Tádžikistán a Uzbekistán vznikly po rozpadu SSSR v roce 1991 a ještě dnes patří mezi postsovětskými republikami k nejchudším. Hranice obou zemí vytyčila již Stalinova vláda, která nebrala ohled na etnické složení obyvatelstva. Například tádžická historická města Samarkand a Buchara připadla sousední sovětské republice Uzbekistán a naopak některé oblasti, které byly obydleny výhradně Uzbeky, připadly sovětskému Tádžikistánu.

Po rozpadu SSSR se Tádžikistán několik let zmítal v občanské válce. Zvrtla se v nejhorší etnické čistky v oblasti. Statisíce lidí musely odejít ze svých domovů a desetitisíce jich byly povražděny. Válka skončila v roce 1997. Již několik let jsou obě země mírovou oblastí, rok 2018 byl v Tádžikistánu vyhlášen rokem turismu.

V 90. letech minulého století vyčlenila uzbecká vláda poměrně velkou částku peněz na opravu historických měst, která patří k tzv. Hedvábné stezce, a v roce 2001 UNESCO zařadilo město Samarkand (perlu Hedvábné stezky) na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví.

Obě země se pomalu otvírají turistům, není již problém získat víza elektronickou formou a v obou zemích se setkáte s mimořádně přátelskými lidmi a nádhernými historickými památkami. V Tádžikistánu pak můžete obdivovat krásu místních hor.

S manželem a našimi přáteli jsme se rozhodli tento zapomenutý kout světa objevit. Cestu jsme si plánovali sami, bez pomoci cestovní kanceláře. Našim cílem byl trek ve Fanských horách v Tádžikistánu a cestou zpět si pak odpočinout a nasávat atmosféru Hedvábné stezky v Samarkandu a přes Taškent se vrátit zpět.

Při plánování takovéto cesty je samozřejmě velmi důležité se zaměřit na cestovní lékárničku, jelikož lékařská péče je v horských oblastech téměř nedostupná. Na treku jste navíc zcela bez mobilního signálu několik dní pěšky od civilizace. Musíte ale počítat s tím, že vše si nesete na zádech, takže je i třeba pečlivě zvažovat, co je nutné a bez čeho se lze obejít.

Jelikož jsme se chystali do nadmořské výšky nad 4000 m n. m., bylo potřeba počítat také s výškovou nemocí. Z různých cestopisů jsem věděla, že i přes dodržování základních cestovatelských pravidel trpěli téměř všichni různě těžkou formou průjmu.

Sestavila jsem si dvě lékárny: tu s konvenčními přípravky a homeopatickou lékárnu.

Konvenční lékárna:

  • Analgetika – Paralen, Brufen
  • Léky proti průjmu – Smecta, Normix (ATB na lékařský předpis), probiotika – Enterol, rehydratační prášek na přípravu roztoku (Kulíšek, ev. Enhydrol)
  • Léky na alergii – antihistaminikum (např. Zyrtec)
  • Mukolytikum – Sinupret
  • ATB při bolestech v krku či podkožní infekci – Azitromycin (jen na lékařský předpis)
  • Dezinfekce – Betadine mast a Betadine roztok
  • Kapky do očí – Ophtalmo-septonex
  • Náplasti, elastické obinadlo – t. č. měním za tapovací pásku, která je skladnější a má lepší efekt při zpevnění např. zvrtnutého kotníku
  • Nezapomenout pomádu na rty a opalovací krém s vysokým faktorem!
  • Absolutně nutné jsou přípravky na čištění vody, t. č. máme nejlepší zkušenosti s cestovními filtry na vodu eventuálně se Steripenem, ale ten není schopen vodu zbavit prašných a jiných pevných částic.
  • Fanské hory jsou velmi suché hory s velkou prašností. Téměř všichni jsme měli vyschlé sliznice a ve městě jsme pak dokupovali sprej s mořskou vodou. Velmi tedy doporučuji mít ho s sebou na trek.

