V dřívějších dobách lidé v průběhu roku zažívali období hojnosti i nedostatku (neúroda, přírodní pohromy apod.). Ctili tradice a stravu přizpůsobovali lidovým zvykům (40 dnů půstu před Velikonocemi a půst před Vánoci) a také tomu, jaká byla úroda a jejich možnosti. Občas mám pocit, že v dnešní době máme hody každý den. Nikdy v historii lidstva nebylo tolik jídla a sladkostí, jako máme dnes.

Je prokázáno, že nejčastější příčiny nemocí jsou stres a stravovací návyky. Až 80 % financí ze zdravotnictví jde na léčbu chronických onemocnění, jejichž příčinou je nejčastěji sedavý způsob života, jídlo, stres a kouření. Chronické onemocnění se může rozvíjet mnoho (i desítky) let, z čehož vyplývá, že už v dětském věku se mohou rozvíjet návyky, které se pak v dospělosti mohou projevit jako chronické onemocnění.

Jaro je symbolem znovuzrození, přívalu nové energie, tvořivosti, vývoje a růstu. Elementem jara je dřevo. V rámci vývoje člověka je jaro obdobím nitroděložního vývoje, porodu a dětství. V rámci dne představuje ráno. Orgány jara jsou játra (příjem a zpracování energie) a žlučník. V jarním období je třeba tyto orgány stravou podporovat a čistit. Strava v období jara by měla být lehká a dobře stravitelná. Chuť jara je kyselá a ideální úprava stravy je napařování a krátké vaření.

Často se setkáváme s pojmem jarní únava. Pociťujeme ji jako nedostatek energie, únavu, malátnost až nezájem o dění kolem nás. Místo chuti vyrazit ven nebo s přáteli máme myšlenky zalézt do postele.

Příčiny jarní únavy:

• nedostatek sluníčka v zimě (nedostatek vitamínu D – vede k rozvoji deprese),
• nedostatek čerstvé stravy (enzymy, vitamíny, minerály, nadbytek masa a živočišné stravy),
• málo pohybu (snížená aktivita srdečně-cévního systému).

Jak si poradit s jarní únavou? 

• Pitný režim – pijme více, než máme žízeň, a tak, aby barva moči byla jako voda, ne žlutá.
• Strava bohatá na enzymy – klíčky, kvašená zelenina – pickles, lisované šťávy z ovoce a zeleniny – hlavně červená řepa.
• Zelené natě – vojtěška, řeřicha (pěstujeme doma za oknem – na vatě nebo v květináči).
• Snížení živočišné stravy (maso, mléčné výrobky a vejce) na 2–3x týdně.
• Pohyb na čerstvém vzduchu (procházky, nordic walking, kolo, běh...).
• Spánek – nejdůležitější je spát dostatek hodin do půlnoci – to je nejhlubší fáze spánku. Je lepší jít brzy spát a dříve vstávat než naopak. Tělo je mnohem více zregenerované.
• Klíčené potraviny – v klíčku je obrovský růstový potenciál, vysoký obsah enzymů, které podporují metabolismus, dodávají energii. Klíčením se obsah živin, vitaminů a enzymů násobí. Klíčíme čočku, pohanku, mungo, vojtešku alfalfa, řeřichu apod. Klíčíme ve tmě a pak uchováváme v lednici (zastaví se růst klíčků). Pozor na plísně – 2x denně proplachovat!
• Zelené natě volně rostoucích bylin – obsahují důležité fytochemikálie, vitamíny, antioxidanty a měly by se na jaře stát součástí našich každodenních stravovacích návyků. Sbíráme mladé lístky kopřiv, sedmikrásek, pampelišek, jitrocele, kostivalu, medvědí česnek. Nejlepší je jíst je přímo za čerstva – posekáme a sypeme na jakékoli jídlo (polévka, rizoto, pomazánky,...). Můžeme hrst mladých natí prolisovat s ovocem a zeleninou do čerstvého freshe nebo rozmixovat do smoothie.
• Kopřivová očistná kůra – obsahuje velké množství železa a podporuje krvetvorbu. Hrst mladých kopřiv rozmixujeme s vodou (0,2–0,5 l dle chuti: někdo má rád zředěné, nebo naopak koncentrovanější). Výslednou zelenou kaši přecedíme přes plátno nebo sítko a zelenou vodu hned pijeme. Pokud se nechá delší dobu stát, dochází k oxidaci. Tuto kůru užíváme maximálně 14 dní. Doporučená dávka pro dospělé je jedna sklenice denně. Kopřivový nápoj mohou pít i děti nebo těhotné ženy. U dětí dáváme menší množství – adekvátně věku.