Nikdy jsem neměla pouze jeden vyhraněný směr - granule, vařené či syrové maso. Základním kritériem pro výběr krmiva je vždy věk, zdravotní stav, kondice a velikost zvířete. Štěňata v období růstu mají jiné nároky na stravu než například pes senior či fena po porodu.

To hlavní, co lidé řeší, je - zda kupovat granule, vařit nebo barfovat. Jelikož mohu porovnat všechny tyto metody, mám pocit, že poslední roky se stravou psů mnozí zabývají až chorobně, ještě aby ne - krmiva se stala tím, co hýbe velkým ,,byznysem“.

Za hlubokého totalismu, kdy jsme nevěděli, co slovo granule znamená, náš první pes jedl z 80% to, co konzumovala naše rodina, a ve výsledku se v plném zdraví dožil nádherných 18 let. Po roce 89 nastal postupně velký boom s granulemi a mnoha lidem jak reklama, tak i veterináři vtloukali do hlavy to, že pokud jejich pes nebude baštit granule, tak do konce týdne zemře - myšleno s nadsázkou, ale opravdu to takový dojem budilo.

V posledních letech, kdy už je fabrika na granule na každém rohu a trh je přesycený, to zkrátka chtělo něco nového, nějakou novou módní vlnu a tak se zrodil BARF - a to sice dle fandů tohoto krmení to nejlepší a nejpřirozenější, co můžete svému psu poskytnout, protože každý pes je šelma a tudíž syrové maso je pro něj to nejlepší. No nevím, co mají dnešní vysoce domestikovaní a po mnoho let v postelích rozmazlovaní jorkšírci nebo třeba buldočci společného s vlky, ale budiž.

A tak se aktuálně kromě široké nabídky granulí rozrůstají firmy, které vám dovezou domů všechny druhy syrového masa, na které si jen vzpomenete. A majitelé psů se opravdu nenudí, neboť doma zkoumají a váží tu nejlépe vyváženou krmnou dávku, kterou skládají z masa, zeleniny a ovoce a případně různých potravinových doplňků, mají zavařené kalkulačky a jsou schopni celé hodiny řešit to, jestli je ten a ten poměr surovin správný a hlavně vyvážený.

Přátelé, zamysleme se trochu, kdo z vás si takto váží a kontroluje a přemýšlí o krmné dávce pro sebe nebo své děti? Už vidím, jak maminky ráno rovnají dětem svačinku do krabičky a přemýšlejí, jestli mají dát půlku nebo třetinu jablka a zda k tomu ještě přidat třeba pomeranč nebo naopak banán? Asi ne, že?

Neříkám, že je špatné nad krmením přemýšlet - to opravdu ne! Je to velice zásadní věc, ale prosím, uvažujme všichni logicky, zbytečně moc vše nedramatizujme a hlavně nepodléhejme módním vlnám a reklamám, které na nás útočí. To, že vaše sousedka krmí svého bernského salašnického psa syrovým masem a tuze jí to vyhovuje, vůbec neznamená, že to bude vyhovavat i vaší čivavě!

To samé platí o značkách a složení granulí - neplatí, že ten nejdražší pytel je automaticky ten nejlepší, v případě granulí stačí jen umět číst! A podívat se tak na složení - pokud tam nenajdete ani procentuální vyčíslení masa, tak od toho pytle utíkejte. Mnoho značek nám v krásných a barevných pytlích nabízí v podstatě jen předražený šrot, který maso neviděl ani z rychlíku.

Takže přemýšlejme, čtěme a naslouchejme svému psu a dle toho se sami rozhodněme, jaký způsob krmení nám bude vyhovovat nejlépe.