Svět Homeopatie

Jaro bývá obvykle náročným obdobím pro naše zdraví, příroda se probouzí, ale člověk je často spíš jako mátoha stižen jarní únavou a říká si – březen za kamna vlezem... Kdyby tak už na podzim poslouchal volání přírody a po vzoru medvěda zvolnil tempo, a dopřál si přes zimu vydatný odpočinek, mohl by se na jaře probudit svěží. A tak mnohá lidská mátoha hledá čím se probudit a kde síly nabrat.

Pokud volání přírody přeci jenom poslechne, dojde třeba až do lesa k potůčku, či aspoň do parku na Petřín a zavětří pronikavou jarní česnekovou vůni. Hurá! Přichází duben, kdy chodíme stále více ven i přes to lidové rčení – duben, ještě tam (za kamny) budem...a spásáme medvědí česnek abychom získali medvědí sílu. Česnekové lístky jsou nejlepší za syrova do salátů, pomazánek a polévek, ale i v bramboráku chutnají skvěle.

Jak česnek působí na zdraví?

Česnek kuchyňský je snad nejstarším a nejznámějším lidovým „všelékem“. Cibule prý léčí 7 a česnek 77 neduhů. U planě rostoucího česneku medvědího se používají na jaře listy i celá rostlina s cibulkou, které mají podobné, ale mírnější účinky než česnek kuchyňský. Staří Germánové věřili, že jim dodá medvědí sílu, odtud pochází název. Listy česneku medvědího čistí ledviny a krev, mají účinek močopudný a léčí záněty v ústní dutině a zevně špatně se hojící rány. Pozor na nadměrné požívání syrové rostliny - může vyvolat průjem.

Česnek kuchyňský i jeho divocí příbuzní jsou účinným přírodním antibiotikem - obsahují látku zvanou allicín, která má mimořádně silný protivirový, protibakteriální, protiplísňový a protinádorový účinek. Tlumí křeče při nadýmání a kašli, léčí také slinivku a průduškové a plicní záněty, hojí rány. Všechny cibulovité a česnekovité rostliny jsou výborným lékem při nachlazení a chřipce, díky svému zahřívajícímu účinku a díky obsahu allicinu, který posiluje vlastní obranné síly těla proti virům. Kdo má česnek rád, může vyzkoušet i cumlání celého oloupaného česnekového stroužku při angíně, česnek pomáhá hubit v krku viry i bakterie. Česnekový zápach z úst odstraňuje žvýkání čerstvé zelené nati petržele, máty či kopru nebo semen anýzu a kmínu.

Česnek medvědí má mírnější chuť i aroma než česnek kuchyňský, je proto v přiměřeném množství vhodnější i pro děti. V těhotenství, při kojení a malým dětem se však nedoporučuje podávání větších dávek česneku. Pro žaludek není dobré jíst česnek samotný a nalačno, lépe stravitelný je česnek tepelně upravený. Česnek vařený spolu s nadýmavými zeleninami a luštěninami zlepšuje jejich stravitelnost.

Nevěřte pověrám, že kojící matky nesmí česnek vůbec: pokud kojící matka česnek dobře snáší, bude ho pravděpodobně snášet i její potomek, matka může česnek v rozumném množství konzumovat i při kojení. Nejen v aromaterapii platí, že to co nám voní to nás léčí a naopak, zde je důležité zapojit vlastní intuici a pokud nám česnek nevoní, nebude asi tím pravým lékem. Zakoupit se dá také česnekový prášek „Allicor“ z lékárny, který je vhodný i pro toho, komu česnek nevoní.

Foto: Česnek podivný

Kdy sklízet listy česneku medvědího?

Kromě česneku kuchyňského můžeme na zahradě pěstovat i bíle kvetoucí česnek medvědí, kterému vyhovuje zastíněná poloha a vlhko. Pěstovaným rostlinám odstraňujeme odkvetlé květy aby netvořily semena. V přírodě jeho listy sbíráme na jaře v březnu a dubnu před rozkvětem rostliny a použijeme je do salátů, pomazánek, polévek, špenátu a zeleninových jídel, hodí se i k rybám. Čerstvé listy i sazenice se dají zakoupit na farmářských trzích. Pozor na záměnu! - listy jsou podobné jedovaté konvalince a ocúnu jesennímu. Česnek medvědí poznáte nejlépe čichem, bezpečným poznávacím znakem je charakteristický česnekový zápach. V pražských parcích, nejen na Petříně můžete najít příbuzný také jedlý česnek podivný, který voní stejně a má listy úzké a také podobně vonící divokou pažitku viz. foto (archiv autorky): zleva divoká pažitka, česnek podivný a česnek medvědí.

Sazenice medvědího česneku lze zakoupit nebo si vypěstujeme vlastní ze semínek, dá se pěstovat i v květináči v polostínu. Při sběru vždy respektujeme ochranu přírody a neničíme celé rostliny. Výměnou za dary přírody, které si odnášíme můžeme na oplátku posbírat pár odpadků kolem či vyčistit potok a naučit tak děti i ostatní sběrače vděčnosti k Matce Zemi.

