Svět Homeopatie

V období jara jsou v dubnu podle čínské medicíny nejvíce zatíženým orgánem těla játra, je to možná nejnáročnější období roku zejména pro alergiky. Játra jsou sídlem hněvu a soucitu, jejich kondice ovlivňuje naši schopnost přizpůsobit se a předvídat. Na jaře máme příležitost k velkému úklidu nejen doma a na zahradě, ale i ve svém těle, je to tedy výborné období i pro očistu našeho trávení. 

Pokud máme vyčerpaná játra, bude to vidět na špatném stavu pokožky, zraku, můžeme mít potíže se zažíváním, s pálením žáhy, s menstruací a se záněty a projevy alergií. Problémy s očima a zhoršení zraku souvisí s látkovou výměnou a pomůžeme si také posilováním jater vhodnou dietou, reflexní terapií, masážemi, dodáváním hořčin bylinami a dostatkem betakarotenu ze zeleniny a ovoce. V emocionální rovině nám problémy s játry, žlučníkem a zrakem může způsobit sžíravý vnitřní hněv. Je třeba v sobě tyto emoce nepotlačovat, ale vědomě přeměňovat zlost, hněv a všechny další negativní emoce na lásku. Nejlépe si nahlas třikrát zopakovat: „Zlost přeměňuji na lásku.“

Nedostatek energie v játrech se může projevit jako typická jarní únava. Nezatěžujme proto játra nevhodnými potravinami, jako je nadbytek mléčných výrobků, tučných a smažených jídel, alkoholu, cukru a sladkostí či kávy s mlékem. Osvěží nás sklenice teplé vody s čerstvou citrónovou či grepovou šťávou nebo jablečným octem vypitá po ránu a jablka, jablečná šťáva či mošt a čerstvé šťávy z kopřiv a dalších bylin. Z hořkých bylin léčících játra je to zejména ostropestřec mariánský – semena nebo olej z nich – a prášek z kořene hořce žlutého. Také zinek pomáhá.

Popenec břečťanovitý

Popenec je plazivá nízká rostlinka tvořící porosty v trávnících v zahradách i na loukách. Patří mezi jedlé, léčivé a dosud nedoceněné „plevely“. Roste na loukách, stráních, kamenných zídkách i v příkopech podél cest, je z rodu hluchavkovitých bylin a kvete podobně jako šalvěj modrofialovými kvítky. Jméno břečťanovitý vypovídá o podobnosti s plazivým břečťanem, popenec je ale mnohem drobnější. Od začátku jara vždy popenec nedočkavě vyhlížím jako vítané zpestření jídel a „životabudič“ zejména prvních jarních tvarohových pomazánek s pažitkou, kterým dodává jedinečnou příchuť. Naši předkové ho také s oblibou přidávali do bramborových jídel a velikonočního bramborového salátu či nádivky spolu s kopřivami.

Popenec je nejen chutný, ale i léčivý a sbírá se jeho kvetoucí nať s mírně nahořklou chutí a příjemnou vůní. Obsahuje: třísloviny, vitamín C, hořčiny prospěšné játrům a žlučníku, vonnou silici, pryskyřici, cholin, saponiny, organické kyseliny a minerální draselné soli. Popenec léčí a detoxikuje játra, zlepšuje trávení a látkovou výměnu. Díky svíravému a protizánětlivému působení pomáhá při trávicích a dýchacích potížích, tlumí průjem i kašel. Zevně se používá formou kloktadla při bolesti v krku nebo se přidává do koupelí a obkladů na ekzémy, působí protizánětlivě na špatně se hojící rány a svědivé vyrážky. Z popence se také vyrábí tinktura na stejné účely pro kožní potíže, kdy ji zředíme vodou – 20 kapek do skleničky vody.

Pro maminky a děti

Vynikající je popencový „zakopaný“ sirup proti kašli, do kterého můžeme přidat i pampelišky a sedmikrásky, kvetoucí zjara ve stejnou dobu. S dětmi ho každoročně vyrábíme na setkávání rodin s dětmi „Vítání jara“. Děti posbírají pampelišky, sedmikrásky a popenec, do čisté litrové zavařovací sklenice bylinky namačkáme a prosypáváme každou vrstvu obyčejným bílým cukrem tak dlouho, až je sklenice plná. Poslední vrstvu zasypeme cukrem a uzavřeme šroubovacím víčkem. Celou sklenici pak zakopeme do země do jámy dost hluboké a zakryjeme drnem. V zemi se dějí zázračné proměny, které můžeme pozorovat, když sklenici vytáhneme občas na světlo. Cukr uchovává květy zdánlivě v nezměněné podobě, ale zároveň vstřebává chuť, vůni a léčivou sílu. Pomáhají také skřítkové a výsledek je vždy společným dílem dětí i přírodních sil a bytostí. Po 3–6 týdnech sklenici vykopeme, obsah přendáme do kastrolku, podlijeme troškou vody a krátce svaříme, až se cukr rozpustí. Pak přecedíme přes čistý látkový kapesník, vyždímáme všechnu šťávu a nalijeme do sklenice. Stejným způsobem se vyrábí i sirup ze smrkových jarních světle zelených výhonků.

