou jsou ovesné sušenky, sušené ovoce, domácí buchta (s menším množstvím cukru, než je v receptech, a částečně z celozrnné mouky), kvalitní čokoláda. Možností je hodně, jen je třeba pátrat. Je lepší koupit kvalitní sušenky ze špaldové mouky a z másla za 50 Kč, než dvoje přeslazené „čokoněco“ plné palmového tuku, barviv a leštidel za 25. Neučte děti být závislé na cukru a sladkostech. Dejte si tu práci a přečtěte si o tom, jak cukr škodí.
• Bílá mouka – snažte se omezit běžné bílé pečivo na minimum. Není to o lepku, ale o bílé vymílané mouce. Naučte sebe i své dítě jíst obyčejný pšenično-žitný chléb, nebo ještě lépe žitný kváskový. Ostatní kupované pečivo je v drtivé většině případů zcela nevhodné. A nemá cenu mě přesvědčovat o opaku, rukama mi prošlo při testování tolik nejrůznějších pečených dobrot, že jsem si tím, co jsem napsala, opravdu jistá.
• Pestrost jídelníčku – bylo by dobré pochopit, že dítě (ani dospělý) opravdu nepotřebuje mít v jednom jídle 15 různých chutí. Děti jsou v chutích velmi skromné a i my bychom se to měli naučit. I tady platí, že méně je někdy více. Například italská kuchyně je na tom postavená – několik ingrediencí a výsledkem je skvělé jídlo. Samozřejmě je pak na místě otázka kvality vstupních surovin.
• Do ruky dejte malým dětem místo rohlíku křupky natural (rýžové, kukuřičné, jahelné a amarantové).

A teď už konečně k potenciálně vhodným potravinám – rozdělila jsem je do skupin.

• Ovoce – hrušky, banány, švestky, hroznové víno (velmi důkladně omyté), jablko dušené a jen v případě, že v rodině nejsou alergie na pyly (podávat vždy až po odkvětu břízy), borůvky, žlutý meloun, vařená broskev (ne z konzervy), rynglový kompot, švestkový kompot, od 10 měsíců brusinky, černý rybíz, maliny, ostružiny. Ovoce vždy zpočátku vařené, pak až syrové.
• Zelenina – cuketa, dýně hokkaido, máslová dýně, fenykl, zelené fazolky, kedluben, ředkvička dušená, bílá ředkev, pórek, zelený hrášek, červená řepa, pastinák, avokádo, batáty.
• Přílohy = zavářky do polévek = snídaňové kaše – rýže (u starších dětí i natural), jáhly, pohanka, quinoa, ovesné vločky, celozrnný kuskus, slzovka, kroupy, špalda.
• Luštěniny – nejméně alergizující je červená a černá čočka, potom fazole adzuki. Správně uvařené luštěniny jsou ale většinou velmi vhodné.
• Maso – králík, bio nebo domácí kuře, bio nebo domácí krůta, bio nebo domácí hovězí.
• U vajec je to velmi individuální, častější je alergie na bílek.

Mezi velmi časté alergeny patří: ryby (i tuňák), jablko, brambor, ořechy, semínka (zejména sezam), mrkev, celer, květák, rajčata.

Pokud si myslíte, že vám nebo vašemu dítěti některá potravina způsobuje alergii, doporučuji ji na 3 týdny zcela z jídelníčku vyloučit a pak znovu zařadit. Reakce se může projevit téměř okamžitě (zarudnutí tváří, kýchání, svědění očí nebo uší, otok rtů…), ale i později (neklid, špatný spánek, zhoršená koncentrace, zhoršená nálada, průjem, zácpa, ekzém, bolesti břicha…). Když je ale takových potravin více, je výše uvedená metoda dosti komplikovaná a pro maminky i stresující.

Přeji vám, abyste nemuseli alergii řešit u sebe ani u svých dětí, a pokud s ní setkáte, ať se u vás dlouho neohřeje!