V začátcích mé medicínské kariéry jsem působil na popáleninové klinice. Jednou se tam objevil pán s nějakou neurologickou chorobou, která mu omezovala hybnost, a toto postižení způsobilo, že pán místo zalití čaje v hrnku polil sám sebe a způsobil si docela rozsáhlé popáleniny II. stupně, tedy puchýře. Do nemocnice dorazil vybaven homeopatiky od své praktické lékařky – Arnikou a Cantharis. Popáleniny byly náležitě ošetřeny, nicméně pacient poctivě užíval i homeopatika. K obrovskému údivu zkušenějších kolegů se zahojil výrazně rychleji, než bylo u takto rozsáhlých a hlubokých popálenin zvykem, a navíc bez nutnosti dalších chirurgických zákroků (transplantace kůže). To bylo jedno z mých prvních setkání s mocným účinkem homeopatie.

Charakteristickým kožním projevem, kde je indikován lék Cantharis, jsou tedy různě velké puchýře, které jsou naplněné čirou tekutinou. Puchýře jsou bolestivé a charakterizované pálivou bolestí, která se zlepší studeným obkladem. Krom již zmíněných popálenin to mohou být i opary s extrémně velkými puchýři.

Druhou velmi častou a vděčnou indikací tohoto léku jsou záněty močových cest. Nemocný si typicky stěžuje na pálivé a řezavé bolesti v oblasti močového měchýře a neustálé nucení na močení. V moči může být i krev. Moč odchází po kapkách a s pocitem pálení v močové trubici. Zvláštním, typickým příznakem pro tento lék je určitý pocit sexuálního podráždění, který záněty močového měchýře doprovází.

Celkově je pacient velice neklidný a podrážděný z bolestí, které zakouší.

Krom toho má pálivé bolesti v ústech či krku, ale přitom má odpor k pití.

Potíže se zhoršují dotykem a teplem. Zlepšuje je naopak chlad, tření postižených míst a klid.