Jednak to může být reakce na mléčný cukr, což je příčina poměrně častá, i když spíše u větších dětí. Mléčný cukr (neboli laktóza) je ve střevě rozložen enzymem na jednoduché cukry, které se pak dostávají do krve. Produkce tohoto enzymu (laktázy) je nejvyšší u dětí do 2 let věku, pak ale rapidně klesá – přestávají z nás být aktivní savci. V ČR, a obecně v Evropě, se uvádí asi 20% výskyt intolerance laktózy v dospělosti, což je poměrně málo ve srovnání s některými jinými lidskými rasami – např. u Číňanů je to 90% a u Indiánů téměř 100%. Není-li laktóza ve střevě dostatečně strávená, dochází ke dráždění tlustého střeva, vzniká nadýmání, kolika, průjem, zvracení apod. Ekzémy jsou v tomto případě spíše méně časté. Řešením je vysazení čerstvého mléka. Zakysané mléčné výrobky obsahují laktózy méně, protože ta je potravou pro mléčné bakterie, proto jsou např. jogurty nebo tvarohy řešením v případě, že alergie na laktózu není velká. Pokud se jedná opravdu o intoleranci, jsou vhodné speciálně upravené mléčné výrobky s 0% laktózy.

Alergie na bílkovinu kravského mléka nebývá ve většině případů provázená bolestmi břicha. Nejčastějšími projevy jsou kožní a slizniční potíže. Pokud se bolesti břicha po nasazení mléčné kaše objeví, je eliminační dieta jednoznačně dobrou volbou. Zpočátku doporučuji vysadit všechny mléčné výrobky alespoň na 14 dní. Bolesti břicha by měly rychle ustoupit. Po 14 dnech můžete zkusit opětovně podat mléčnou kaši, reakce by se měla dostavit poměrně rychle, některé děti reagují do hodiny, někdy se bolesti objeví s odstupem několika hodin. Po vysazení mléka a jeho opětovném podání je vhodné použít kaši bezlepkovou (nejlépe rýžovou), protože i lepek může způsobovat bolesti bříška, průjem či nadýmání.

Nemá-li dítě po bezlepkové mléčné kaši problémy, může mít potíže s trávením lepku. Nemusí to být přímo celiakie, ale „jen“ alergie na lepek, kterou lze postupem času a vhodnou úpravou stravy upravit (celiakie je celoživotní nesnášenlivost lepku). Velmi často jsou alergie na lepek, laktózu nebo bílkovinu kravského mléka (BKM) provázané. Předpokládejme například, že má dítě alergii na BKM. Může trvat několik týdnů, než se projeví první potíže a nemusí být vůbec trávicí – suchá pokožka, svědivé pupínky, zahlenění, pokašlávání. Imunitní systém je ale přetížený, a tak začne citlivě reagovat i na potraviny, které mu dříve nevadily – např. na lepek, brambory, jablka. Pro úplnou úzdravu je nutné vysadit všechny alergizující potraviny. Pak je velká šance, že se většina potravin do jídelníčku časem vrátí.

Má-li tedy vaše dítě po mléčné kaši bolesti bříška, vysaďte minimálně na 14 dní veškeré mléčné výrobky i lepek. Pak vyzkoušejte zařazovat postupně znovu jednotlivé „podezřelé“ potraviny – zakysaný mléčný výrobek (jogurt, tvaroh), pšeničnou kaši, mléko. Nezapomeňte ale na to, že reakce na alergen v potravinách může být okamžitá (otok úst, očí, svědění patra, kůže kolem očí apod.), ale i pozdní – potíže se spánkem, neklid, bolesti bříška, nadýmání, průjem, kožní obtíže.

Pro starostlivé maminky mám dobrou zprávu – děti mohou být zdravé a šťastné i bez mléka, rohlíků či mléčné kaše.