Jaká je zima? Při procházce zimním lesem si všimneme klidu, ticha, stažení do sebe. Ryzí protiklad hektických letních dní. Zima nám poskytuje možnost odpočinku, kontemplace, ztišení, zaměření se na své vlastní nitro.

Mnozí se však necháme nést tempem teplejších měsíců. Dokonce i o svátcích, které přímo volají po klidu, se raději než tichu věnujeme hektickému nakupování a přípravám bez okamžiku zpomalení.

Klid zimy může být pro nás někdy depresivní, a tím nás dostávat do stavů bez motivace. Avšak máme v rukou nástroje, jak i toto období využít ke prospěchu těla i duše.

Každé období má v sobě nějaké vlastnosti, které na konkrétního člověka působí pozitivně, jinému neprospívají.
Kdo má v sobě přemíru ohně, miluje zimu, protože ho chladí. Kdo má v těle hodně vlhka, trpí, když je hodně mlhy. A ten, kdo má sklon k suchu, trápí se ve větrném počasí. Zde má místo poznání vlastního těla a jeho potřeb. Následně pak péče, ladění do pohody a posílení vnitřní rovnováhy.

Manifestaci zimních kvalit vnímáme i v sobě – chce se nám víc lenošit, jíme trochu více, raději zůstáváme doma, ráno se nám nechce z postele.

K zimnímu spánku se uložit jistě nemůžeme. Jak se tedy v tomto období roku postarat o sebe, abychom zůstali zdraví, v rovnováze a také abychom nějak fungovali? Pokud to jde, využijme toho, co nám zima nabízí:

• Odpočívejme víc a spěme víc.
• Neplýtvejme s životní energií a doplňujme tu, která nám chybí.
• Držme rovnováhu mezi aktivitou a odpočinkem.
• Uberme z vlastních očekávání a netlačme na výkon.
• Uvolněme se víc a přijmeme sami sebe, i své okolí.

Pokud se nám podaří brát vážně specifika zimního období, určitě bude také naše fyzické tělo, psychika i duše v rovnováze. To je přesně způsob, kterým se dá předcházet zimním onemocněním. Stav našeho zdraví zrcadlí, jak nakládáme se sebou, kolik pozornosti věnujeme sami sobě, svému tělu, duši i myšlenkám.

Jak na to?

Každodenní jednoduchou praxí, která zahrnuje dostatek pohybu, kvalitní jídlo a tekutiny, zdravé postoje k sobě a svému okolí.