Obecně lze říci, že hra na hudební nástroj pod vedením zodpovědného učitele by měla vést ke správnému držení těla. Součástí výuky na hudební nástroj je také poučení a nácvik optimálního vzpřímeného držení těla a z něj pak přizpůsobení hře na hudební nástroj.

I zde je často vidět velmi malá kondice svalů pohybového systému a dítě si po chvíli může stěžovat na bolest zad.

Naše tělo je primárně uzpůsobeno k pohybu a dlouhá výdrž v jedné poloze je pro tělo neekonomická a přirozeně se jí tělo snaží bránit nutkáním ke změně pozice. Dospělí svým morálním „já“ tyto tendence obvykle potlačí, malé děti se nám v těchto situacích jeví jako neposedné. A čím menší kondici mají, tím více neposedné jsou. 

Pokud se tento stav postupným trénováním na hodinách hry na hudební nástroj přirozeně nezlepšuje, není od věci navštívit fyzioterapeuta, poradit se s ním a zkontrolovat, zda klíč netkví ve vadném držení těla.

Dalším aspektem je asymetrická, tedy nesouměrná pozice při hře na hudební nástroj, přičemž u některých hudebních nástrojů se této situaci nelze vyhnout. Hra na klavír bude dítě ohrožovat jistě méně, než například hra na housle. Pokud má dítě dobrou kondici a pohybový systém v pořádku, pak zvládne i asymetrické zatížení a bude v pořádku. Pokud by si začalo stěžovat na bolesti a únavu, je dobré jeho stav opět konzultovat s odborníkem. Fyzioterapeut může doporučit a s dítětem natrénovat vhodné kompenzační cviky a tyto potíže tak nemusí nutně znamenat konec výuky. Nutno podotknout, že tato informace občas potěší více rodiče než děti.

Pokud hraje dítě na hudební nástroj, který je přenosný, pak by měl fyzioterapeut vždy pozici při hře zkontrolovat, případně opravit. Musím říct, že se naší rehabilitací již linuly tóny flétny ale i třeba violončela☺

Krásné dny s hudbou přeje Radana.