Pololetní prázdniny jsme se rozhodli strávit u mých rodičů. Když jsem se s maminkou telefonicky domlouvala na podrobnostech, pozvala nás na ples rodičů tamní školy. S manželem jsme se moc těšili, protože jsme letos ještě „neplesali“ a navíc jsme věděli, že s babičkou a dědečkem bude legrace.

Večer před plesem říká kýchající děda: „Asi na mě něco leze, nějaká viróza...“

Babička se vyděsila, že si nezatančí... Chtěla jsem mamce pomoct, tak jsem se zeptala, co ho trápí. „Bolí mě v krku.", odvětil dědeček.

„Jak Tě to bolí? Škrábe, bolest vystřeluje do ucha..., máš i rýmu? Chceš homeopatika?“, pokračovala jsem ve výslechu.

„Pálí mě v nose, teče mi z nosu voda, bolí v krku a z krku i ucho. Stejně mi to nepomůže.“

Tatínkova skepse se mi nelíbila, protože Homeogéne mu už několikrát pomohl. Zvolila jsem taktiku němého útoku. Řekla jsem jen: „Tati, otevři pusu.", nasypala jsem mu dávku Oscilla, po chvilce Paragrippe (pro jistotu, kdyby nastoupil i pocit zchvácenosti). Do půllitrové láhve jsem rozpustila Phytolaccu a Allium cepa. Děda směs popíjel každých dvacet minut. Než šel spát, dostal ještě do ruky balení Homeogéne s instrukcí, ať si ho schová pod polštář a pokaždé, když v noci procitne vycucá jednu tabletu.

Ráno za námi děda přišel do kuchyně s trochu rozpačitým úsměvem, protože věděl, že má první otázka se bude týkat jeho zdraví.

„Ne, už mě to nebolí, ne, ani ucho...“, přiznal.

A tak se zaradovala i babička a šla si chystat střevíce na večerní ples. Nakonec děda na ples dorazil a všichni jsme si to krásně užili.

Upozornění: Informace o homeopatické léčbě akutních i chronických nemocí publikované na stránkách svethomeopatie.cz mají pouze informační a vzdělávací charakter. V žádném případě nenahrazují osobní konzultaci v ordinaci praktického lékaře/pediatra nebo osobní konzultaci v homeopatické poradně.