Tato schopnost a síla je ukryta ve střevě. Kdo ještě neslyšel o mikrobiomu, dlouho opomíjeném světě uvnitř nás? O mikrobiomu, který ovlivňuje naši obranyschopnost, ale i náladu, únavu, hormonální systém, odolnost vůči závažným autoimunitním onemocněním?

Mikrobiom = tři kila střevních bakterií, které se navzájem ovlivňují, spolupracují nebo spolu naopak soupeří. Výsledkem toho všeho by měla být rovnováha. Věda o mikrobiomu je poměrně mladá, ale velmi zajímavá, stále objevuje něco nového. Zcela evidentní a nevyvratitelný je fakt, že potraviny, které jíme, zásadním způsobem ovlivňují složení střevní mikrobioty a tím i zdraví každého z nás.

Útokem ke zdraví!

Naše tělo musí denně čelit útokům zvenčí i zevnitř. Dnešním tématem jsou viry a obrana před nimi. Existují potraviny, které mají protivirové účinky a my je můžeme cíleně do jídelníčku zařadit, celodenní menu z nich však neuděláme. Náš „protivirový jídelníček“ by měl být založen na několika zásadách, které se nijak neliší od základů zdravého stravování.

Ovoce a zelenina

Když se nacházíme v ročním období, kdy nemáme k dispozici sezónní ovoce ani zeleninu, sáhněte po mražené variantě! Ta je sklizena v době svého přirozeného dozrávání. Pokud ji nebudete dusit „došeda“, tak i v mraženém ovoci a zelenině vitamíny zůstanou. Velmi vhodné je mražené drobné bobulovité ovoce – jahody, maliny, borůvky (vyhněte se „čerstvým“ dovozovým malinám a jahodám). Nechte je volně rozmrazit, nevařené zamíchejte do kaší. Vhodné jsou i citrusy (zejména pomeranče a grepy). Tyto plody obsahují hodně antioxidantů, které pomáhají imunitnímu systému tím, že zvyšují množení imunitních buněk.

Antioxidanty obsahuje i celá řada dalších dobrot – mrkev, špenát, petrželová nať, paprika, rajčata, zelí, meruňky a švestky (sušené), kapusta, dýně, brokolice, celer, pažitka, bazalka.
Nemusíte se však zaměřit pouze na tyto potraviny – každá porce ovoce a zeleniny je užitečná.
Pozor však na jejich úpravu. Obsahují totiž vitamín C, který je citlivý na vyšší teploty a oxidaci. Zeleninu nevařte dlouho a nenechávejte ji dlouho stát nebo skladovat.

Skvělé a naprosto nenahraditelné jsou fermentované potraviny – kysané zelí, pickles, kimchi – významně podporují imunitu. Měli bychom je jíst denně. Pickles si můžete udělat doma. Je to jen zelí, mrkev a třeba červená řepa. Zelí musí být vždy v převaze. Celková hmotnost ostatních potravin – řepa, mrkev, ředkev – musí být menší než hmotnost zelí, jinak budeme mít málo šťávy a zelenina může začít plesnivět.

Vláknina

Ovoce a zelenina obsahují nejen vitamíny, minerály a antioxidanty, ale i vlákninu, která je pro kvalitu naší mikroflóry nesmírně důležitá. Můžeme užívat i probiotika z lékárny, ale pokud nemáme v pořádku rovnováhu střevních bakterií, bude jejich užívání z dlouhodobého pohledu bez efektu. Bude to stejné, jako kdybyste měli hrnec s dírou a stále do něj lili vodu – voda v něm bude, ale jak dlouho?

Živočišné produkty vlákninu neobsahují. Plné vlákniny jsou naopak zelenina, ovoce, luštěniny a celozrnné obiloviny (ovesné vločky, jáhly, pohanka, špaldové zrno, quinoa).

Bílkoviny

Bez nich náš imunitní systém fungovat nemůže. Na potřebu bílkovin v době nemoci se názory liší. Jedna skupina se přiklání k půstu a bere si příklad z dětí nebo zvířat, které v době nemoci přestávají jíst. Jiní odborníci naopak tvrdí, že při nemoci či horečce tělo o bílkoviny přichází a je třeba je tělu dodávat. Já bych se řídila chutí, resp. nechutí, pacienta. Dvoudenní půst nikomu neuškodí, pokud tedy jídlo nenahradíte bílým rohlíkem a kakaem.

Vhodné jsou vývary z kvalitního masa – kuřecí, krůtí, slepičí. Vývar je třeba vařit dlouho, lze i 12 hodin, těsně pod bodem varu. Maso ani zeleninu z dlouho vařeného vývaru jíst nedoporučuji. Skvělá volba je i vývar zeleninový, do kterého lze po uvaření (nejlépe až na talíři) přidat miso pastu (volba pro vegetariány). Ta je zdrojem vlákniny, vitamínů a minerálů a má rovněž vysoký obsah bílkovin. Dalšími vhodnými zdroji bílkovin jsou kvalitní zakysané mléčné výrobky, luštěniny a obiloviny.

