Starověcí Řekové a Římané používali šalvěj (stejně jako rozmarýn) ke konzervaci masa, ale později se začala hojně používat i k léčebným účelům. Například Plinius ji doporučoval jako prostředek proti uštknutí hada, při epilepsii, proti střevním parazitům, bolestem v oblasti hrudníku i při menstruačních potížích. Řecký lékař Dioskorides považoval šalvěj za bylinu, která je močopudná a harmonizuje menstruaci. Listy používal jako obklad na rány.

Největší pocty se však šalvěj dočkala ve středověku, kdy si jí vážili jako kouzelné byliny zprostředkující lásku a náklonnost. Arabští lékaři tvrdili, že si člověk pomocí šalvěje může prodloužit život – až k nesmrtelnosti. S nesmrtelností se šalvěj spojovala i později. Po křížových výpravách se na lékařských školách v Itálii přednášela také věta: „Proč by umíral člověk, v jehož zahradě roste šalvěj?“ A tato myšlenka přežila v anglickém rčení: „Kdo chce navěky žít, májovou šalvěj musí jíst.“

Francouzi šalvěj označovali jako „toute bonne“ – „celá dobrá“. Císař Karel Veliký dokonce nařídil pěstování šalvěje v královské bylinkové zahradě. Kolem roku 1000 se šalvěj začala používat i k léčbě nemocí močového ústrojí. Svatá Hildegarda z Bingenu doporučovala šalvěj užívat při bolestech hlavy a poruchách trávení. V 16. století holandští cestovatelé vyvezli tuto bylinku do Číny, kde ji čínští lékaři podávali v případě nespavosti a na různé psychické potíže.

Ve výčtu úspěšného „tažení“ šalvěje do světa bychom mohli pokračovat, ale nyní zaměřme pozornost na její přínos pro nás. Účinky této bylinky využijeme i teď – v době nachlazení a chřipky.

Šalvěj obsahuje silice thujon, saliol a cineol, třísloviny, flavonoidy, hořčiny, estrogenní hormony, množství vitaminů A, B, C, E, K a J, zinek, fosfor, vápník, draslík, sodík, hořčík měď, selen a železo. Tyto látky působí protizánětlivě a protibakteriálně. Bylináři doporučují užívání této byliny ke zvýšení obranyschopnosti organismu i k posílení nervové soustavy.

Zdravé tipy:

• ČAJ - vychlazený čaj působí potopudně, působí na žlučník, proti cukrovce a harmonizuje trávení. Příprava je jednoduchá: 2 lžičky bylinky zalijeme čtvrt litrem vody, necháme 10 minut louhovat a přecedíme. Tento čaj je vhodné podávat i při klimakterických potížích – návalech, bušení srdce nebo pocení.
• KLOKTADLO - účinek šalvějového nálevu jako kloktadla je obecně známý. Připravuje se podobně jako čaj, ale koncentrovanější.
• CHŘIPKA - PREVENCE - při chřipkových epidemiích se jako prevence doporučuje natírání těla 2x denně šalvějovým octem: Do jablečného octa naložíme šalvějové listy tak, aby byly zcela ponořeny. Macerujeme na slunci asi 3 týdny. Poté scedíme.
• BOLEST UŠÍ - rodiče malých dětí uvítají pomoc šalvějové tinktury, kterou lze mimo jiné využít i při bolestech uší. Do lahve nasypeme nasekané šalvějové listy, zalijeme alkoholem a necháme louhovat 2 týdny. Procedíme a uchováváme v chladu a temnu. Při bolesti ucha namočíme kousek gázy do tinktury a vložíme do bolavého ucha.
• PÉČE O CHRUP - dezinfekční účinky šalvěje oceníme i v péči o chrup. K výrobě domácí ústní vody bude stačit, když 20 g sušené šalvěje, kus sekané skořice a 20 kusů hřebíčku zalijeme 1 dl vroucí destilované vody a necháme přes noc stát. Poté scedíme a přidáme 250 ml vodky.

TIP: Do slavnostního menu se v naší rodině dostaly smažené šalvějové listy. Je to zajímavá náhrada chipsů. Na tenké vrstvě kvalitního oleje osmažíme po jednom šalvějové lístky z obou stran, poté je trochu osušíme ubrouskem a v misce je můžeme jemně posolit.

ZAJÍMAVOST: I laboratorními výzkumy bylo dokázáno, že šalvěj má široké antimikrobiální účinky – antibakteriální, antimykotické, antivirotické…

Pozor, šalvěj neužívejte v těhotenství a terapeuticky nepodávejte dětem do dvou let. Malým dětem a starším lidem podávejte v slabších koncentracích. Šalvěj neužívejte dlouhodobě a dodržujte předepsané dávkování.