Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides) je opadavá dřevina, která roste na slunných místech a vytváří keře nebo menší stromy. Na podzim se jeho větve krásně vybarví oranžovými plody.

Je to dlouhověká a na pěstování nenáročná rostlina, která potřebuje pouze dostatek místa, protože poměrně rychle roste jak do výšky, tak do šířky. Při sázení je třeba zasadit samčí i samičí rostlinu. Doporučuji zasadit několik samičích keříků, abychom měli zaručenou bohatou úrodu. Samčí keř stačí pouze jeden. Je možné zakoupit více odrůd rakytníku, které se liší hlavně velikostí plodů. Pro lepší a pohodlnější zpracování a sbírání doporučuji zakoupit odrůdu s velkými plody.

Pro domácí zpracování používáme hlavně zralé plody. Oranžové bobulky obsahují velké množství vitamínu C, dále karotenoidy, vitamíny E, D, skupinu vitamínů B (B1, B2, B6, kyselinu listovou).

Plody mají pro svůj obsah účinných látek silné antioxidační a detoxikační účinky, podporují imunitní systém. Jsou vhodné jak pro dospělé, tak pro děti, těhotné i kojící ženy. Povzbuzují organismus při zátěži (stres, onemocnění, rekonvalescence, vyčerpání a únava, cestování…).

Při sběru je třeba opatrnosti – plody při trhání praskají mezi prsty. Doporučuji opatrně ostříhat větvičky a pak malými nůžkami (nejlépe nehtovými) ostříhávat jednotlivé bobulky. Je dobré do této činnosti zapojit i děti. Naši synové při stříhání ocenili, jakou hodnotu má pak výsledná šťáva z plodů, když to vezme tolik času a jemné stříhací práce.

Z ostříhaných a vodou propláchnutých plodů můžeme vyrábět šťávu. Plody dáme po menších dávkách do plátna a rukama mačkáme. Výslednou šťávu ředíme vodou a hned popíjíme. Zbytek naplníme do malých skleniček a na 75–80 °C pasterizujeme asi 30 min. Můžeme vyrobit i sirup, kdy šťávu smícháme s cukrem (1:1) a mírně zahříváme, aby se cukr rozpustil. Pak plníme do skleniček a opět pasterizujeme na 75–80 °C. Vymačkaná šťáva se také dá plnit do formiček na led a uskladnit v mrazáku.

Zbylé slupky se semínky suším v sušičce na ovoce a v zimě slouží k přípravě čaje. Je mnoho variant, jak připravit lahodný rakytníkový čaj. Usušené slupky chvíli povaříme s kousky jablíček nebo jablečnými slupkami, nebo můžeme použít nakrájené sušené ovoce (křížaly, aronie ap.). Možností je velké množství, fantazii se meze nekladou. Výsledný čaj necháváme pod pokličkou louhovat, aby byla chuť ovoce výrazná. Podle chuti osladíme medem.

Čerstvé plody můžeme použít také pro přípravu marmelády, moje maminka kombinuje s rakytníkem sladké hrušky, které s kyselostí rakytníku dávají neobyčejnou chuť.

Hrst čerstvých plodů lze přidat k lisování ovocno-zeleninových šťáv, tzv. freshů.

Listy rakytníku na zimu sušíme. Je dobré je přidávat do bylinkových čajových směsí. Na čerstvých, mladých, olistěných větvičkách si velmi pochutnávají naše kamerunské kozenky.

Přeji vám příjemné podzimní rakytníkobraní.

Upozornění: Informace o homeopatické léčbě akutních i chronických nemocí publikované na stránkách svethomeopatie.cz mají pouze informační a vzdělávací charakter. V žádném případě nenahrazují osobní konzultaci v ordinaci praktického lékaře/pediatra nebo osobní konzultaci v homeopatické poradně.