Možná vás to překvapí, ale atopický ekzém je jednoznačně nejčastějším důvodem, pro který mne klienti vyhledají. Malých „atopiků“ mám ve své poradně opravdu hodně. Mnohým jsem naštěstí pomohla, i když to vůbec nebylo jednoduché a snadné. 

Někdy jsou maminky už poučené. Samy poznaly, že jídlo stav ekzému ovlivňuje. Jindy o tom, jak moc je jídlo důležité, nevědí a přišly proto, že je „poslala kamarádka“. To je pak ještě o kousek složitější.

Klasická medicína s potravinami u ekzémů pracuje jen v případech, kdy jsou pozitivní krevní testy. Když např. „vyjde“ alergie na bílkovinu kravského mléka, doporučí lékař vysadit mléčné výrobky (v některých případech je mamince doporučeno jen jejich omezení, což opravdu nechápu). Bohužel je ale téměř jisté to, že mléko není jediným alergenem, který dítěti vadí. Problém je v tom, že mléko zalergizuje střevo. To pak reaguje citlivě i na jiné potraviny, které je třeba také na určitou dobu z jídelníčku vysadit. Moje zkušenost je taková, že má dítě „primární alergii“ na určitou potravinu (nejčastěji na mléko, pšenici, lepek) a k ní se po určité době, kdy je dítě (a jeho střevo) alergenům vystaveno, přidávají alergie další. Čím více nevhodných potravin se odhalí, tím rychleji se střevo uklidní a pokožka uzdraví.

Při negativních výsledcích lékaři vůbec jídlo nezohledňují – doporučují jíst vše. To je ale velmi zjednodušené řešení. Znám spoustu maminek, jejichž dítěti se žádná alergie na krevních testech nepotvrdila, ale po vysazení určitých potravin se ekzém zlepšil a po opětovném zařazení potraviny došlo ke zhoršení. Nejsem biochemik a možná se pletu, ale podle mne trvá určitou dobu, než tělo začne vyrábět protilátky v takové míře, aby byly detekovatelné.

Nejlepším příkladem jsou krevní testy na lepek. K tomu, aby byly průkazné, se doporučuje jíst minimálně 14 dní před odběrem potraviny s lepkem, a to alespoň 3x denně. A ani tehdy není výsledek jistý.

Jediným řešením, které klasická medicína nabízí, jsou antihistaminika, která tlumí imunitní reakci, ale která při dlouhodobém užívání oslabují imunitní systém a pro úplně malé děti nejsou vhodná.

A pak tu jsou kortikoidní masti. Ty jsou, tedy měly by být, krajním řešením, které ale někdy může pomoct celé rodině, hlavně psychicky. Je velmi snadné napsat, že jsou škodlivé a že nic neléčí. Kdo ale neměl doma malého atopika, tak neví, jak velmi náročný je každý den i noc. Nemůžu odsoudit nikoho, kdo se pro řešení kortikoidy rozhodne. Bohužel ale pak riskuje další komplikace a hlavně následné zhoršení ekzému po jejich vysazení. Na druhou stranu, když si uvědomíte, že kůže a psychika jsou provázané – a u malých dětí to není psychika jejich, ale psychika rodičů – pak je jasné, že po týdnech probdělých nocí jde psychika dolů a kůže ji pak následuje.

Pokud se přece jen pro kortikoidy přechodně rozhodnete, určitě nedávejte běžně doporučenou dávku. Stačí malé množství masti smíchat s trojnásobným množstvím indiferentního promazávacího krému. S krémy je to ostatně také velmi složité. Neexistuje žádný univerzální krém, rozhodnout nepomůže reklama ani cena. Celkem dobrou zkušenost mám s obyčejnou modrou Indulonou, jinak je to o zkoušení.

Upozornění: Informace o homeopatické léčbě akutních i chronických nemocí publikované na stránkách svethomeopatie.cz mají pouze informační a vzdělávací charakter. V žádném případě nenahrazují osobní konzultaci v ordinaci praktického lékaře/pediatra nebo osobní konzultaci v homeopatické poradně.