Největším imunitním orgánem člověka je tlusté střevo. Stav imunitního systému je stavu tlustého střeva přímo úměrný. V době nemoci by proto měli rodiče dbát na jídlo ještě pečlivěji. Pokud nemocné dítě nemá hlad, vůbec nic se neděje. To, že během nemoci dítě zhubne, je nepříjemné, ale pokud ho nebudeme zatěžovat nevhodným jídlem, bude dříve zdravé, nemoc se nebude vracet a ono svou původní váhu brzy dožene. Důležitější než množství jídla je v době nemoci pitný režim. Nabízejte dítěti tekutiny často, v malém množství, je to velmi důležité. Nejlepší je čistá voda, popř. voda s čerstvou citrusovou nebo grepovou šťávou. Pokud dítě nechce vlažnou vodu, můžete ji ohřát, je velmi chutná.

V době nemoci bojuje imunitní systém dítěte s viry nebo bakteriemi. Výsledkem jsou „imunokomplexy“ a ty pak musí organizmus odbourat a vyloučit, což zatěžuje detoxikační orgány (ledviny, játra). Proto je nutno dítěti nabízet potraviny, které trávení zbytečně nezatěžují. Homeopatický lék Oscillococcinum pomáhá imunitnímu systému imunokomplexy odbourávat, je vhodný nejen v prevenci, ale také v době nemoci i v období rekonvalescence.

Jak by se tedy nemocné dítě mělo stravovat? Co můžeme dítěti nabídnout, aby si s nemocí co nejdříve poradilo a nebylo za pár dní znovu nemocné? A co zcela z jídelníčku vyloučit?

Jídelníček zdravého a nemocného dítěte se příliš neliší (nemáme zde na mysli např. malého diabetika nebo dítě s infekční žloutenkou, ale dítě, které mívá opakované katary horních cest dýchacích, opakované záněty středouší, chronickou rýmu, časté bolesti bříška s vyloučením organické příčiny, děti s bolestmi kloubů či opakovanými infekcemi močových cest apod.).

Nemocný člověk, dítě nevyjímaje, má jiné potřeby, jiné chutě, často nechce jíst vůbec. Rodiče to trápí, a tak se snaží, „aby alespoň něco snědlo“. Nejčastěji nabízejí dětem sladkosti, protože těmi dítě většinou nepohrdne. Konzumace cukru však vede k překyselení organizmu, což však ještě více snižuje jeho obranyschopnost. Proto sladkosti do jídelníčku nemocného dítěte nepatří a vlastně ani do jídelníčku dítěte zdravého.

Proč je tomu tak?

Dítě pro svůj růst sacharidy potřebuje, stejně jako bílkoviny, tuky, minerály i vitaminy. Jak to tedy s cukry opravdu je? Pod pojmem sacharidy se skrývá med, hroznový cukr, bílý řepný i hnědý třtinový cukr, ale také škroby. Do této skupiny patří sacharidy z ovoce, zeleniny, luštěnin, obilovin a mléka. Každý sacharid je v těle rozložen na jednoduchý monosacharid glukózu. Ta je nezbytná (a jen tu může tělo použít) pro správnou funkci mozku, ledvin, červených krvinek i svalů. U nás nejvíce používaný bílý řepný cukr obsahuje sacharózu, ta je tvořena právě glukózou a také dalším monosacharidem fruktózou (ovocný cukr). Mohlo by se tedy zdát, že konzumace bílého cukru je potřebná. Ale není tomu tak. Vysoké procento zastoupené glukózy dělá z bílého řepného cukru tzv. rychlý cukr. To znamená, že se glukóza z bílého cukru uvolní do krve velmi rychle. Následně ale dochází k jejímu rychlému poklesu. Pokud je bílého cukru příliš, začíná hladina glukózy v krvi kolísat, to zatěžuje slinivku břišní a tím i celé trávení a vede to k dalšímu překyselení.

