Často se do mé ordinace dostanou pacienti, kteří mi sdělí, že absolvovali rehabilitaci a ta jim přesto nepomohla. Vždy se ptám, co na rehabilitaci konkrétně dělali a co vlastně o rehabilitaci ví. Právě tito pacienti mě přivedli na ústřední myšlenku tohoto článku: „O čem vlastně rehabilitace je?“

Hlavním cílem rehabilitace by mělo být zařazení člověka zpět do společnosti. Myšleno tak, že momentální potíže mu tuto základní potřebu znemožňují. Protože rehabilitace se netýká jen pohybového systému, ale také např. sociálních složek, začala se část rehabilitace v obecném slova smyslu, která se týká pohybového systému, nazývat fyzioterapií. Velmi laicky řečeno - léčba fyzické složky těla. Přesto se stále častěji setkáváme se zažitým názvem rehabilitace v užším slova smyslu.

Nicméně i cílem fyzioterapie je podílet se na znovuzařazení člověka do společnosti. Tento důležitý úkol fyzioterapie v širším pojetí je často opomíjen a řeší se pouze postižená oblast těla. Není vždy důležité dosáhnout např. na končetině po úrazu stejných parametrů jako na té zdravé, ale najít pro člověka upravenou pracovní polohu, aby se mohl o sebe co nejdřív sám postarat. Takový krok přináší velké zlepšení v oblasti psychiky, které pak dále podpoří léčbu samotného postiženého segmentu.

Obecně by se fyzioterapie měla opírat o tři základní pilíře léčby. Těmi jsou: měkké a mobilizační techniky, individuální léčebná tělesná výchova a fyzikální terapie.

Měkké a mobilizační techniky

Jsou speciální techniky prováděné rukama fyzioterapeuta na pohybovém systému pacienta – např. protažení kůže a podkoží, uvolnění svalových povázek, speciální techniky pro uvolnění a protažení svalů, apod. V žádném případě tyto techniky nejsou synonymem masáží a pouze ve výjimečných případech se při nich používá masážní prostředek. Tyto techniky slouží pouze jako příprava pohybového systému na individuální cvičení.

Pacienti mají bohužel často představu, že toto je rehabilitace. Měkké techniky a mobilizace mohou pomoci, ale obvykle neřeší příčinu. Je to jako „zdravější tabletka“ - pomůže, ale pouze na chvilku. A bohužel - na řadě rehabilitací se místo měkkých technik a mobilizací masáže opravdu provádí.

Individuální léčebná tělesná výchova

Je hlavní částí fyzioterapie. Pouze touto cestou lze přestavět zažité pohybové stereotypy, naučit se kompenzovat jednostrannou pracovní činnost či dlouhodobé sezení. Individuální cvičení by nemělo vypadat jako kondiční cvičení k protažení celého těla, ale mělo by být zaměřeno na klíčovou oblast, ze které potíže pacienta pramení. Pokud je to možné, je velmi vhodné, aby stejného pacienta cvičil jeden člověk, stále stejný. Pak je možné udělat v léčbě pokroky a hodnotit zpětnou vazbu na cílenou terapii.

Fyzikální terapie

Měla by tvořit podpůrnou část terapie. I fyzikální terapie by měla být cíleně zaměřená. Může se aplikovat jako příprava tkání pro následnou terapii, tedy před individuálním cvičením, nebo jako terapie zaměřená na snížení bolesti ihned po individuálním cvičení. Z toho vyplývá, že by pacient neměl absolvovat nejdřív fyzikální terapii, protože na cvičení ještě není místo.

Věřím, že vám tento základní popis pomůže orientovat se v léčbě, kterou třeba zrovna absolvujete.

S pozdravem vaše Radana

Upozornění: Informace o homeopatické léčbě akutních i chronických nemocí publikované na stránkách svethomeopatie.cz mají pouze informační a vzdělávací charakter. V žádném případě nenahrazují osobní konzultaci v ordinaci praktického lékaře/pediatra nebo osobní konzultaci v homeopatické poradně.