Porce jídla jsou zpravidla značně kalorické a jejich složení nezdravé. Záchvaty není možné ovládnout vůlí. Syndrom nočního jedlictví je zařazen mezi psychogenní poruchy příjmu potravy. Častěji se vyskytuje u mladých žen a má tendenci stát se chronickým problémem.

Stav nočního přejídání má spoustu různých příznaků. Mezi charakteristické symptomy patří:

• noční probouzení a vstávání kvůli jídlu,
• velké množství jídla konzumované v noci nebo pozdě večer,
• hlad převážně po sacharidech,
• ranní ztráta chuti k jídlu,
• poruchy spánku,
• stres, úzkost a deprese,
• problémy s hmotností.

Příčiny nebyly zcela objasněny, ale může být geneticky podmíněn, nebo se může jednat o hormonální poruchy či kombinaci obou.

Rozlišujeme syndrom nočního jedlictví, u něhož je primární porucha příjmu potravy, a syndrom poruchy spánku s nočním jedlictvím, u něhož je primární porucha spánku. U prvního je si pacient vědom svého nočního přejídání, u druhého jedná ve stavu porušeného vědomí a své chování si druhý den pamatuje jen útržkovitě. Jídlo vyvolává tenzi, úzkost, stud, znechucení.

Syndrom často nasedá na poruchu spánku, kdy v období nespavosti dochází k „vyplnění času“ jídlem. Velký význam je připisován stresu. Jako další jsou uváděny deprese, úzkosti, nuda, vztahové poruchy, dlouhodobé diety. Během noci dochází ke zvýšení hladiny kortizonu a k poklesu leptinu a melatoninu, které mají úzký vztah k chuti k jídlu, ale i ke spánku.

Klíčovou roli hrají neurotransmitery serotonin (působí jako regulátor nálady, podílí se na vzniku chuti k jídlu a spánkových rytmů) a dopamin (je přímo napojený na centra odměn v mozku, která jsou zodpovědná za naše emoce a motivaci).

KDopamin a s ním související chemické procesy v mozku úzce souvisí s návykovým chováním, které může vést k duševním poruchám, jako jsou poruchy příjmu potravy, sebepoškozování, nutkavé sexuální chování, závislost na hazardních hrách apod.

Homeopatie

Kromě hormonální regulace pomocí homeopatických léků Serotonium a Dopamine se podává homeopatická trojka „tři P“:

• Petroleum – pacienti, kteří potřebují tento lék, pociťují bolesti žaludku při hladu. Hlad způsobuje až nevolnost, proto se budí v noci s nutkavou potřebou jíst. Mají touhu po pivu a po pamlscích, mají odpor k masu, těžce snáší horké jídlo a trpí kinetózou.
• Psorinum – člověk je stále velmi hladový, trpí nočními hlady, cítí touhu po pivu a odpor k vepřovému masu. Má vlčí hlad, ale hubne. Periodické záchvaty, touží po soli a kořeněných jídlech, pálení. Pocit velkého chladu a prázdna v žaludku.
• Phosphorus – v obraze tohoto léku je vlčí hlad každou noc, ale i náměsíčnost. I přes den mají problémy s nutkavou potřebou jíst, cítí hlad i velmi brzy po jídle. Potřebují studené pití, milují studené mléko, jsou to znalci na používání různých druhů koření.

Jaká budou režimová opatření?

Obecně je třeba omezit kofein a alkohol, zdokonalit adaptaci na stres, zlepšit spánek.

Dostatek spánku pomáhá mozku regulovat produkci dopaminu, stejně jako tělesné cvičení, meditace nebo jóga.

V odpoledních a večerních hodinách je lépe konzumovat stravu bohatou na bílkoviny a omezit sacharidy.

Pro osoby trpící nedostatkem neurotransmiteru dopaminu je důležité konzumovat dostatek tyrosinu. Tyrosin je aminokyselina, která slouží jako prekurzor dopaminu. Mezi potraviny, které obsahují vyšší množství tyrosinu a můžete je snadno zařadit do svého jídelníčku, patří maso z volně se pasoucích zvířat, ryby lovené na otevřeném moři, vejce z volného chovu, organické mléčné výrobky, ořechy a semena, luštěniny nebo celozrnné obiloviny.

Aby mohl být tyrosin efektivně přeměněn na neurotransmitery je nezbytný také dostatečný příjem vitaminu B6, důležitý je také vitamin D a střevní probiotika.

Omezte také příjem potravin, které mohou dopamin vyčerpávat. Jedná se především o nadměrnou konzumaci nasycených tuků a rafinovaných cukrů. Tyto potraviny sice mohou způsobit krátkodobé zvýšení hladiny dopaminu, ale dlouhodobě vedou spíše k jeho nedostatku.