Vše plynulo krásně až do chvíle, kdy se na nás nečekaně vyřítil z lesa zhruba šedesátikilový bernský salašnický pes. Zaútočil rovnou na psa a zahryznul se mu do přední nohy a ramene. Než jsme se oba rozkoukali, bylo po boji a já začala obhlížet následky. Naštěstí byla prokousnutá a natržená jen kůže, viditelné zuby, ale svalovina bez znatelného porušení. Pejsek se tvářil statečně, přestože byl vyděšený. Já se třásla jako osika a domů necelé 3 km lesem bez možnosti pomoci s bouřkovými mraky v zádech. Rozhodla jsem se využít šoku a „utíkali“ jsme domů jako o život. Poslední kilometr už pejsek nedošlápl, rány se rozkrvácely a objevil se obrovský otok. Domů jsem ho poponášela a hlavou už mi běželo, jak mu pomoci a co mu namíchám za homeopatii, až přiběhneme domů.

Raději jsem stav konzultovala po telefonu podle fotografií se zkušenou veterinářkou-homeopatkou, která mě ujistila, že na šití to není. Po návratu domů bylo třeba rány pořádně vypláchnout a vyčistit (pozn. doporučení veterináře – použití peroxidu vodíku je u kousanců silnější a efektivnější než jodové dezinfekce typu Betadine apod.), což už jen ta představa zní dost dramaticky. Pustila jsem se tedy do ošetření, samo sebou až po nutné a nezbytné šokové dávce homeopatického léku Aconitum napellus 30 C pro nás pro oba.

Poté jsem připravila homeopatický koktejl à 10 granulí do 500 ml čisté vody:

• Arnica montana 15 C + Apis mellifica 15 C + Ledum palustre 9 C + Calendula officinalis 9 C

Arnica montana – otevřená, krvácející rána, pohmoždění okolní tkáně, podpora hojení

Apis mellifica a Ledum palustre – výrazný otok vnitřní i vnější

Calendula officinalis – hojení tržné rány (tento lék je pouze na lékařský předpis).

Podáváno frekventně co 10 min. první hodinu, pak co 30 min. další 2 hodiny. V průběhu noci při kontrole zranění každé 2 hodiny. Další dny uvidíme a dávkování podřídíme aktuálnímu stavu.

Podle zkušenosti veterinářky při poraněních typu pokousání prý obvykle předepisují antibiotika jako ochranný štít, aby se rána po zubech nezanítila. Po konzultaci jsme se rozhodly, že připravím ještě jeden „ochranný koktejl před hnisáním“, a pokud se do 2 dnů rány nezklidní, nasadíme antibiotickou podporu.

„Ochranný koktejl“ à 5 granulek do 250 ml čisté vody:

• Hepar sulfur 15 C + Pyrogenium 9 C

Tento roztok podán 2x během večera a následně 2x denně.

Celkový stav pejska byl uspokojivý. Byl ustrašený a ukňouraný a zalezl si do pelíšku, kde pospával. Noc byla dosti neklidná. Ráno na nohu nedošlápl, pospával, byl smutný, ale baštil a pil s chutí sobě vlastní. Rány se zatahují a otok se výrazně zmírnil.

Foto jedné z menších ran po vyčištění a viditelný výrazný otok – po návratu domů:

Foto necelých 24 hodin po incidentu pouze s homeopatií a láskyplnou péčí:

Po otoku ani památky, větší rány se zatahují, menší paradoxně secernují více. Nožku nadlehčuje, ale prochází se po zahradě s výrazně lepší náladou, veselejší, žravý i žíznivý, bez teploty. Vše vypadá na dobré cestě. Pokračujeme v nastaveném dávkování.

Foto a stav po 48 hodinách:

Rány se zatahují, jsou klidné, bez sekrece a otoku, žádná přecitlivělost na dotek ani horkost okolí ran, bez omezení hybnosti. Pejsek je veselý, rošťácký, běhá bez známek bolesti a plně zatěžuje. Upravuji dávkování a podáváme Arnica montana + Calendula officinalis 9 C 3x denně. Již bez léků otoku a hnisání, ony již svoji funkci splnily na výbornou.

Jsme na dobré cestě k uzdravení…

Ale tady příběh nekončí. V duchu se usmívám a děkuji za odkaz S. Hahnemanna i mnohých dalších, kteří nám tu zanechali toto vědění a výjimečný dar: homeopatii. Máme tu totiž souseda, který by svými názory na homeopatii mohl být z fleku předsedou Sdružení skeptiků Sisyfos, ale na druhou stranu je to zapřisáhlý a vášnivý pejskomil.

Viděl nás, jak se vracíme ten večer domů pokousaní, celí pomuchlaní, v šoku a byl upřímně vyděšený naším zbědovaným vzezřením. Ihned nám nabízel odvoz na veterinární kliniku. Samo sebou mi to „moje kulinkování“ rozmlouval a prý jestli vím, co dělám, a moc mi nedůvěřoval, natož homeopatii. Každý den chodil v pravidelných intervalech na návštěvy, bedlivě mě hlídal a sledoval, jak se situace vyvíjí a nevěřícně kroutil hlavou. Prý by nikdy nevěřil, jak se může tak velký otok téměř ztrácet před očima, kdyby toho nebyl svědkem.

Po pár dnech přišel na obhlídku a byl viditelně nesvůj. Dodával si odvahy – prý, že ho už asi 2 týdny pobolívá loket, nejspíš z intenzivní práce na zahrádce, a že už vyzkoušel všechna možná analgetika a masti na bolest a zda by mu tedy „ta homeopatie“ taky mohla pomoci? Kdybych mu ještě před několika dny nabídla tuto pomoc sama od sebe, odmítl by s notným komentářem o tomto stylu léčení, ale až příběh pejska ho obměkčil a přesvědčil. Hádejte, co si odnesl?

• Arnica montana 9 C a Ruta graveolens 9 C 2x denně 5 granulek.

Arnica montana – svalová bolest s citlivostí po nadměrné fyzické námaze
Ruta graveolens – bolestivost vztahující se ke šlachám, periostu a vazivu

Uplynulo 10 dní od našeho psího incidentu a já mohu s klidným svědomím říci: Zvládli jsme to! Vše je zhojeno a pejsek šťastný, že jsem ho vzala s sebou na delší procházku po naší oblíbené trase. Co víc si přát… Je úžasné pozorovat ty samoléčebné hojivé procesy. Zvířátka prostě nemají naše pochybnosti, to naše: „A jak to jako funguje? To přeci ale takhle nejde?“ Důvěřujme tedy homeopatii.

P.S. Po týdnu si soused přišel pro další tubu léku Arnica montana. Žádný kousavý komentář, žádná slova uznání o síle homeopatie, ale důležité je, že přišel. Asi to tedy opravdu funguje!

I to je život s přidanou hodnotou homeopatie.