Jedná se o onemocnění, které je mezi koňáckou veřejností známé jako „letní vyrážka“ a kůň trpící tímto onemocněním je nazýván „mušař“. Příčinou tohoto onemocnění je bodnutí hmyzem, na které organismus reaguje alergickou reakcí. Typicky se tedy zhoršuje v období výskytu hmyzu a v zimním období ustupuje. Bohužel se toto onemocnění objeví každoročně s nástupem hmyzu na jaro znovu a ještě intenzivněji. Postihuje koně jakéhokoli věku a plemene. Na vzniku a rozvoji letní vyrážky se podílí několik faktorů. Zejména genetická predispozice koně, ale také jeho metabolismus, imunitní systém, krmení, prostředí a další.

Alergická reakce se v tomto případě projevuje vznikem dermatitidy. Jedná o hypersenzitivitu typu I nebo IV. Hlavním příznakem je intenzivní škrábání koně. Svědění se objevuje zejména na spodině břicha, v mezinoží, kolem uší, u hřívy na hřebeni krku a kořeni ocasu. Tedy v místech nejčastěji atakovaných hmyzem. Kůže je zarudlá s tvorbou otoků až krust. Při pobytu koně venku se stav zhoršuje. Škrábání koně je tak intenzivní, že se objevují místa s krvavými krustami, ztrácí hřívu a žíně na kořeni ocasu. Důsledkem bývá sekundární infekce postižených míst, která ještě zintenzivňuje pocit svědění. Celodenní svědění koně má dopad na jeho psychický i fyzický stav.

Terapie tohoto onemocnění spočívá zejména v managementu. Omezení expozice hmyzu, používání repelentů, ochranných dek a podobně. Ke snížení alergické reakce se používá aplikace kortikosteroidů.

Příběh z praxe:

Klisna 8 let, využívaná k parkurovému skákání trpí každoročně letní vyrážkou. Toto onemocnění ji velmi limituje v přípravě na závody. Je unavená, neochotná k práci kvůli každodennímu intenzivnímu svědění. Hříva je prořídlá neustálým škrábáním klisny, taktéž kořen ocasu. Na spodině břicha, vnitřní strana stehen a oblast kolem uší jsou neustále rozedírány a kousány. Klisna musela dostávat kortikosteroidy, pak se ale nemohla účastnit závodů, takže tato terapie není dlouhodobě možná. Klisna byla tedy řešena homeopaticky, a to konkrétně použitím léků Ledum palustre 9 C, aby se omezila expozice hmyzu. Dále Poumon histamine 15 C ke snížení alergické reakce a Apis mellifica 30 C na hmyzí kousnutí a svědivé otoky zlepšené chladem.

Léky byly klisně podávány rozpuštěné ve vodě. Ledum palustre a Apis mellifica 2x denně, vždy před pobytem venku a při návratu do stáje. Pokud byla klisna ve výběhu, byla četnost podání po návratu do stáje zvýšena. Poumon histamine se podával zvlášť, a to 1x denně vždy ráno.

Postupně došlo k ústupu klinických příznaků, snížení intenzity škrábání klisny, postupné zarůstání postižených míst srstí a zlepšení aktivity v práci. Léky byly podávány celou sezonu, jelikož při jejich vysazení došlo během pár dní ke zhoršení stavu.

Za celou sezonu nemusela být použita terapie kortikosteroidy a klisna se mohla účastnit parkurových závodů.