Matka a otec měli po staletí v rodině své jasně oddělené role. Matka dávala přijetí a útěchu, otec naopak nastavoval pravidla a pomáhal překonávat překážky. V dnešní době, kdy se z žen stávají vrcholové manažerky a muži odchází na rodičovskou dovolenou, se tyto rozdíly pozvolna vytrácejí. Jasné rozdělení „funkcí“, kdy dítě dokáže předvídat, co má od kterého rodiče čekat, má ale důležitou roli pro jeho orientaci v životě.

Když byl náš syn ještě nemluvící batole, vyzkoušeli jsme techniku, kdy se na dítě vrčí, když dělá něco, co nesmí. V tom se můj muž velice osvědčil. Jediné zavrčení dokázalo nebezpečnou situaci okamžitě zastavit. Proto jsem nyní opět vsadila na jistotu. I v této době, kdy už komunikujeme slovy, stačí mužova jedna věta nebo gesto, zatímco já namluvím mnohem víc a výsledek se nedostaví.

Přesunutí konfliktu na otce ale neznamená, že se má matka konfliktům vyhýbat. S podporou muže se však mění i respekt dětí k ní. Muž, který má na boj výbavu, dítě naučí, že jsou situace, kdy poslechnout musí. Jeho zásah je také důležitý, když se v jeho přítomnosti dítě chová hrubě nebo matce odmlouvá. Otec je ten, kdo nastavuje, jak se k nám děti budou chovat.

Náš synek je velice milé dítě, ale v okamžiku, kdy se má podřídit, se stává konfliktním a rozmrzelým. Na doporučení naší lékařky jsme proto nasadili Staphysagriu 30 C, lék na pocit ponížení a potlačený vztek. A stal se zázrak. Problematická situace se vyřešila klidně, syn se bez problémů podřídil, jako by to nikdy nebyl problém.

Přeji všem rodičům pevné nervy pro přežití období vzdoru jejich dítěte!