Můžete čtenářům Světa homeopatie říct, jak „dobíjíte baterky“ a udržujete se ve zdraví?

Snažím se hodně spát, dobře jíst. Teď myslím ve smyslu toho, že přemýšlím nad tím, co jím, potažmo jíme, protože pro děti chce každá máma to nejlepší. A pak se také držím pravidla, že veselá mysl je půl zdraví. Čili se snažím hlavu čistit, jak to jde. Cvičím jógu. Medituju. Dělám věci, které mi jsou příjemné. A vyhýbám se, jak můžu, situacím a lidem, kteří jsou prostě jinde. Nejvíc mě ale dobijí děti. O tom žádná.

Máte malé děti. Používáte k jejich léčbě i homeopatika a jiné přírodní prostředky?

Víte, já se přes dvacet let léčím primárně homeopatií. A to jsem farmakologii studovala. Nezavrhuju léky. To vůbec ne. Ani nejsem ta klasická bio matka, která na všechno zarputile dává výhradně bylinky. Ale u drtivé většiny nemocí a problémů vždy nejdřív sáhnu po diagnostice na přístroji EAV, nebo rovnou po homeopatikách. Na tohle mám našeho rodinného anděla – paní doktorku Dolejšovou, bez které si to vůbec neumím představit.

Sama jsem alergická na většinu druhů antibiotik. Dnes je normální, že vám doktor napíše antibiotika i na chřipku, bez odběru krve či výtěru. A když to nepomůže, píše suverénně další. Homeopatií se devadesát procent všech nemocí a infekcí vyřeší do dvou tří dnů. Je zajímavé, jak to u dětí funguje ještě rychleji. A já jsem šťastná máma, že do nich necpu už od malička farmaka pod tlakem a nevidím je trpět déle, než je to nutné. Homeopatie, koloidní stříbro a ostatní přírodní věci jsou tedy pro mě vždy první a jasná volba. A málokdy pak musím řešit dál.

Blíží se jaro a s ním často doléhá jarní únava. Máte nějaké tipy, jak ji zvládnout?

Nemám. Protože i přes veškeré úsilí to nakonec stejně dolehne. To je asi příroda. Nemá cenu s tím za každou cenu bojovat. Jarní únava je ale vlastně fajn. Znamená totiž, že už přijdou hezké dny. Protože já zkrátka nemám zimu ráda. Haha. Takže: ať už přijde jarní únava! Moc se na ni letos těším. Bude víc sluníčka. A venku nebude mráz. Někdy je dobré si na jarní únavu dát očistnou kůru. Vzít to zkrátka do hry jako restart organismu. Tělo vám to potom tisíckrát vrátí. Nejdůležitější je stejně pozitivní mysl. Já totiž mimo jiné věřím i tomu, že většina nemocí začíná v hlavě. A komu je dobře, o toho se ani viry významně neopřou. Tak na to mysleme!

Jaká je vaše poslední homeopatická zkušenost?

Myslím, že nemá cenu uvádět konkrétní případy. Univerzálně řečeno je to tak, že na co doktoři několik dní čekají a pak teprve berou krev či jiné vzorky, na které se zase čeká, to ukáže přístroj EAV za několik vteřin. Přesně odhalí, kde je problém a případně i původ infekce. Na většinu neduhů zaberou homeopatika, a to u dětí opravdu velmi rychle. Pokud náhodou ne, pak saháme po farmakách zase doplněných o homeopatika, aby to nebyl takový zásah do organismu – například v případě antibiotik. Přístroj EAV samozřejmě nedokáže dělat kompletní krevní obrazy apod. Ale vlastně vůbec nechápu, proč už ho na běžnou diagnostiku nepoužívají všichni? Já do svých dětí zbytečně píchat a cpát farmaka nenechám. Obě děti navíc homeopatika a paní doktorku zbožňují.

Zrovna teď jsem to vysvětlovala jedné známé. Má první dítě. Kluk. Dva roky. A ona nešťastná, že už má čtvrtý den horečky a střevní virózu. Pediatr samozřejmě doporučil klasiku, která neléčí, ale hlídá si odvodnění. Přivezla jsem jí Belladonnu na teplotu a především Arsenicum album na střevní virózu. Říkám jí: „Rozpustit ve vodě a každou hodinu trochu pod jazyk. Zítra je zdravý.“ Koukala na mě dost skepticky a druhý den telefon. „No to snad není možné!? Už večer žádné teploty. A dneska ráno si tu usměvavý bez zvracení a průjmu hraje.“ A já jí na to říkám: „No jasně! To jsou homeopatika. Vítej v mém světě.“