Eosinofilní myositida neboli zánět žvýkacích svalů je autoimunitní onemocnění. Vysvětlení pro laiky: tělo kvůli špatně fungujícímu imunitnímu systému, kdy nedokáže správně rozlišit, co je vlastní a co cizí, napadá a snaží se zničit vlastní orgány a tkáně.

S tímto onemocněním jsem se nedávno poprvé setkala u fenky německého ovčáka, která byla měsíce opakovaně léčena pouze antibiotiky. Kvůli této léčbě tak měla zcela narušené trávení, trpěla průjmy a nechutenstvím. Majitel přišel s tím, že když fence hodí „aportíček“, ona ke klacíku či míčku sice přiběhne, ale bere ho do tlamy velmi opatrně a někdy ho nevezme vůbec, zakňučí a okamžitě ho pustí. V tlamě při kontrole nebylo zjištěno žádné zapíchnuté cizí těleso, ani zkažený či jinak narušený, kývající se zub. Fena více slinila a jakoby nedovírala tlamu. Taktéž měla problém se žraním, odmítala sežrat cokoli tvrdšího, zvládla sežrat trochu konzervy nebo rozmočených granulí. Po léčbě antibiotiky se stav na chvíli uklidnil, ale brzy zase nastalo zhoršení a majitel byl už zoufalý, že nechce stále podávat feně antibiotika.

Po změně léčby veterinářem dostala kromě antibiotik i kortikoidy a během několika hodin se její stav rapidně zlepšil. Zde bych chtěla podotknout, že bez léčby pomocí kortikoidů může dojít k atrofii žvýkacích a spánkových svalů a zánět se velmi rychle znovu vrací. Vzhledem k tomu, že majitel nebyl příliš nadšený ani z trvalého podávání vysokých dávek kortikoidů, což naprosto chápu, zkusila jsem fence podat homeopatika s tím, že později dávky kortikoidů po poradě s veterinářem snížíme na minimum nebo zcela postupně a pomalu vysadíme. Upozorňuji všechny majitele pejsků: Prosím nikdy nevysazujte kortikoidy najednou, vše se děje postupným a pomalým snižováním a vždy vám k tomu musí dát souhlas veterinární lékař! Jinak můžete své zvíře ohrozit na životě!

Fence jsem nasadila ve spolupráci s veterinárním lékařem tato homeopatika:

Ke zmírnění bolestivosti žvýkacího svalu dostala lék Bryonia alba v potenci 15 C, na opadnutí otoku pak Apis mellifica 15 C a proti zánětu Hepar sulfuris calcareum 15 C. Na oblast nejdůležitější – svalovou – jsem použila Ferrum phosphoricum a Plumbum metallicum 15 C. Homeopatika jsem ze začátku dávkovala častěji, zhruba 3x–4x denně 2–4 granulky od každého léku. Udělala jsem takový „koktejl“ a vše dohromady fence podala, pak již pokračoval majitel, kterého to velmi zaujalo. Po zlepšení jsem snížila na udržovací dávku 2x denně. Nyní je fenka po 14 dnech na dávce 1x denně.

Na „rozházenou“ trávicí soustavu a zklidnění žaludku a střev po opakovaném užívání antibiotik jsem zvolila svůj oblíbený lék Arsenicum album 9 C spolu s Chinou 15 C a na podporu chuti k jídlu pak Lycopodium clavatum 9 C. Opět v dávkování první dva dny 3x denně 2 granulky od každého a poté 1x denně. Nyní je fenka stabilní a tato homeopatika užívá jen podpůrně cca 3x týdně.

Fenka v současnosti přijímá potravu bez problémů, je bez teploty, veselá a hravá, bere všechna homeopatika a je na poloviční dávce kortikoidů.