Svět Homeopatie

Kostival lékařský (Symphytum officinale) je vytrvalá léčivá rostlina z čeledi brutnákovitých. Roste na hlinitých a jílovitých půdách, má ráda vlhko a proto ji často nacházíme kolem potoků a řek. Běžně se vyskytuje v zahradách.

Tato léčivá rostlina byla známá už ve středověku a v lidovém léčitelství má nezastupitelné místo. Užívá se hlavně kořen. Rostlina koncem léta veškerou svou životní a léčebnou sílu ukládá do kořene a připravuje se tak na zimní spánek. Proto na podzim kořeny kostivalu obsahují nejvíce účinných látek.

Naši předci na podzim kořeny vyrývali a skladovali je ve sklepě zasypané hlínou nebo pískem, aby v případě potřeby mohli kořen snadno získat. Nebo zatloukali dlouhé tyče k jednotlivým rostlinám, aby v zimě věděli, kde kopat.

Kořen kostivalu obsahuje třísloviny (látky, které mají stahující účinek), slizy, silice a alkaloidy. Právě kvůli obsahu alkaloidů není kostival vhodný na vnitřní užívání. Extrakt získaný z kořene se používá pro přípravu topických přípravků – mastí, krémů, gelů a tinktur, které jsou určeny pro zevní použití.

V tomto období babího léta je vhodné si připravit domácí tinkturu z kořene kostivalu a mít tak v domácí lékárničce výborného pomocníka při úrazech, zlomeninách, pohmožděninách, zánětech žil a šlach.

Použití:

1. Tinktura: vyryjeme několik kořenů kostivalu, omyjeme ve vodě a postrouháme. Slupka kořene se nijak neodstraňuje, strouháme i s ní. Vzniklou kaši dáme do skleněné nádoby či sklenice a zalijeme lihem tak, aby byl veškerý materiál pod hladinou lihu a dobře uzavřeme. Je dobré použít domácí slivovici nebo vodku. Sklenici postavíme na parapet a necháme aspoň 3 týdny louhovat. Potom přecedíme přes plátno či sítko a výslednou tinkturu skladujeme ve skleněné lahvi. Co je v lihu, to se nezkazí.
2. Čerstvě postrouhaný kořen přímo přikládáme na pohmožděnou tkáň (vyvrtnutý kotník, namožené šlachy, bolavé svaly, zlomeniny, modřiny,...). Pozor, můžeme přikládat jen na neporušenou kůži, ne do otevřených a krvavých ran.

Svoji nezastupitelnou roli má kostival i v homeopatickém ředění - Symphytum 9C. Podporuje srůstání kostí a tvorbu kostního svalku. Je potřeba ho podávat až po nápravě (reponaci) kostí. Výborná je kombinace s homeopatickým lékem Arnica montana 9C.

Sdílet |

Tisknout článek Poslat emailem

Další informace k tématu: Byliny, plody, koření
Zpátky na začátek stránky.

Autor: PharmDr. Jana StrieglerováFarmaceutka, homeopatka, výživová poradkyně

Od dětství jsem tíhla k přírodě. Jako studentka střední zdravotnické školy jsem si v nemocnici často kladla otázku, jak je možné, že někteří lidé jsou nemocní a jiní zase zdraví. Brzy jsem si uvědomila, že každý je za svůj život a své zdraví zodpovědný. Že jsme prostě takoví, jaký život žijeme, jak jíme, myslíme, jak se hýbeme. Později, jako studentka farmaceutické fakulty jsem dospěla k názoru, že nechci jít cestou chemie a synteticky vyráběných látek. Jsem tedy na cestě přírodního způsobu života, zdravého stravování a přírodní léčby a velmi vděčím náhodě, která mě přivedla k homeopatii. Díky homeopatii je život můj i mojí rodiny mnohem pestřejší, protože když jsme zdraví, můžeme si ho daleko více užívat. Touha po rozšiřování si obzorů přírodní léčby mě dovedla ke studiu výživy. Ráda své zkušenosti s homeopatií předávám dál a homeopatika používám v lékárně i ve své praxi výživového poradce.

• Bodlák štětka léčí boreliózu

  V listopadu v čase dušičkovém chodíme na hřbitovy, kde bývá často součástí věnců i velký bodlák zvaný štětka. Málokdo však ví, že jde o léčivou bylinu, která si poradí s boreliózou. Právě v listopadu, kdy to vypadá, že na zahrádce už není co sbírat, je nejvhodnější čas sběru kořenů, do kterých se stahuje na zimu léčivá síla rostlin i stromů. 

  celý článek
• Lahodné kaštany

  Také se těšíte na vánoční trhy, na vůni adventu, kdy nesmí chybět závan pečených kaštanů? Je to signál, že je vše v pořádku, že čas plyne v harmonii a pohádkové svátky jsou za dveřmi. 

  celý článek
• Babí léto s rakytníkem

  V září ještě slunce pěkně září zahrádky se rozzáří barvami podzimních plodů. Na podzim vyrábím sirup z plodů keře rakytníku, jehož malé oranžové plody jsou pevně přirostlé k trnité větvi. Strávím tak několik večerů zkouškou trpělivosti – odstřihuji bobule nůžtičkami na nehty, píchají mě při tom trny a měkké bobule se snadno rozprsknou mezi prsty. Všechna ta námaha však stojí za tu vitamínovou dobrotu, která nás bude v zimě dostávat ze spárů nemocí.

  celý článek