Někdy za mnou přicházejí pacienti a jsou dobře připravení. Přečetli si na internetu celou řadu článků a diskuzí a posbírali řadu rad. Moji kolegové si někdy stěžují, že pak musejí odpovídat na hromadu dotazů, které dříve pacienti neřešili. Já jsem docela rád. Rád si povídám a často se mi stane, že se mě pacienti ptají na to, co nevím, já to musím zjišťovat a stále se něco dozvídám. Ale hlavně mluvím s pacienty, kteří o svém stavu přemýšlejí a naučili se ho sledovat a vidět souvislosti.

Reklama: Sédatif PC

Jindy přijdou pacienti a řeknou: já mám depresi. Pak začíná skutečně detektivní příběh a pátráme po tom, co se vlastně děje, co člověk cítí apod. Z deprese je potom někdy smutná nálada, jindy strach z lidí, jindy vztek.

Někdy lidé řeknou, že vlastně neví, co cítí, jen je jim divně. Největší záhadou pro mě vždycky bylo, když přicházeli lidé a říkali: pane doktore, já mám tu… žaludeční neurózu. Nejdřív jsem to neuměl nikam zařadit. Považoval jsem to za historickou, nebo spíš románovou diagnózu. V žádné klasifikaci nemocí ji nenajdete, v učebnicích o ní taky moc není. Co s tím dělat se vlastně také nedozvíte.

Pacienti mají za sebou často několik somatických vyšetření včetně gastroskopie a nikde žádný nález. Přesto je jim stále špatně. A nejsou sami, takových pacientů přichází vlastně docela dost. Internisté jsou z toho trochu nešťastní, odesílají pacienty k psychiatrům aspoň s malou nadějí a zde je úspěch střídavý.

Přestože si ta slavná žaludeční neuróza nevysloužila žádné vlastní číslo v klasifikaci nemocí, je to reálný problém. Naději trochu přináší to, že si jej všímá i homeopatie a u několika léků najdeme v jejich obraze právě příznaky žaludeční neurózy.

Projevy jsou velmi proměnlivé. Nejčastěji slýcháme o chvění v oblasti žaludku nebo i širší oblasti břicha, o tlaku, svírání, šimrání, špatném trávení, potravě dlouho zůstávající v žaludku, nechutenství. Někdy příznaky směřují k obrazu dráždivého tračníku spojeného s rychlým nutkavým vyprazdňováním. Celý stav je někdy více, někdy méně provázen nepříjemnými emocemi, úzkostí, strachem, neurčitou nepohodou apod.

Pacienti obvykle v první fázi dostanou anxiolytika, vzhledem k zdlouhavému průběhu je časem nahradí antidepresiva nebo sulpirid. Někdy s větším úspěchem, jindy bez efektu.

Jak jsem se zmínil výše, naději přináší homeopatie.

Obvykle si s pacienty vystačíme s některým z následujících léků:

  • Argentum nitricum 15 C – 5 granulí 2x denně pro úzkostné pacienty, kterým ulevuje čerstvý vzduch, je jim hůře v místnosti, příznaky zhoršují studená jídla, jsou to lidé ve spěchu, s pocitem, že nestíhají, melancholičtí, váhaví, nakonec se mohou rozhodnout impulzivně, ve stresu mají průjem.
  • Gelsemium sempervirens 15 C – 5 granulí 2x denně při pocitu plnosti a slabosti v žaludku nebo střevech, křeče v žaludku, silné emoce provází průjem, ve stresu jsou tyto osoby jakoby paralyzované, bývají apatické, trvá jim dlouho, mají-li odpovědět.
  • Lycopodium clavatum 9 C – 5 granulí 1x až 2x denně u osob s pomalým, špatným zažíváním, ztrátou chuti, plynatostí, ztrácejí sebedůvěru, pochybují o sobě, rezignují, jsou melancholičtí.

Sédatif PC je polykomponentní lék, kterým lze léčbu doplnit, někdy stačí jako jediná léčba, užívejte 2 dražé 3x denně.

Pokud neucítíte zlepšení do dvou týdnů, konzultujte výběr léku s lékařem-homeopatem. 

Upozornění: Informace o homeopatické léčbě akutních i chronických nemocí publikované na stránkách svethomeopatie.cz mají pouze informační a vzdělávací charakter. V žádném případě nenahrazují osobní konzultaci v ordinaci praktického lékaře/pediatra nebo osobní konzultaci v homeopatické poradně.