Když jsem poprvé četla Hahnemannův Organon léčebného umění, hodně mě překvapila tato věta: „Ruku opařenou vroucí polévkou podrží zkušený kuchař blízko u ohně a nedbá přitom zpočátku silnější bolesti, protože ze zkušenosti ví, že tak v krátké době, často v několika minutách, bude mít na opařeném místě opět zdravou kůži, která ho nebude bolet“. Dále uvádí, že už v roce 1607 bylo zaznamenáno: „Studené obklady jsou při popáleninách mimořádně nevýhodné a vyvolávají velmi špatný stav. Vzniká po nich zápal, zanícení nebo dokonce popálení“. Dánský plukovní lékař Stahl v 18. století říká: „Zcela nesprávné a zvrácené je pravidlo užívané v léčitelství, totiž že je třeba léčit opačnými prostředky (contraria contrariis)“. Byl přesvědčen, že je třeba léčit prostředky vyvolávajícími podobné utrpení (similia similibus), tedy popáleniny přiblížením k ohni, omrzliny velmi studenou vodou.

Byla jsem rozhodnutá to příležitostně vyzkoušet takříkajíc na vlastní kůži. Moje maminka si totiž před lety opařila celou dlaň horkou párou z varné konvice. Jako pediatr důvěřovala vzdělávacímu systému, který až dodnes učí, že první pomoc při popáleninách prvního a druhého stupně je dostatečně dlouhou dobu místo chladit, nejlépe studenou vodou. Bolest ale nepřestávala. Když si ruku přestala chladit, byla bolest nesnesitelná. Na její přání jsem vyndala z mrazničky ještě i led, který si dala do utěrky a přikládala na dlaň. Abych to zkrátila: po několika hodinách to vzdala, ruka vypadala hrozně, kůže na dlani se už strhávala z velkých puchýřů. Odebrala se na chirurgii, kde jí ruku ošetřili a ovázali. První noc (12 hodin od nehody) bolestí nespala. Několik dní brala analgetika. Byla ještě na převazech a 14 dní nemohla nic dělat.

Pak přišel den, kdy jsem si měla vše ověřit i já, vyzbrojená znalostí pravidla, které objevil už Hippokrates, že „nemoc léčí tytéž látky, které ji vyvolaly“ a Hahnemann jej rozvedl: „Léčivé látky jsou schopny vyléčit příznaky, které se podobají těm, jež mohou vyvolat“.

Spálila jsem si celou dlaň, když jsem z trouby bez chňapky vytáhla za držadlo nerezový rendlík. Bezpečně byl přesunut na kuchyňskou linku i s jídlem, ale moje kůže na dlani a prstech zbělela a voněla nevábně. Držadlo mělo v tu chvíli 150 stupňů. Po několika sekundách váhání jsem se rozhodla vyzkoušet postup z Organonu. Byla jsem v kuchyni, tak jsem bleskově ohřála vodu ve varné konvici na 60 stupňů a do jedné minuty už byla ruka v teplé vodě. Bolest byla najednou ještě větší, ale to jsem očekávala. S rukou ve vodě jsem si došla do domácí lékárničky pro lék Cantharis, takže za 5 minut jsem měla i homeopatickou první pomoc. Bolest po několika minutách už začala ustupovat. Dvacet minut jsem udržovala vodu teplou přiléváním další vody z konvice, teprve pak jsem nechala vodu postupně chladnout a držela jsem ruku v teplé vodě dalších 10 minut.

Po vytažení z vody ruka bolela už minimálně. Byla červená, některá místa hodně. Ale žádný otok, ani náznak puchýře, jen kůže vypadala „nezdravě“ (taky byla půl hodiny ve vodě) a v konečcích prstů byl oslabený hmat. Po chvíli jsem si ještě na půl hodiny do dlaně nanesla vrstvu Panthenol pěny. Za další dvě hodiny, během kterých jsem ještě zopakovala několikrát lék Cantharis, začala kůže blednout a červené skvrny zůstaly už jen na nejvíc popálených místech na dlani v oblasti thenaru a na proximálních článcích prstů. Kůže se hojila doslova před očima. Spát jsem šla v obvyklou dobu asi 5 hodin od nehody a ruka už vůbec nebolela. Ráno jsem docela nevěřícně hleděla. Jen dvě malinko zarudlá místa, cit v prstech byl zpátky. Za 24 hodin byla ruka bez jakéhokoliv dalšího ošetřování zhojena ad integrum. Jen dva dny mi vadilo mytí dlaně v teplejší vodě. Cítila jsem pálení v místech, kde byla kůže předtím spálená nejvíce.

