Možná jste již zaslechli o tom nepříjemném stavu, kdy přijde akutní bolest zad a nemůžete se pohnout, nebo jste ho dokonce zažili. Při tomto stavu, lidově také nazývaném houser, či ischias, dojde k bolestivému spazmu, neboli stažení svalů a měkkých tkání v oblasti bederní páteře z blokády obratlů. 

Vzniká většinou po nesprávném pohybu, z přetížení při práci, při zvedání těžkých předmětů, po prochlazení či průvanu, kdy dojde k ochrannému stažení svalů, které zabrání dalšímu poškození segmentů páteře včetně nervových struktur. Bolest se může přechodně i projevovat pálením, tahem, tlakem do dolní končetiny a po odeznění akutního stavu vymizí. V horším případě může dojít k různě rozsáhlému poškození meziobratlové ploténky a tím k útlaku kořenových nervů a k propagaci bolesti do dolní končetiny. Náprava toho stavu pak závisí na individuálních okolnostech.

Kromě působení vnějších faktorů se mohou do bederní páteře promítat i onemocnění vnitřních orgánů, které je nutno odborným vyšetřením odlišit od samotných bolestí zad, jako např. ledvinová kolika, záněty reprodukčních orgánů apod. Promítají se zde také potíže z oblasti kyčelních kloubů a svalstva pánevního dna. V neposlední řadě a častěji, než bychom připustili, jsou zde promítnuty i přetížení z oblasti psychiky, pracovní stres a vztahové potíže, kdy např. vlivem potlačených emocí hněvu se tyto objeví právě ve formě akutních bolestí zad.

Ne vždy je to ale první signál, jímž k nám tělo promlouvá, protože této akutní epizodě předchází často občasné pobolívání v zádech, kterému nevěnujeme dostatek pozornosti. Příčinou bývá hlavně nevhodné pracovní prostředí při práci u počítače, dlouhodobé sezení v práci, nevhodné držení těla při aktivitách denního života (ADL – activity of daily living) nebo nevyváženost mezi zátěží a odpočinkem a mezi pracovním a osobním životem.

Zkuste si sami nyní zodpovědět otázku, kolik procent času během dne či týdne věnujete čistě sami sobě?

A už tímto jedním krokem můžete mimo jiné preventivně přispět k tomu, aby se vám potíže se zády v budoucnu vyhnuly.

Co tedy můžete a máte dělat při akutním ústřelu v bederní páteři?

  • Klid – zaujměte úlevovou polohu, nejčastěji je to poloha v leže na boku se schoulením se do klubíčka, nebo jakákoliv poloha, která ulevuje od bolesti. Většinou se jedná o 1–3 týdny klidu, pokud po týdnu bolest neustupuje, doporučuji navštívit lékaře a fyzioterapeuta. S aplikací myorelaxancií, tedy prostředků snižujících svalové napětí celkově v těle, bych byla velice opatrná, většinou lékař provede lokální obstřik.
  • Teplo – ve většině případů ulevuje suché teplo ve formě gelových či rašelinových pytlíků, elektrické podušky, soluxu.
  • Dýchání – cíleně prohlubte brániční a břišní dýchání, lze si pomoci přiložením rukou na spodní břicho.
  • Jemná masáž – šetrné uvolňující měkké techniky a fasciální techniky ideálně provedené fyzioterapeutem, nebo doma za pomocí pěnového míčku, či lehkou presurou na bolestivé body ve svalech.
  • Prostředky tlumící bolest – individuálně dle zvyklostí každého. Já používám homeopatické léky. Vhodná je Arnica montana 15 C, která v této potenci umí kromě zlepšení prokrvení měkkých tkání a urychlení jejich metabolismu ulevit i od bolesti. Vhodné jsou i masti a krémy, např. Arnigel, Traumeel, kostivalový krém, Ruticelit a Artrin, třezalkový olej (pozor na jeho fotosenzitivitu v létě), a prohřívající náplasti.
  • Kineziotaping – fyzioterapeutem aplikované pružné pásky.
  • Lehké cvičení – ideálně pod dohledem fyzioterapeuta – metodou DNS dle prof. Koláře, metodou Feldenkreise, cvičení dle Brunkowové či Brüggera a postupně cvičení dle Mojžíšové aj. zaměřené na zpevnění hlubokého stabilizačního systému páteře a svalového korzetu trupu.
  • Baňkování – provedeno odborníkem po odeznění té nejakutnější fáze.

Čemu se naopak vyhnout?

  • Prudkým pohybům – nesnažit se „rozhýbat“.
  • Překračování bolesti – ať už běžným pohybem, nebo cvičením.
  • Rychlému návratu k běžné zátěži – dopřát si čas a postupnou fyzickou zátěž a dovolit si změnu v dosavadních pracovních a životních oblastech k harmoničtějšímu rozložení sil a energie.

V praxi se mi také osvědčila následující doplňková léčba.

VHODNÉ HOMEOPATICKÉ LÉKY:

  • Aconitum napellus 9 C – v případě, že se potíže objeví po prochlazení ve studeném, suchém počasí a nebo po vystavení se průvanu. 3–4x denně 5 granulí.
  • Hypericum perforatum 30 C – při prudce vystřelujících bolestech v průběhu nervové dráhy. 1–2x denně 5 granulí.
  • Staphysagria 30 C – v případě, že potíže vznikly po prožití urážky či hněvu, který nemůžeme ventilovat. 1–2x denně 5 granulí.
  • Nux vomica 9 nebo 15 C – je vhodný v případě nadměrného stresu a pracovního přetížení, při přecitlivělosti na chlad s výskytem křečí, bolest je prudká a ulevuje teplo a odpočinek. Užít 2–3x denně 5 granulí.

Doplňkově přidat tkáňové soli:

  • č. 7 Magnesium phosphoricum - uvolní křečovité stažení svalstva a pomůže relaxaci tkání,
  • č. 5 Kalium phosphoricum - při vyčerpání a nervovém napětí,
  • č. 9 Natrium phosphoricum.

Bachova květová terapie:

  • esence Rescue Remedy, 4x denně 4 kapky.

Upozornění: Informace o homeopatické léčbě akutních i chronických nemocí publikované na stránkách svethomeopatie.cz mají pouze informační a vzdělávací charakter. V žádném případě nenahrazují osobní konzultaci v ordinaci praktického lékaře/pediatra nebo osobní konzultaci v homeopatické poradně.