Svět Homeopatie

V období jara jsou v dubnu podle čínské medicíny nejvíce zatíženým orgánem těla játra, je to možná nejnáročnější období roku zejména pro alergiky. Játra jsou sídlem hněvu a soucitu, jejich kondice ovlivňuje naši schopnost přizpůsobit se a předvídat. Na jaře máme příležitost k velkému úklidu nejen doma a na zahradě, ale i ve svém těle, je to tedy výborné období i pro očistu našeho trávení. 

Pokud máme vyčerpaná játra, bude to vidět na špatném stavu pokožky, zraku, můžeme mít potíže se zažíváním, s pálením žáhy, s menstruací a se záněty a projevy alergií. Problémy s očima a zhoršení zraku souvisí s látkovou výměnou a pomůžeme si také posilováním jater vhodnou dietou, reflexní terapií, masážemi, dodáváním hořčin bylinami a dostatkem betakarotenu ze zeleniny a ovoce. V emocionální rovině nám problémy s játry, žlučníkem a zrakem může způsobit sžíravý vnitřní hněv. Je třeba v sobě tyto emoce nepotlačovat, ale vědomě přeměňovat zlost, hněv a všechny další negativní emoce na lásku. Nejlépe si nahlas třikrát zopakovat: „Zlost přeměňuji na lásku.“

Nedostatek energie v játrech se může projevit jako typická jarní únava. Nezatěžujme proto játra nevhodnými potravinami, jako je nadbytek mléčných výrobků, tučných a smažených jídel, alkoholu, cukru a sladkostí či kávy s mlékem. Osvěží nás sklenice teplé vody s čerstvou citrónovou či grepovou šťávou nebo jablečným octem vypitá po ránu a jablka, jablečná šťáva či mošt a čerstvé šťávy z kopřiv a dalších bylin. Z hořkých bylin léčících játra je to zejména ostropestřec mariánský – semena nebo olej z nich – a prášek z kořene hořce žlutého. Také zinek pomáhá.

Popenec břečťanovitý

Popenec je plazivá nízká rostlinka tvořící porosty v trávnících v zahradách i na loukách. Patří mezi jedlé, léčivé a dosud nedoceněné „plevely“. Roste na loukách, stráních, kamenných zídkách i v příkopech podél cest, je z rodu hluchavkovitých bylin a kvete podobně jako šalvěj modrofialovými kvítky. Jméno břečťanovitý vypovídá o podobnosti s plazivým břečťanem, popenec je ale mnohem drobnější. Od začátku jara vždy popenec nedočkavě vyhlížím jako vítané zpestření jídel a „životabudič“ zejména prvních jarních tvarohových pomazánek s pažitkou, kterým dodává jedinečnou příchuť. Naši předkové ho také s oblibou přidávali do bramborových jídel a velikonočního bramborového salátu či nádivky spolu s kopřivami.

Popenec je nejen chutný, ale i léčivý a sbírá se jeho kvetoucí nať s mírně nahořklou chutí a příjemnou vůní. Obsahuje: třísloviny, vitamín C, hořčiny prospěšné játrům a žlučníku, vonnou silici, pryskyřici, cholin, saponiny, organické kyseliny a minerální draselné soli. Popenec léčí a detoxikuje játra, zlepšuje trávení a látkovou výměnu. Díky svíravému a protizánětlivému působení pomáhá při trávicích a dýchacích potížích, tlumí průjem i kašel. Zevně se používá formou kloktadla při bolesti v krku nebo se přidává do koupelí a obkladů na ekzémy, působí protizánětlivě na špatně se hojící rány a svědivé vyrážky. Z popence se také vyrábí tinktura na stejné účely pro kožní potíže, kdy ji zředíme vodou – 20 kapek do skleničky vody.

Pro maminky a děti

Vynikající je popencový „zakopaný“ sirup proti kašli, do kterého můžeme přidat i pampelišky a sedmikrásky, kvetoucí zjara ve stejnou dobu. S dětmi ho každoročně vyrábíme na setkávání rodin s dětmi „Vítání jara“. Děti posbírají pampelišky, sedmikrásky a popenec, do čisté litrové zavařovací sklenice bylinky namačkáme a prosypáváme každou vrstvu obyčejným bílým cukrem tak dlouho, až je sklenice plná. Poslední vrstvu zasypeme cukrem a uzavřeme šroubovacím víčkem. Celou sklenici pak zakopeme do země do jámy dost hluboké a zakryjeme drnem. V zemi se dějí zázračné proměny, které můžeme pozorovat, když sklenici vytáhneme občas na světlo. Cukr uchovává květy zdánlivě v nezměněné podobě, ale zároveň vstřebává chuť, vůni a léčivou sílu. Pomáhají také skřítkové a výsledek je vždy společným dílem dětí i přírodních sil a bytostí. Po 3–6 týdnech sklenici vykopeme, obsah přendáme do kastrolku, podlijeme troškou vody a krátce svaříme, až se cukr rozpustí. Pak přecedíme přes čistý látkový kapesník, vyždímáme všechnu šťávu a nalijeme do sklenice. Stejným způsobem se vyrábí i sirup ze smrkových jarních světle zelených výhonků.