Polysacharidy, zejména škroby, mají naopak glykemický index nízký, to znamená, že při jejich příjmu nedochází k prudkému zvýšení krevního cukru a následnému propadu. Z nutričního hlediska je nejprospěšnější udržovat hladinu krevního cukru co nejstálejší. To umožňují právě polysacharidy obsažené v zelenině, ovoci, luštěninách a celozrnných obilovinách, proto by měl jejich denní příjem dosáhnout až 80% celkového denního příjmu sacharidů.

Může se to zdát jako nesplnitelný úkol, protože děti sladkosti tolik milují. Pokud ale omezíme příjem průmyslově vyráběných sladkostí, bílé mouky a slazených nápojů, nebude pak dítě přijímat prázdné kalorie a „dostane“ tak do sebe daleko více prospěšných látek. Polysacharidy ve formě škrobů jsou totiž obsaženy v potravinách rostlinného původu, proto také obsahují celou řadu minerálů a vitaminů. Navíc obsahují vlákninu, která velmi prospívá střevu a tím celému zdravotnímu stavu. Nenabízejte nemocnému dítěti vitamíny z lékárny (vstřebatelnost chemicky vyrobených vitaminů je maximálně 20%). Ovocný salát obsahuje vitamínů dostatek. Navíc obsahuje i vodu a látky, které vstřebatelnost vitamínů zvyšují.

Sliznice střeva se vyvíjí do 2 let věku dítěte, v tomto období je tedy vynechání sladkostí zcela na místě. A protože potřebujeme zdravý imunitní systém stále, je omezení sladkostí krok správným směrem. Pokud nebudeme dítě učit na sladkou chuť, dítě ji nebude ani vyžadovat a zcela mu postačí např. sladkost ovoce. To ale neznamená, že by děti neměly jíst nic sladkého. Nejlepším řešením jsou doma pečené buchty ze směsi celozrnné a špaldové mouky, domácí karamel či sušené ovoce.

Nemocné (ale i zdravé) děti nepotřebují stravu bohatší na bílkoviny, ale potřebují kvalitnější bílkoviny. Pokud je bílkovin více, tělo je musí dost náročným způsobem odbourávat, což organizmus zatěžuje a překyseluje.

Doporučení:

• Maso a uzeniny - z masa nedoporučuji kuřecí maso, pokud není domácí nebo z ekologického chovu (pro vysoký obsah hormonů a ATB), spíše maso krůtí, hovězí, vepřové. Dětem stačí maso 2-3x týdně, z toho 1x týdně rybu. Uzeniny, párky, paštiky do jídelníčku dětí nepatří!
• Luštěniny a obiloviny - jsou bohatým zdrojem bílkovin. U luštěnin je vhodná kombinace spíše s dušenou zeleninou než s masem nebo vejcem tak, jak jsme zvyklí.
• Obiloviny - u obilovin je volba jednoduchá – ovesné vločky, pšenice, jáhly, kroupy ale i pohanka. Rostlinné zdroje bílkovin mají tu výhodu, že obsahují minerální látky, vitaminy, vlákninu. Proto doporučuji obilninové kaše – vločkovou, jáhlovou, pohankovou, ne instantní, ale doma připravené.
• Mléčné výrobky - v době nemoci by mléko v jídelníčku být nemělo, protože zahleňuje střevo. Zvláště rýmy a katary horních cest dýchacích vyžadují úplné vynechání mléka a mléčných výrobků. To platí i u chronických infekcí horních cest dýchacích. Pokud je dítě dlouhodobě zdravé, pak můžeme nabídnout zakysané neochucené mléčné výrobky: Mikyška, kefír, kefírové mléko, jogurt (jen Hollandia, Choceň, Kunín), tvaroh a tvarohové neochucené sýry.
• Tuky - u tuků dávejte přednost rostlinným tukům, ale na chléb mažte pouze máslo. Do salátů dávejte olivový olej. Výborný a velmi prospěšný je olej konopný, bodlákový a lněný (ten je nejméně chutný, ostatní jsou velmi dobré).

V době nemoci platí, že méně je více. Raději méně jídla, ale z kvalitních potravin, dostatek tekutin, klid a trpělivost. To jsou základy péče o nemocného dítěte.