Se stresem se musí vyrovnávat v podstatě každý. Záleží ale na tom, jak to jeho tělo zvládá, jaké má osobní nastavení, momentální životní podmínky, a také samozřejmě na tom, jak dlouho ho člověk prožívá. Doktorka Hana Váňová upozorňuje, že pokud si nevšimnete prvního varovného červeného praporku například právě v podobě bolestí hlavy nebo opakujících se nemocí, může to skončit chronickým únavovým syndromem či autoimunitními onemocněními.

A i to je jen předstupeň ještě vážnějších následků zejména v podobě celkového zkroucení. „Takových případů je dnes tolik. Mně je to líto, protože mám v ordinaci lidi ve věku 35 let, kteří mají rozjeté kariéry, umí mnoho jazyků a oni jsou hotoví. Mají například Crohnovu nemoc,“ říká lékařka. Přitom se se stresem ve stádiu, kdy tělo volá o pomoc, neboli ve stavu poplachu, dá mnoho dělat. Nasadit homeopatika a změnit životní rytmus, než bude pozdě. „Homeopatika jsou vlastně taková prevence,“ popisuje Váňová.

Proč je dnešní stres horší?

Lékařka také vysvětluje, že stres byl vždy okamžitou přirozenou reakcí organismu na události v našem bezprostředním okolí. Dnes reagujeme zejména díky technologiím a hlavně chytrým telefonům na aktuální situace z celého světa – a to v rychlém časovém sledu. Vzniká tak takzvaný distres, negativní a pro tělo nepřirozený stres, který má dlouhodobé trvání a tím moduluje náš organismus směrem k nerovnováze. „Stresor, který narušuje naši dynamickou životní rovnováhu, působí příliš dlouho nebo příliš často,“ říká homeopatka.

Nejčastějšími důsledky dlouhodobého stresu a přepracování jsou různé fyzické potíže jako únava, potíže s metabolismem, křeče v žaludku, jeho bolesti, ale také přibírání na váze v důsledku zpomalení metabolismu, nechutenství a další zažívací problémy, potíže se záněty ušních a nosních dutin. Stres bývá také nečekaně například příčinou zánětů močových cest, alergie a problémů s vlastní imunitou vůbec. Mezi ně patří takové nemoci, jako je Crohnova choroba.

Bolesti hlavy a zad pak jsou naopak klasickými a známými obtížemi. Jakou část těla zasáhnou, vždy závisí na tom, na co jste citliví. „Každý to má jinak, každý je jiný, každý má své oslabené místo – někdo migrény, někdo žaludeční problémy, někdo deprese, vysoký tlak, metabolický syndrom,“ popisuje Váňová.

Narušená psychika bývá také příčinou žaludečních vředů. Ano, může za ně Helicobacter pylori, ale ten se na sliznici usídlí, až když se prostředí v žaludku kvůli stresu změní. To souvisí s neurotransmitery – neznámější je endorfin – jejichž vylučování se v závislosti na psychické pohodě změní. V důsledku toho dojde například k nižšímu prokrvení sliznice. Do stěn žaludku nejde tolik potřebného kyslíku a vytvoří se prostředí, ve kterém se bakterie snadno usadí. „Pacienti se pak vracejí stále se stejnými potížemi, a proto je třeba pátrat po příčině. Když se nastaví vhodná homeopatická léčba, člověk je zase schopen samoregulace a nemocem nepodlehne tak snadno,“ říká lékařka s tím, že v takové fázi už jde obvykle o dlouhou cestu.

Co je to emoční lhostejnost?

Lékařka také připomíná jeden z dalších klasických následků stresu. Tím je takzvaná emoční lhostejnost. Například: máte rádi určité kamarády, chcete s nimi být, naplánujete návštěvu a pak si říkáte: „Kdyby raději zavolali, že nemůžou.“ Prostě nemáte sílu jim říci, aby nechodili. Nemáte se na co vymlouvat, ale zároveň byste byly šťastní, kdyby to odvolali a vy jste měli chvilku pro sebe. Stejně tak mohou podle Váňové se stresem souviset vztahové problémy – netolerance a jiná nedorozumění. „Jste-li smutní, jsou smutné všechny vaše buňky,“ uzavírá Váňová.

Jak řešit následky stresu?

Co dělat pokud vidíte, že vaše tělo je v nerovnováze, že stres nezvládáte a že se u vás projevují jeho následky? Možností máte několik, první jsou psychofarmaka, která uměle nahrazují ztrátu látek, jež vám v těle chybí. „Ano, je to možnost, nahrazují uměle ztráty nějakých látek v těle. Pomohou na krátkou dobu, je to, jako když si dáte nohu do sádry, také je to jen přechodný čas,“ vysvětluje lékařka. Antibiotika ztrácejí efekt, ale ono se to děje i u psychofarmak, vzniká závislost.

„Nezavrhuji je, například prášky na spaní, ale varuji před dlouhodobým používáním. Pak už bez nich neusnete, mají různé vedlejší účinky.“ Podle Váňové je řešením takzvaná integrativní medicína, která v sobě kombinuje různé metody a přístupy včetně homeopatie. Ta je vhodná zejména proto, že ji můžete užívat v jakémkoli věku a nemá vedlejší účinky. To je naopak problém léků z bylin, takzvaných fytofarmak, jako je třezalka, kozlík apod. Zejména třezalka mívá interakce s jinými léky a lékaři mnohdy ani netuší, že ji pacienti užívají, protože jim to neřeknou.

U homeopatie tyto problémy nevznikají. „Funguje ve směru k reakcím vašeho těla, umí přesně oslovit, co je důležité,“ říká Váňová. Luxusem pak podle ní je, když se k homeopatickému léčení, které by mělo být z rukou odborníků, přidá ještě i psychoterapie.

Lékem, který si pacient může naordinovat i sám, je Sédatif PC. Jde o homeopatický léčivý přípravek, který díky svému komplexnímu složení zmírní příznaky stresu během dne, a tím zkvalitní noční spánek. Tradičně se používá při úzkostných stavech a příznacích stresu jako neklid, nervozita, podrážděnost a poruchy koncentrace. Přípravek je šetrný, obsahuje výtažky z několika bylin v homeopatickém ředění a mohou jej užívat i rizikové skupiny pacientů, jako jsou děti, těhotné a kojící ženy. U tohoto léčivého přípravku se neočekávají žádné nežádoucí účinky ani lékové interakce, proto se může užívat současně i s jinými přípravky. Je ve formě tablet, které se rychle rozpouští v ústech. Je k dostání v lékárnách.