Kvalitní tuky

Imunitní systém pozitivně ovlivňují omega-3 nenasycené mastné kyseliny. Mají významný vliv na cévní systém, srdce, hormonální systém, metabolismus, atd. Najdete je v ořeších, semínkách i tucích – lněném, konopném, bodlákovém, dýňovém, pupalkovém. Stačí jedna polévková lžíce denně.

Spánek

Ve spánku si nejen odpočinete od přívalu informací a děsivých zpráv, hlavně ale aktivujete imunitní systém, resp. bílé krvinky, a to zejména tehdy, je-li imunita potlačená akutním stresem. Jen škoda, že kvůli stresu nemůžeme spát… O nespavosti se dozvíte více např. v článku ZDE.

Speciální potraviny, které mají antivirové účinky

• Česnek a cibule: nejzdravější jsou v syrovém stavu. Nakrájejte je a nechte je10–15 minut odstát, aby se cenné látky uvolnily.
• Chilli papričky: vhodné pro ty, kterým pálivé jídlo nevadí – dezinfikují sliznice střeva a celého trávicího ústrojí.
• Křen: usnadňuje vylučování hlenů, čistí sliznice.
• Zázvor: podporuje vykašlávání, snižuje horečku, má i antibakteriální účinky.
• Tymián a oregano: mají silné antivirové a antibakteriální účinky. Z tymiánu si můžete udělat velmi dobrý čaj.
• Šípky: bohužel dlouhým vařením čaje se vitamín C, kterého obsahují spoustu, zničí, takže ho doporučuji vařit podle článku na našem webu (https://svethomeopatie.cz/cs/2234-hura-na-sipky-at-je-mate-az-se-zima-a-ryma-zepta).
• Houby (např. hlíva ústřičná, šitake): obsahují betaglukany, které mají imunomodulační účinky (podporující imunitní systém), ale také snižují cholesterol a udržují správnou rovnováhu střevních bakterií.
• Zelený čaj: má spoustu pozitivních účinků – protivirový, antioxidační, stimulační, protirakovinný, antimykotický a protisklerotický!

Vitamíny a doplňky stravy, které zvyšují protivirovou imunitu

• Vitamín C: pokud jíte vyváženou stravu s dostatkem ovoce a zeleniny, stačí vám většinou to, co získáte z potravin. Když je čerstvých potravin málo a jsme velmi zatíženi stresem, je vhodné vitamín C doplňovat ve formě potravinových doplňků. Mějte na paměti, že se vitamín C v těle nehromadí, naopak se z těla poměrně rychle vylučuje (v řádu hodin). Proto je dobré volit lipozomální vitamín C, který se uvolňuje postupně.
• Vitamín D: známe ho spíše jako vitamín pro zdravé kosti, ale poslední výzkumy ukazují, že se vitamín D účastní celé řady procesů v těle, včetně protizánětlivých a imunostimulačních. Pro správnou funkci imunitního systému je tedy mimořádně důležitý. Ze sluníčka ho získáme poměrně málo, trpíme jeho nedostatkem. Proto se přimlouvám za suplementaci vitamínu D od podzimu do jara (pokud přemluvíte svého lékaře, aby vám udělal odběr na hladinu vitamínu D a výsledek bude v pořádku, patříte mezi šťastných 10 % populace a žádné doplňky s vitamínem D užívat nemusíte).
• Zinek: aktivuje bílé krvinky, tím podporuje imunitu a zrychluje hojení ran. Dobrý zdrojem jsou dýňová a slunečnicová semínka. Pokud si pořídíte zinek v lékárně, nepřekračujte doporučenou denní dávku, protože zinek je ve vyšší koncentraci toxický.
• Selen: podobně jako zinek podporuje aktivitu a dělení bílých krvinek. Vzhledem k tomu, že ho potřebujeme poměrně málo, stačí k pokrytí denní dávky 3 para ořechy (selen obsahují i slunečnicová nebo dýňová semínka, ryby, česnek, celozrnné obiloviny).

Co našemu imunitnímu systému škodí?

Je toho spousta, ale já „vypíchnu“ jen dvě potraviny. To je dobrá zpráva! Bohužel jsou to potraviny, které vás nepotěší – bílá mouka a cukr.

Krátce a výstižně: 100 gramů cukru (jeden litr Coca-Coly) sníží aktivitu bílých krvinek o 50 % na dobu 5 hodin!

Dejte stopku i nasyceným mastným i trans-mastným kyselinám, kouření, alkoholu, uzeninám a taveným sýrům.

Přeji vám všem zdraví, štěstí a dobrou náladu. Ta totiž stimuluje imunitu více než všechny pilulky dohromady!