Recepty pro zdraví

• Čaj z popence (nálev) na podporu trávení, na posílení funkce jater a žlučníku, na zmírnění kašle: 1 lžičku kvetoucí natě přelijeme 1 hrnkem vroucí vody a necháme louhovat 5 minut. Pije se 2–3x denně 1 šálek po doušcích před jídlem. Lze kombinovat s květem bezu, řebříčku, podbělu, lípy a s natí řepíku.
• Mast na křečové žíly s popencem: plnou hrst kvetoucí popencové natě dáme do 200 g roztaveného sádla, bambuckého másla nebo olivového oleje a necháme celou noc louhovat. Sádlo druhý den mírně ohřejeme do rozpuštění a scedíme. Mastí nebo olejem lehce masírujeme křečové žíly.

Pro zdraví duše

Nenápadný plevel s velkou životaschopností a léčivou silou nás učí nenechat se v životě zlomit ani si nenechat pošlapat svou víru v dobro. Kolikrát tě druzí „pošlapou“, tolikrát se znovu narovnej, odpouštěj všem i sobě a věř v dobro a spravedlnost. Jen dobrým oplácej beze vzteku a potom mohou i tvá játra být zdravá.

Jak pěstovat a sbírat popenec?

Popenec se v zahradách moc nepěstuje, neboť roste sám hojně jako plevel a vytváří úplné koberce plazivých oddenků. Můžeme ho pěstovat i v květináči, mezi okrasnými či jedlými bylinkami. Tvoří převislé výhonky a pěkně doplňuje třeba velkokvěté macešky, jejichž květy se mohou také jíst. Kvetoucí nať popence se sbírá v době květu na jaře nejlépe odpoledne mezi 14–16 hodinou. Na čaj ji sušíme na tmavém, dobře větraném místě. Pro použití do kuchyně je nejlepší čerstvý popenec, mladé výhonky. Ve stínu a vlhku má popenec větší lístky a méně kvete, na slunci je menší, ale zato aromatičtější jako koření. V Německu ho za války nazývali „vojenskou petrželí“ jako koření zadarmo a dostupné všem.

Více o bylinkách se můžete dozvědět v knize „Bylinky pro děti a maminky“ a přímo od autorky článku M. D. Staňkové na jejích přednáškách a seminářích. www.bylinkypromaminky.blogspot.cz
Více o cvičení pánevního dna s Ivetou Kučerovou ve spolupráci s M. D. Staňkovou na webu: www.zivaradost.cz
Společný víkend se cvičením a bylinkami pro ženy plánujeme na 10. 6. − 11. 6. 2017.

Sdílet |

Tisknout článek Poslat emailem

Další informace k tématu: Byliny, plody, koření
Zpátky na začátek stránky.

Autor: Magdaléna Dobromila Staňkovábylinářka, píšící výtvarnice, ilustrátorka, fotografka, lektorka a nadšená zahradnice

Bylinky mě zajímaly od dětství a přivedla mě k nim moje babička lékařka, která mi darovala první knihu o léčivých rostlinách s praktickými návody. K homeopatii jsem se dostala přes své zdravotní problémy a hledání přírodní cesty léčení. Při svém prvním těhotenství jsem pátrala po knize o použití bylinek v těhotenství, pro kojící matky a malé děti a protože jsem žádnou takovou nenašla, musela jsem ji sama napsat, nakreslit ilustrace rostlin, nafotit a především prožít na vlastní kůži. Své zdravotní potíže v těhotenství a po porodu jsem řešila nejen bylinkami, ale i homeopatií, která je výborná právě pro tuto skupinu maminek a dětí. O své zkušenosti maminky tří dětí se ráda podělím i na tomto webu.

Se svou rodinou a třemi dětmi žiji v Třebonicích na venkovském statku na okraji Prahy 5. Napsala jsem a ilustrovala úspěšnou knihu „Bylinky pro děti a maminky“ (Grada, 2009). Vycházím z vlastní praxe, bylinky nejen sama pěstuji, ale používám je ke zlepšování zdraví celé své rodiny.

Aktuální pozvánky na mé přednášky, semináře i botanické vycházky do přírody za jedlými rostlinami najdete na webu: www.bylinkypromaminky.blogspot.cz a www.studioosm.cz.

 

• Jahůdkové pusy červené

  Jahodník je jednou z rostlin zasvěcených panně Marii, což vypovídá i o jeho méně známém použití jako léčivé rostliny pro ženy. Jahodník je u nás hojně rozšířená bylinka rostoucí na slunných stráních a pasekách, v lesích a u cest, na jaře kvete drobnými bílými kvítky a voňavé červené plody dozrávají v červnu a červenci. Planě rostoucí druhy jahodníků jsou vytrvalé nízké rostlinky s trojdílnými lístky a s oddenky, kromě jahod lesních sbíráme také plody jahodníku většího – „truskavce“ a jahodníku chlumního, ten se lidově nazývá „trávnice a praskačka“ – zralá jahoda při utržení z kalichu vydá praskavý zvuk. Drobné lesní jahůdky svou intenzivní vůní i chutí předčí velké jahody zahradní. S příchodem léta a prázdnin přeji všem pusy veselé od úsměvů a od jahod červené…

  celý článek
• Mango – král ovoce

  Přiznávám, nadšení mé kamarádky, když mi říkala, že musím ochutnat MANGOVÉ LASSI, jsem moc nerozuměla. Nejsem totiž příznivcem tropického ovoce. Vše jsem pochopila minulý týden, kdy jsem tento opravdu rajský nápoj ochutnala. 

  celý článek
• Sbíráme a sušíme bylinky

  Léto je už v plném proudu, prázdniny začaly a my máme možnost na toulkách přírodou nebo na zahrádkách sbírat bylinky a připravit si tak chutné čajové směsi na zimu. 

  celý článek