Kysané zelí je známé svým vysokým obsahem vitamínu C a blahodárnými účinky na střevní mikroflóru. Bakterie mléčného kvašení příznivě působí na střevní sliznici a podporují růst přirozených střevních bakterií, které jsou základem imunity.

Zimní období je doba, kdy je čerstvého ovoce a zeleniny nedostatek. V dnešní době, kdy máme všeho nadbytek, to zní zvláštně, ale naše babičky si nevozili ovoce ze Španělska nebo z Afriky. Docela dobře si vystačili sami se svými zásobami, o kterých věděli, jak je dobře zpracovat a uskladnit. Kysané zelí děláme u nás doma každý podzim a protože nemáme ani domeček ani studený sklep, naučila jsem se dělat zelí v bytě a v něm ho i uchovávat.

Postup je velmi jednoduchý. Potřebujeme 1 hlávku zelí, 4 větší mrkve a 2 velké cibule. Zelí a cibuli nakrájíme, mrkev nahrubo postrouháme. Posypeme kmínem a solí a důkladně promícháme. Jak začne pouštět šťáva, pěchujeme do sklenic (já používám 3 litrové sklenice). Napěchované zelí je třeba zatížit další sklenicí s vodou nebo zavařeninou a na spodek dát talíř na vytékající šťávu. Za pokojové teploty necháme kysat asi 1 týden a pak uskladníme v lednici, kde vydrží celou zimu.

Na začátku zimy máme téměř celou lednici plnou sklenic se zelím. Letos jsem zkoušela i variantu s červenou řepou a dýní hokaido, které jsem nahrubo nastrouhala a přidala k původnímu receptu.

Optimální dávka kysaného zelí na dospělého je 1-2 polévkové lžíce ke každému hlavnímu jídlu. Dětem dávám trochu méně. Zelí je lepší jíst pravidelně (denně), než si dát jednou za čas půl sklenice naráz. 

Upozornění: Informace o homeopatické léčbě akutních i chronických nemocí publikované na stránkách svethomeopatie.cz mají pouze informační a vzdělávací charakter. V žádném případě nenahrazují osobní konzultaci v ordinaci praktického lékaře/pediatra nebo osobní konzultaci v homeopatické poradně.