Po této zkušenosti jsem se rozhodla otestovat ošetřování popálenin pokusně při svých občasných nehodách na předloktí od rozpálené žehličky. Nastavuji ji vždy „na dvě tečky“, tedy na rozmezí 100-160. Při svém posledním spálení (daleko menšího rozsahu asi 3x1cm a trvající kratší dobu) jsem si místo ochladila studenou vodou. Bolest, puchýř na celé ploše, tři týdny tmavý flek, posléze sloupnutí poškozené kůže a růžový flek dalších 14 dnů.

Nedávno jsem si spálila jazyk a patro vařící polévkou. Podržela jsem v ústech chvíli teplou vodu a nebylo co řešit. Vzpomněla jsem si, jak dlouho mi trvalo hojení této banální záležitosti, když jsem si vyplachovala ústa studenou vodou. Teď už by mě vlastně nikdy nenapadlo si popálené místo chladit, i když se všude dočtete, že to je základní první pomoc. Raději řádově minuty vydržím silnější bolest v teplé vodě, ale do 24 hodin mám zdravou kůži, než se týdny trápit s převazy a brát léky proti bolesti.

Poté, co jsem měla rozepsaný tento článek, přišli najednou po delší době podobně postižení pacienti pro radu. Tento týden jsem konzultovala ošetření dlouhodobě se hojící popáleniny ruky a předloktí vařícím vývarem. Při pohledu na kůži hřbetu ruky těsně u obvazu mi bylo jasné, že se to bude hojit ještě dlouho. Vzhledově se to podobalo spálenině horkou párou nebo mojí popálenině od žehličky. Zeptala jsem se, co bylo učiněno jako první pomoc. Přece chlazení popáleniny studenou vodou, jak jinak. A pak bolest tlumená analgetiky, obrovské puchýře a opakovaná ošetření na chirurgii. Zanedlouho přišel kulhající pán, který si pro změnu polil nohu olejem z pánve. Toto jsou spáleniny, které se hojí opravdu dlouho. Tedy pokud je strčíte na 20 minut do studené až ledové vody (používáním opaku - contraria contrariis curantur).

Obdobně špatný nápad je, kdybyste ponořili opravdu hodně promrzlé a promodralé ruce do horké vody a chtěli si je tak zahřát. Následná bolest vás upozorní, že to není optimální postup. Není to podle similia similibus curantur, tedy že podobné se může léčit podobným.

Cantharis vesicatoria je lék známý pod názvem španělské mušky. Je připravovaný z brouka puchýřníka lékařského (Lytta vesicatoria), čeleď majkovití. Kontakt s tekutinou vylučovanou puchýřníky vede ke vzniku bolestivých hnisajících puchýřů. Pocity směrující k předepsání léku jsou palčivá bolest („pálí jako čert“) a pocit že je v jednom ohni, jako by stále ještě hořel. Jsou známy pozoruhodné výsledky. Pacienti s popáleninami, kterým ani morfin nepřinesl úlevu od bolesti, a jediná dávka Cantharis 30 C u nich bolest odstranila. Lék se používá u těžších popálenin se vznikem puchýřů.

U lehčích popálenin je možné vyzkoušet lék z kopřivy - Urtica urens 9 C. Je více indikovaný u popálenin od slunce, kdy je kůže rudá a každý pohyb znamená píchavou, pálivou bolest. Lze také nalít na listy kopřivy horkou vodu a přiložit jich několik přímo na spáleninu - pacientovi se uleví. Nebo použít obklad z čaje z listů kopřiv, který se přiloží na popáleninu (podle materie mediky R. Murphyho). Dalšími léky použitelnými u popálenin jsou Apis mellifica 15-30 C nebo Belladonna kvůli pálivé bolesti a otoku a Callendula (nebo Pyrogenium), které pomáhají zabraňovat infekci při hlubokých popáleninách.