"Ráda bych Vás poprosila o radu, týkající se stravy - diety mé 2leté dcery. Nejprve se u ní objevila viróza, onemocnění začalo kašlem, rýmou a lehkou dvoudenní teplotou. Po 5 dnech se v doléčovací fázi přidal průjem. Problémy se upravily po podávání Smecty a probiotik, avšak jen na jeden den a situace se opakovala. Potíže trvají již 10 dní, kultivace ze stolice je negativní. Lékař mi řekl, že budou-li potíže pokračovat, doporučuje nám odběr krve z důvodu vyšetření na celiakii. Dietu nám doporučil bezmléčnou (na přechodnou dobu). Ráda bych se zeptala, zda mám dceři vyřadit z jídelníčku i lepek, přestože na něj nebyla zatím vyšetřena?"

Ještě bych ráda dodala, že dcera trpí na rýmy, ale většinou se jedná jen o kýchání a sekret z nosu. Střevní potíže se u ní objevily poprvé. Do jejího jídelníčku jsem již od kojeneckého věku zařazovala potraviny vždy o něco později, než by se v daném věku mělo. Rodina má stravu celkově pestrou a zdravou, výživa a zdravý životní styl je mým koníčkem.

Velmi často používám špaldovou mouku, četla jsem však, že špalda má mnohem více lepku než bílá pšeničná mouka. Je to pravda?

Názor nutriční poradkyně Ing. Ludmily Pszczolkové, tváře naší Nutriční poradny:

"Dieta je u Vaší dcery zcela na místě. K bezmléčné bych přidala i dietu bezlepkovou, je to sice náročnější, ale asi nejrychlejší. Pokud po nasazení diety bude stolice v pořádku (nebude to hned druhý den, ale 3. - 4. zcela jistě), přidala bych dceři jednu potravinu – zakysaný mléčný výrobek – třeba Hollandia jogurt. Jen jednu potravinu a vyčkejte 2-3 dny, protože alergická reakce může být rychlá i pozdní. A nemusí se jednat hned o průjem – dcera může mít rýmu nebo jen ucpaný nos, ekzém nebo jen suchá ložiska na kůži, případně může být neklidná či se cítit v nepohodě. Pokud žádnou reakci nezpozorujete, vyzkoušejte něco s lepkem – třeba grahamový rohlík nebo domácí buchtu se špaldovou moukou a opět čekejte.

To, co popisujete jako lehkou virózu (mírně zvýšená teplota, rýma, kašel) mohou být příznaky potravinové alergie, podobně jako následný průjem. Také by se však mohlo jednat o střevní virózu, která oslabila střevo. Bohužel, alergie na lepek se může objevit kdykoliv během života. Často to bývá po potravinové zátěži, střevní infekci nebo po očkování. Pokud se domníváte, že existuje souvislost mezi obtížemi dcery a očkováním, určitě si na další očkování připravte homeopatické léky, i kdyby se mělo jednat o očkování až v 5 letech.

Co se týče částečné bezlepkové diety, je má zkušenost taková, že pokud je pacient v pořádku, je jeho tolerance k alergenům větší, takže zvládne obrazně řečeno třeba 3 rohlíky. Pokud ale dostane ráno párek, v poledne kuřecí maso a ke svačině jogurt s lentilkami, bude mít problém i s jedním rohlíkem. Je-li alergie na lepek diagnostikována z odběru střevní sliznice, pak je dieta celoživotní a 100%. Z vlastní zkušenosti vím, že alergie na lepek diagnostikovaná z krve se může během života změnit. Co se týče špaldové mouky, pak mé knihy říkají, že se jedná o původní odrůdu pšenice, která není nijak šlechtěná (na rozdíl od běžné pšenice - ta prošla v 50. letech šlechtěním, zvýšil se obsah lepku, aby se pekařům lépe lepilo těsto) a navíc, pokud se jedná o mouku celozrnnou, ta obsahuje celé zrno včetně klíčku, který svými enzymy pomáhá trávit lepek. Takže pokud to lze, používejte celozrnnou špaldovou mouku.

To, že dáváte potraviny později, je dobře, není kam spěchat. Dětem stačí opravdu velmi málo, aby byly zdravé, i tady platí že méně je více. Rozhodně bych se více přikláněla k rýžovým náhražkám mléka, se sójou buďte opatrná - i v kuchyni dospělých. S bezlepkovou dietou je bohužel více starostí i finančních výdajů, ale pokud není potvrzena biopsií, je možno trpělivou dietou a celkovým způsobem stravování toleranci k lepku zvýšit a dávat v omezeném množství pečivo běžné, i když tady je třeba být velmi opatrný - nejjistější je domácí pečení."