Nemocný si zpravidla není vědom psychické souvislosti, v popředí bývají výrazné tělesné projevy. Nejčastěji se jedná o bušení srdce, dušnost, rozmazané vidění, pocity na omdlení. Příznaky jsou tak silné, že se postižení bojí o svůj život. Obavy z opakování vedou k trvalému strachu a k vyhýbání se situacím, ve kterých by záchvat mohl přijít, což může výrazně ztěžovat běžný život. Pomocí psychoterapie se snažíme odkrýt příčiny úzkosti a ozřejmit původ tělesných příznaků.

Panická ataka (záchvat) je vystupňovanou reakcí na ohrožení. Tělesné změny si snadno přiblížíme situací z dob, kdy jsme žili v jeskyních a utíkali před predátory. Pro záchranu bylo potřeba krví přednostně zásobit svaly končetin, abychom dokázali co nejrychleji běžet, nebo bojovat. S tím souvisí i zrychlení srdeční frekvence a zvýšení krevního tlaku. Naopak některé orgány v této chvíli tak důležité nejsou. Při záchraně života nepotřebujeme číst noviny, proto vidíme rozmazaně.

Pokud jsme v dávných dobách měli štěstí a z nebezpečí unikli, následoval odpočinek, kdy se tělesné funkce se vrátily k normálu. V současnosti ale míváme větší strach z věcí, před kterými nemůžeme tak snadno uniknout. Tělo zůstává v nabuzeném stavu, aniž by došlo k jeho uvolnění, a my pak nepříjemně vnímáme všechny jeho reakce.

Základem léčby je kognitivně behaviorální terapie, která se zaměřuje na nácvik relaxace a zklidňujícího dýchání v průběhu záchvatu. Další terapeutické směry se zabývají původem strachu, který potíže vyvolává. Z léků se úlevově podávají benzodiazepiny. Vzhledem k riziku závislosti je však vhodné jejich používání maximálně omezovat. Zde je prostor pro homeopatii.

Arsenicum album v ředění 15 C 5 granulí při záchvatu (možno i opakovat) přinese výraznou úlevu a umožní tak snížit dávky rizikového léku. V těžších případech předepisujeme antidepresiva působící na úzkostnou složku. I zde můžeme stav zlepšit přidáním homeopatik, která vybereme na míru podle konkrétních potíží.