Recepty pro zdraví i do kuchyně

1. Česneková pasta - pesto:

50 g čerstvých listů medvědího česneku
50 ml olivového oleje lisovaného za studena + ½ lžičky soli.

Omyté listy nasekáme na drobno (ručně nebo tyčovým mixérem) a smícháme nejprve se solí, aby se rozpustila a napěchujeme do skleničky. Pak teprve promícháme s olejem. Přidat lze i jiné bylinky, česnáček, bršlici, bazalku nebo oříšky a semínka podle vlastní chuti. Pasta se používá ke kořenění omáček, polévek, těstovin i brambor. V lednici vydrží otevřená několik týdnů. Pokud bychom chtěli pastu uchovat déle, je potřeba přidat více soli v poměru: 120 g listů česneku + 100 ml oleje + 15 g soli. Pesto používáme s mírou, má silnější česnekovou příchuť než čerstvé listy.

2. Medvědí bramboráky s česnekem medvědím:

6 velkých brambor
miska čerstvých listů česneku medvědího
1 vejce + hladká mouka (1/2 – 1 hrnek)
sůl + 1 lžička majoránky
olej na smažení

Postup: Brambory oloupeme a nastrouháme nahrubo na struhadle. Část brambor lze nahradit jinou jarní zeleninou: bílou ředkví, zelím, kedlubnou, atd. Oprané česnekové listy i se stonky pokrájíme nadrobno a smícháme v míse s bramborami, moukou, vejcem, solí a majoránkou. Na rozpáleném oleji smažíme na pánvi bramboráky po obou stranách dozlatova a podáváme s čerstvým salátem nejlépe z hlávkového salátu a z česneku medvědího. Pro děti bude zábavné, když jim povíme, že právě takové medvědí bramboráky jedí medvědi na jaře, když vylézají hladoví z brlohů.

Více se o bylinkách můžete dozvědět v knize „Bylinky pro děti a maminky“ a přímo od autorky článku M. D. Staňkové na jejích přednáškách a seminářích.

Sdílet |

Tisknout článek Poslat emailem

Další informace k tématu: Byliny, plody, koření
Zpátky na začátek stránky.

Autor: Magdaléna Dobromila Staňkovábylinářka, píšící výtvarnice, ilustrátorka, fotografka, lektorka a nadšená zahradnice

Bylinky mě zajímaly od dětství a přivedla mě k nim moje babička lékařka, která mi darovala první knihu o léčivých rostlinách s praktickými návody. K homeopatii jsem se dostala přes své zdravotní problémy a hledání přírodní cesty léčení. Při svém prvním těhotenství jsem pátrala po knize o použití bylinek v těhotenství, pro kojící matky a malé děti a protože jsem žádnou takovou nenašla, musela jsem ji sama napsat, nakreslit ilustrace rostlin, nafotit a především prožít na vlastní kůži. Své zdravotní potíže v těhotenství a po porodu jsem řešila nejen bylinkami, ale i homeopatií, která je výborná právě pro tuto skupinu maminek a dětí. O své zkušenosti maminky tří dětí se ráda podělím i na tomto webu.

Se svou rodinou a třemi dětmi žiji v Třebonicích na venkovském statku na okraji Prahy 5. Napsala jsem a ilustrovala úspěšnou knihu „Bylinky pro děti a maminky“ (Grada, 2009). Vycházím z vlastní praxe, bylinky nejen sama pěstuji, ale používám je ke zlepšování zdraví celé své rodiny.

Aktuální pozvánky na mé přednášky, semináře i botanické vycházky do přírody za jedlými rostlinami najdete na webu: www.bylinkypromaminky.blogspot.cz a www.studioosm.cz.

 

• Žlutý zázvor, nebo kurkuma?

  Říká se, že barvy na nás mají vliv. Tedy i podzimní listí by v nás mělo vyvolávat pocity. Červená symbolizuje oheň, dodává energii tolik chybějící v podzimních dnech. Oranžová vitalizuje a pomáhá pochopit a zvládnout emoce, podporuje schopnost aktivní komunikace. Hnědá dodává pocit stability a jistoty, je to barva přizpůsobivosti a reality. Žlutá je barva radosti, důvěry, štěstí, podporuje schopnost učit se, do života přináší lehkost a aktivitu. 

  celý článek
• Jetel – síla v jemnosti

  V letních kvetoucích loukách má své čestné místo bylinka z nejskromnějších a přesto účinných léčivých rostlin. Jetele růžových a červených odstínů jsou účinnou ženskou bylinou i výživnou zeleninou a oblíbenou krmí pro býložravá zvířata. Bílé plazivé jetele rostou rády i v sekaných trávnících a jsou dobrou pastvou pro včely.

  celý článek
• Bršlice kozí noha – opomíjený plevel

  Bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria) je vytrvalá bylina. Její listy svým tvarem připomínají kozí kopýtko. Roste na každé mezi, v zahrádkách, na stinných pasekách, vlastně téměř všude. Často ji považujeme za nežádoucí plevel a pilně ji ze záhonků vytrháváme. Přitom je tolik prospěšná. 

  celý článek