Různé důvody citlivosti

Meteosenzitivita může být různého původu. Mnohdy vyvěrá z chronického onemocnění, které se v určitém typu počasí zhoršuje. Alergici tak mohou v zimních měsících citlivě reagovat kupříkladu na chlad (který může vyvolat spasmy dýchacích cest), kardiaci na výkyvy atmosférického tlaku (to se děje zejména na jaře a na podzim, kdy se počasí mění velmi prudce: často se jim špatně dýchá těsně před bouřkou) a lidé s artrózou pak kupříkladu reagují na blížící se frontální níži, tedy jako babička a její hlášení pro celou rodinu, že bude pršet.

Tělo těchto lidí „už ví“ a očekává prudkou změnu počasí, ochlazení a déšť, aniž je tato změna již zřetelná venku za oknem. Bolí i zhojená zranění, staré zlomeniny apod.

Roční období, kdy je velký chlad a vlhko, nevítají ani revmatici a ti, jejichž psychika není právě v harmonii a jsou například oslabeni těžkou životní situací. Takový člověk v zimě snáze propadá tzv. sezonním depresím, špatným náladám bez zdánlivého výhledu na zlepšení, které plynou z nedostatku slunečního světla. Jaro a teplo je tak daleko… Mnohým prostě chybí slunce, které vnáší radost do života. To lze alespoň trochu korigovat užíváním vitaminu D a také sluneční terapií, tedy používáním specifických světel imitujících sluneční záření v domácím prostředí.

Na prudké změny počasí však mohou reagovat i lidé zdraví, tedy bez chronických onemocnění či životních stresů, v případě, že jsou prostě mnohem citlivější než ostatní a jejich organismus je vůči okolnímu dění vnímavější. Mohou být neklidní, trpět bolestí hlavy či jiné části těla, mít problémy se soustředěním, pociťovat nadměrnou únavu, či se jim bezdůvodně zhorší nálada. Fakt je, že mladý člověk (či děti) se zpravidla s případnými prudkými změnami počasí umí popasovat mnohem snáze a dalo by se říci bez výrazných problémů než člověk starší. Čím je nám více, tím pomaleji může náš organismus „vyrovnávat“ rozmařilosti počasí, zejména vzhledem k případným skrytým onemocněním, neodolné imunitě, stresové zátěži a celkově nižší vitalitě.

Co s tím?

Jste-li meteosenzitivní (bez chronického onemocnění, kdy je zapotřebí řešit danou věc zcela individuálně) a máte-li pocit, že vám to nepříjemně zasahuje do života, zkuste v první řadě změnit životosprávu a posilovat imunitní systém. Začněte se více hýbat na čerstvém vzduchu, v přírodě, a to za jakéhokoli počasí, samozřejmě vždy oblečeni přiměřeně svému zdravotnímu stavu a aktuální fyzické kondici. S tím souvisí i otázka otužování, se kterým však začněte pomalu a postupně už během teplých letních dní. Rozhodně nezačínejte v zimě či na rozhraní jara skokem do ledové vody. Vysloužili byste si přinejmenším parádní nachlazení či vážný zápal plic! Je třeba začít krátkou studenou sprchou každý den ráno a čas postupně prodlužovat, nepřetápět v místnostech (zejména na spaní), oblečení vrstvit, aby se dalo při změnách venkovních teplot snadno korigovat. Inspirovat se a získat cenné zkušenosti můžete v různých otužileckých klubech, které jsou po celé republice.

Tipy:

• Vitamín D: říká se mu sluneční vitamín. Pomáhá nám zejména v zimě, kdy pravé slunce na obloze často nebývá a tento vitamín tedy není kde načerpat přirozenou cestou.
• Homeopatie: ideálně dle rady vašeho lékaře-homeopata a vašich zdravotních obtíží, nebo dle tipů od MUDr. Jaroslava Čupery uvedených níže.
• Schüsslerovy biochemické soli: je jich celkem 12 a jemně doplňují nezbytné minerály do těla, čímž pomáhají dostat organismus zpět do rovnováhy. Nejznámější lék pro osoby citlivé na změny počasí je Calcium phosphoricum.
• Akupresura, su jok, džin šin džucu (Jin Shin Jyutsu): metody stlačování určitých (akupresurních) bodů zejména na ruce, ale i těle, které uvádí tělo do harmonie a napomáhají např. odstranit bolest, uvolnit spasmy v těle apod. Někdy k tomu účelu mohou napomoci i tzv. masážní míčky s bodlinami či akupresurní podložky pro plosky nohou.