Recepty pro zdraví

• Čaj z popence (nálev) na podporu trávení, na posílení funkce jater a žlučníku, na zmírnění kašle: 1 lžičku kvetoucí natě přelijeme 1 hrnkem vroucí vody a necháme louhovat 5 minut. Pije se 2–3x denně 1 šálek po doušcích před jídlem. Lze kombinovat s květem bezu, řebříčku, podbělu, lípy a s natí řepíku.
• Mast na křečové žíly s popencem: plnou hrst kvetoucí popencové natě dáme do 200 g roztaveného sádla, bambuckého másla nebo olivového oleje a necháme celou noc louhovat. Sádlo druhý den mírně ohřejeme do rozpuštění a scedíme. Mastí nebo olejem lehce masírujeme křečové žíly.

Pro zdraví duše

Nenápadný plevel s velkou životaschopností a léčivou silou nás učí nenechat se v životě zlomit ani si nenechat pošlapat svou víru v dobro. Kolikrát tě druzí „pošlapou“, tolikrát se znovu narovnej, odpouštěj všem i sobě a věř v dobro a spravedlnost. Jen dobrým oplácej beze vzteku a potom mohou i tvá játra být zdravá.

Jak pěstovat a sbírat popenec?

Popenec se v zahradách moc nepěstuje, neboť roste sám hojně jako plevel a vytváří úplné koberce plazivých oddenků. Můžeme ho pěstovat i v květináči, mezi okrasnými či jedlými bylinkami. Tvoří převislé výhonky a pěkně doplňuje třeba velkokvěté macešky, jejichž květy se mohou také jíst. Kvetoucí nať popence se sbírá v době květu na jaře nejlépe odpoledne mezi 14–16 hodinou. Na čaj ji sušíme na tmavém, dobře větraném místě. Pro použití do kuchyně je nejlepší čerstvý popenec, mladé výhonky. Ve stínu a vlhku má popenec větší lístky a méně kvete, na slunci je menší, ale zato aromatičtější jako koření. V Německu ho za války nazývali „vojenskou petrželí“ jako koření zadarmo a dostupné všem.

Více o bylinkách se můžete dozvědět v knize „Bylinky pro děti a maminky“ a přímo od autorky článku M. D. Staňkové na jejích přednáškách a seminářích. www.bylinkypromaminky.blogspot.cz
Více o cvičení pánevního dna s Ivetou Kučerovou ve spolupráci s M. D. Staňkovou na webu: www.zivaradost.cz
Společný víkend se cvičením a bylinkami pro ženy plánujeme na 10. 6. − 11. 6. 2017.

Sdílet |

Tisknout článek Poslat emailem

Další informace k tématu: Byliny, plody, koření
Zpátky na začátek stránky.

Autor: Magdaléna Dobromila Staňkovábylinářka, píšící výtvarnice, ilustrátorka, fotografka, lektorka a nadšená zahradnice

Bylinky mě zajímaly od dětství a přivedla mě k nim moje babička lékařka, která mi darovala první knihu o léčivých rostlinách s praktickými návody. K homeopatii jsem se dostala přes své zdravotní problémy a hledání přírodní cesty léčení. Při svém prvním těhotenství jsem pátrala po knize o použití bylinek v těhotenství, pro kojící matky a malé děti a protože jsem žádnou takovou nenašla, musela jsem ji sama napsat, nakreslit ilustrace rostlin, nafotit a především prožít na vlastní kůži. Své zdravotní potíže v těhotenství a po porodu jsem řešila nejen bylinkami, ale i homeopatií, která je výborná právě pro tuto skupinu maminek a dětí. O své zkušenosti maminky tří dětí se ráda podělím i na tomto webu.

Se svou rodinou a třemi dětmi žiji v Třebonicích na venkovském statku na okraji Prahy 5. Napsala jsem a ilustrovala úspěšnou knihu „Bylinky pro děti a maminky“ (Grada, 2009). Vycházím z vlastní praxe, bylinky nejen sama pěstuji, ale používám je ke zlepšování zdraví celé své rodiny.

Aktuální pozvánky na mé přednášky, semináře i botanické vycházky do přírody za jedlými rostlinami najdete na webu: www.bylinkypromaminky.blogspot.cz a www.studioosm.cz.

 

• Propolis - včelí dar

  Naše domácí přírodní lékárnička se díky létu a darům přírody opět hodně doplnila. V některých lahvičkách zbývalo jen několik kapek léčivé tekutiny. Nyní se na nás už naše oblíbené tinktury usmívají z police a těší se, až přijde příležitost k využití jejich léčivé síly.

  celý článek
• Šalvěj

  Zvláštně vonící, trochu chlupatá, tvrdošíjná bylinka, která se nedá zastrašit ani mrazíkem. Už ve starověku ji považovali za posvátnou bylinu s takovou sílou, že „dokáže vysušit i vodu v potoce, dokonce i vodnaté břicho“.

  celý článek
• KUMÍN (šabrej kmínovitý, římský kmín)

  Římský kmín je aromatické, pikantní, zahřívací, jemně nahořklé koření. Tvarem je podobné našemu kmínu, ale má výraznější chuť.

  celý článek