Pan profesor Praško přišel s technikou, kdy se ve vzpomínce vrátíme do nepříjemného zážitku, pomocí představivosti ho ale změníme tak, aby skončil dobře. Tento alternativní zážitek mozek uloží jako novou vzpomínku. V mysli tedy máme dvě odlišné verze příběhu s rozdílným koncem. V celkovém dojmu pak dojde ke zmírnění intenzity negativních pocitů, které jsou se zážitkem spojené, i když na samotnou událost nezapomeneme. U velkých traumat je dobré tuto techniku prožívat pod vedením zkušeného terapeuta, s méně závažnými bolístkami si ale můžeme pomoci sami.

V bezpečném prostředí, kdy máme dostatek soukromí, klidu a času, si vybavíme okolnosti nepříjemné události. Snažíme se vrátit do okamžiku, který byl svou intenzitou nejvíc nepříjemný. K lepšímu navození prožitků nám pomůže uvědomění si konkrétních okolností (kde se ocitám, jaké jsou kolem mne předměty, jaké je počasí, jaké mám oblečení, kdo je se mnou…). Pak si vybavím, co nepříjemného se mi dělo, nejčastěji kdo mi jak ubližoval. V okamžiku, kdy jsou pocity nejsilnější, si představím, že na scénu přichází postava, která mi pomůže a situaci změní. Nejčastěji je to někdo z našeho dětství, může to být ale i dobrý přítel nebo pohádková postava. Pokud se jedná o trauma z dětství, můžeme se do hry zapojit my sami dnes jako dospělí a sami sebe jako dítě obhájit. I to je velmi silný zážitek.

Pokud nám představovaná osoba zážitek změní a my se zklidníme, zůstáváme v prožitku tak dlouho, dokud to potřebujeme. Někdy se stane, že první postava nestačí. Často se ukáže, že potřebujeme ještě někoho dalšího nebo se v zážitku vrátit o okamžik zpátky. V představě si nebráníme a vezmeme si na pomoc všechny další postavy, které potřebujeme, abychom zážitek mohli plně prožít a dojít potřebného uvolnění a plnému prožití zážitku.

Zmíněnou techniku můžeme doplnit i homeopatií. Lék Ignatia amara, který užíváme v ředění 30 C jednou denně, pomáhá zmírnit vracení vzpomínek na staré nepříjemné zážitky, což může být spojeno s plačtivostí a změnami nálad.