Samozřejmě genetiku neošálíme. Pokud je dole nebo nahoře základ pouze pro pět řezáků místo šesti, nic s tím nenaděláme a počet zubů tedy samozřejmě neovlivníme. Ale správný a jednodušší růst zubů u jedince už trošku ovlivnit můžeme.

Jsou plemena, která mají vyloženě predispozice mít problémy se zuby (jorci, krysaříci, čivavy, všechna brachycefalická plemena), u mnohých plemen je dokonce schváleno, že dospělý jedinec nemusí být plnochrupý a má povoleno k uchovnění, že mu mohou chybět např. P1, P2, P3, P4, u některých plemen může dokonce chybět i řezák.

Osobně si myslím, že jakýkoli chybějící zub by do chovu neměl být podporován, ale každý klub pro různá plemena to má jinak a plnochrupých jedinců je málo, takže by se velmi zúžila chovatelská základna.

A teď už k podpoře homeopatiky. Veškeré potence vybíráme nízké a podáváme štěněti i 2-3x denně po dvou granulkách.

Na prvním místě zmíním homeopatický lék Chamomilla. Spousta majitelů si všimne, že jejich štěně navíc velmi slintá a má třeba i celou mokrou náprsenku. I to patří k přezubování, stejně jako u dětí. Chamomilla pomůže u mrzutých jedinců, které bolí dásně. Současně proti slinění můžeme nasadit výborný lék Ipecacuanha. U zvířete můžeme v době přezubování vidět i neochotu jíst tvrdé granule, protože chroupání ho bolí. Někdy je třeba podávat jedinci na pár dní měkčí stravu.

Pokud máme plemena opožděná, která přezubují až v cca 6-8 měsících (většina malých plemen), můžeme podpořit růst zoubků homeopatickým lékem Silicea také v nízkém ředění 5 nebo 9 C 2x denně.

Pokud je patrný otok dásní, velmi pomůže Apis mellifica 9 C 2-3x denně.

Na závěr bych ještě velmi důrazně zmínila, že je jen málo chovatelů, kteří ví o tom, že když mají doma štěně, kterému padají zoubky a přezubuje, neměli by štěněti dovolit hrabat se v hlíně, okusovat špinavé klacky apod. Hrozí totiž tetanus! A ten je pro zvíře fatální, protože se běžně na něj neočkuje. Krvácející dásně a rány po vypadlých zubech by se měly udržovat v čistotě. Dejte svému pejskovi na hlodání doma něco čistého, ale nenechejte ho hrabat se čumákem v zemi nebo kousat špinavý klacek. Taktéž, nepřetahujte se se štěnětem nijak urputně o hračku, i tím mu můžete způsobit bolest, a pak následnou neochotu o aport. Navíc, pokud má hodně uvolněné mléčné zuby, neopatrnou manipulací může být i poškozen zub trvalý, který je pod ním. Vše zmíněné může nadělat víc škody než užitku!