Homeopatické rady od MUDr. Jaroslava Čupery:

Jasná citlivost na určitou změnu počasí je jedno z nejvýznamnějších vodítek pro výběr konkrétního homeopatického léku.

V následujícím seznamu jsou uvedeny hlavní léky, které mají ve svém obraze výraznou citlivost na konkrétní změnu počasí. U takto citlivých jedinců můžeme příslušný lék podat v případě potíží před touto změnou, nebo i celou sezonu (většinou zimní).

Citlivost na změny počasí všeobecně:

• Dulcamara 9 C – ucpaný nos, když se objeví chladné a vlhké počasí, alergie časného podzimu, bolesti hlavy v chladném počasí, revmatické potíže se ztuhlostí kloubů z chladu a vlhka, všeobecně se zlepšuje suchým počasím a pohybem.
• Rhus toxicodendron 9 C – především revmatické potíže z chladného a vlhkého počasí či průvanu se ztuhlostí a potřebou neustále se pohybovat.

Zhoršení při změně počasí ze suchého na vlhké:

• Natrum sulfuricum 9 C – zhoršení jak kloubních potíží, tak i chronické bronchitidy se zeleným a hustým sekretem, ve vlhku se objevují i průjmy, potíže u osob citlivých na tento lék může vyvolat například i dovolená někde u rybníka.

Zhoršení při změně počasí z chladného na teplé:

• Bryonia 9 C, Pulsatilla 9 C – obecně pociťují osoby citlivé na tento lék zhoršení v teple a uzavřených místnostech a zlepšení na čerstvém vzduchu.

Zhoršení při zamračené obloze:

• Rhus toxicodendron 15 C – je to hlavní lék tzv. sezonní afektivní poruchy, často označované jako „zimní deprese“. Projevuje se jako smutek a neklid a neustálé bezcílné „bloumání od ničeho k ničemu“.

Zhoršení suchým počasím (a naopak zlepšení vlhkým a deštivým počasím):

• Causticum 9 C – takto se projevují především revmatická onemocnění, ale mohou to být i chrapot či bronchitida.

Zhoršení v mrazu:

• Pulsatilla 9 C – je to i hlavní lék omrzlin, které se projeví namodralými mramorovanými skvrnami na kůži.

Zhoršení před bouřkou a při bouřce:

• Phosphorus 15 C – osoby citlivé na tento lék se velmi bojí bouřky a blesků, nicméně Phosphorus je jeden z nejcitlivějších homeopatických léků, a to všeobecně na atmosférické elektrické změny. Opakem citlivosti Phosphoru je lék Sepia officinalis, která naopak bouřky, blesky a hromy miluje (což je možná jedno z možných pozitivních životních vyrušení těchto často unavených, přepracovaných a k rodině lhostejných žen).

Pomoci může také pečlivé sledování předpovědi počasí a zejména předpověď zátěže počasí na organismus, tzv. biozátěže. Sice vám to neuleví, ale můžete se na případnou změnu počasí připravit a nezaskočí vás nepřipravené.

Nežijeme ve skleníku se stabilní teplotou, rosným bodem a tlakem. Počasí se, byť drobně, mění každou chvíli a je třeba tento fakt přijmout do svého života. Štěstí prý přeje připraveným, a tak víte-li o sobě, že s vámi počasí „mává“ a vaše chronické obtíže se tím zhoršují či se celkově necítíte dobře, udělejte si záložní plán B. Což znamená, dopředu si připravte vše, co vám pomáhá daný stav rychle zlepšit. Ať už jde o vitamíny, minerály, homeopatika, bylinky, poznatky z akupresury, pomůcky pro jemnou masáž či čas se pohroužit do léčivé relaxace.

Helena Míková