Výhřez meziobratlové ploténky je dnes velmi častou diagnózou. Proč tomu tak je a co s tím?

Meziobratlová ploténka je elastická tkáň tvořící nárazníkovou zónu mezi dvěma sousedními obratli. Skládá se z prstence a jádra. Při dlouhodobém neoptimálním zatěžování páteře nebo méně často při akutním úrazu páteře dojde k prasknutí prstence ploténky a vyhřeznutí jádra ploténky do páteřního kanálu. Tady může vyhřezlé jádro tlačit na míchu nebo na výstupy nervů z páteřního kanálu. Tlak na míchu se pak projeví bolestmi v oblasti zad, často však pouze bolestmi vystřelujícími do dolní nebo horní končetiny (dle lokalizace výhřezu).

Velikost výhřezu, tedy míra v milimetrech, kterými jádro utlačuje nervovou tkáň není až tak rozhodující. Nejdůležitějším vodítkem pro volbu metody léčby jsou příznaky, které pacient pociťuje. Ty se vzhledem k velikosti výhřezu často liší, někteří pacienti mají při výhřezu 5 milimetrů do páteřního kanálu bolesti, které je zcela paralyzují. Jiní pacienti mají zcela minimální příznaky, nebo dokonce žádné a na výhřez se přijde náhodou při vyšetřování zcela jiného problému.

V dnešní době, kdy se vyskytuje a stále otevírá mnoho nových center, kde se operace výhřezů plotének provádí, by měl stále přetrvávat trend vyzkoušet nejdřív konzervativní léčbu. Pokud je příčinou chronické přetěžování páteře při neoptimálních pohybových stereotypech, dá se tento stav fyzioterapií dobře ošetřit. Dokonce je možné, aby se poškozené tkáně remodelovaly a po několika letech není výhřez vůbec patrný.

Při konzervativní léčbě výhřezu meziobratlové ploténky často narážíme na fakt, že pacienti nejsou schopni vydržet pravidelně a intenzivně cvičit po velmi dlouhou dobu, „de facto“ většinou již po celý život. Mezi základní opatření patří také úprava pracovního prostředí a změna životního stylu. Ne každý takový nápor unese.

V rámci operačního zákroku při výhřezu ploténky se často provádí stabilizační operace páteře. Tady jsou pacienti často překvapeni, že v poměrně krátkém časovém úseku, v horizontu několika let, dojde k výhřezu meziobratlové ploténky nad či pod stabilizovaným úsekem. Vysvětlení je prosté, v těchto úsecích dojde ke kompenzační zvýšené pohyblivosti a tudíž k větší biomechanické zátěži na tato místa. Tím se z nich stávají další přetěžované úseky. Tedy i po dobře provedené operaci je na místě pravidelné dlouhodobé cvičení, které by mělo vždy na začátku probíhat pod kontrolou fyzioterapeuta.

Mohou pomoci homeopatika?

Vhodným lékem při traumatizaci nervové tkáně je Hypericum perforatum 15 C. Při bolestech, které vyzařují podél průběhu nervu doporučuji užívat tento lék 2-4x denně v dávce 5 granulí.

A cvičit, cvičit, cvičit…

Vaše Radana 

Upozornění: Informace o homeopatické léčbě akutních i chronických nemocí publikované na stránkách svethomeopatie.cz mají pouze informační a vzdělávací charakter. V žádném případě nenahrazují osobní konzultaci v ordinaci praktického lékaře/pediatra nebo osobní konzultaci v homeopatické poradně.