Homeopatická lékárna:

  • Úraz: Traumeel tablety a Traumeel mast, Arnica montana 9 C (také při svalové únavě a vyčerpání), Ruta graveolens 15 C (natažené šlachy)
  • Bolest v krku: Homéogène
  • Bolesti břicha a průjem: Engystol, Nux vomica 15 C, Arsenicum album 15 C, Podophyllum peltatum 9 C, Carbo vegetabilis 9 C, China 9 C
  • Alergická reakce, poštípání, podkožní zánět a zarudnutí: Apis 15 C, Belladonna 15 C, Dapis gel
  • Výšková nemoc a její prevence: Coca 9 C, Carbo vegetabilis 9 C
  • Únava a křeče svalů při vyčerpání: Schüsslerovy soli č. 3. (Ferrum phosphoricum D 12) a č. 7 (Magnesium phosphoricum D 6)

Zdroj: MUDr. Magdaléna Záchová

Již na letišti v Praze jsem viděla, že lékárnu opravdu budeme potřebovat. Kamarád přišel kulhající s tím, že si šel ještě před odletem zaběhat a natáhl si Achillovu šlachu na patě – to jsme měli před sebou několikadenní trek. Doporučila jsem Traumeel tablety – 1 tabletu à 2 hod. a patu jsme zatejpovali. Naštěstí byl po dvou dnech, když jsme ráno vyráželi ze základního tábora, bez bolesti.

Od té doby jsme téměř každý následující den řešili něco, kdy jsem musela opět sáhnout do lékárny. Samozřejmě jsem nejdříve volila homeopatické léky, které měly velmi dobrý efekt.

Další den, když jsme překonali hranici 2800 m n. m., začal být kamarád, který byl trochu nastydlý, výrazně dušný při sebemenší námaze. Po 5 krocích nemohl dýchat a chtělo se mu zvracet. Typický projev výškové nemoci v terénu mírného nastydnutí. Proto jsem hned podala léky Coca 9 C a Carbo vegetabilis 9 C od každého 3 granule, dále Ferrum phosphoricum D 12 2 tablety a do lahve s pitím jsem mu rozpustila spolu s další dávkou léků Carbo vegetabilis a Coca ještě lék Arnica montana. Následující den jsme ale měli překonat sedlo 3800 m n. m. Tam byl i tábor s eventuálním transportem do civilizace. Naštěstí jsme měli najatého osla, který kamarádovi mohl vzít celý batoh, a tak se statečně vydal přes sedlo. Ráno tedy opět dávka léku Ferrum phosphoricum D 12 a do pitného režimu Carbo vegetabilis, Coca a Arnica. Vše zvládl výborně, jen večer začal kašlat. Tady už jsem nasadila i antibiotika, jelikož kašel byl ošklivý, kamarád se potil a měl teplotu. K tomu tablety Sinupret ráno a v poledne. Vzhledem k okolnostem vzdal výstup do nejvyššího bodu našeho putování 4800 m n. m., nicméně pak jsme pokračovali dál již v ne tak velkých výškách a vše zvládal velmi dobře.

U jiného kamaráda propukl velký průjem, kdy odcházela jenom voda. Po několika hodinách musel cestu téměř vzdát. Namíchala jsem mu do pitného režimu léky: Phodophyllum peltatum 9 C, Arsenicum album 15 C, Carbo vegetabilis 9 C a China 9 C. Do vody jsem navíc rozpustila minerály z rehydratačního roztoku. K tomu si vzal Ferrum phosphoricum D 12 a Magnesium phosphoricum D 6 od každého 2 tablety. Dostal se do bodu, kde jsme měli stanový tábor. Prospal se asi 3 hodiny, večer měl již chuť na jídlo a druhý den se vyšplhal do výšky 4500 m n. m. Užíval přibližně 3 dny Ercefuryl, což jsou antibiotika proti průjmu. Pak již byl bez obtíží.

Mě sice v horách nepostihla žádná zdravotní událost, při které bych musela urgentně zasahovat s léčbou, přesto jsem preventivně užívala každé ráno Engystol – již lety ověřenou prevenci cestovního průjmu, do vody jsem si rozpouštěla Arnicu montanu 15 C, ve výškách nad 3000 m n. m. pak ještě léky Coca 9 C a Carbo vegetabilis 9 C. Večer jsem si pak dopřála dávku magnezia a 2 tablety léku Magnesium phosphoricum D 6.

Naše cesta se moc vydařila. Na krásu Fanských hor a kouzelné město Samarkand se nedá zapomenout, stejně tak ani na setkání s mimořádně přátelskými a pohostinnými lidmi.

Upozornění: Informace o homeopatické léčbě akutních i chronických nemocí publikované na stránkách svethomeopatie.cz mají pouze informační a vzdělávací charakter. V žádném případě nenahrazují osobní konzultaci v ordinaci praktického lékaře/pediatra nebo osobní konzultaci v homeopatické poradně.