Ráda bych se s vámi dnes, kdy se slaví Světový den homeopatie, podělila o krátký příběh. Jsem nesmírně vděčná, že mi homeopatie, jako taková, vstoupila do života. Pomáhá mi dnes a denně s těžkostmi i lehkostmi našeho bytí a zároveň mi tím obohatila i profesní praxi lékárníka.
A právě tato nenasytná láska k homeopatii mě přivedla k Homeopatické lékařské asociaci (HLA), do světa kolegů, nadšenců a zastánců homeopatie.
Naše HLA sdružuje a propojuje lékaře, lékárníky, veterinární lékaře, porodní asistentky a veškeré zdravotnické profese. Ano, říkám „naše HLA“, jelikož již několik let mám tu čest být její součástí. Nejenže propojuje homeopatii napříč profesemi, ale zároveň je za tím vším neskutečná parta vzdělaných, zkušených, empatických a vstřícných lidí, kteří sdílí své zkušenosti a nadšení a zapojují se do projektů přibližujících homeopatii široké laické i odborné veřejnosti.
K napsání tohoto sdělení mě vlastně inspirovala nedávná zkušenost a hned mi blesklo hlavou, jak jsem šťastná, že to takhle u „nás“ máme krásně propojené.
Máme doma pejska, který měl zdravotní problém a ten vyžadoval ošetření veterinárním lékařem. Když jsem s ním mířila na kliniku, připravovala jsem si odpovědi na případné otázky, nějak podobně, jak jsem sama zvyklá se doptávat na potíže svých pacientů v lékárně. Typu: Od kdy ho to trápí? Jaké příznaky pozorujete? Co mu dělá dobře? Jaký má denní režim, stravu, spánek, pohyb atd.?
Po vstupu do ordinace byl pejsek vyšetřen, dostalo se mu kvalitní odborné péče, za kterou velmi děkuji - ale já jsem byla uvnitř tak nějak rozčarovaná. Vždyť oni vůbec nic nechtěli vědět, kromě základních informací se na nic nezeptali. A mé homeopatické srdce zaplakalo… Doma jsem neváhala a požádala jsem po telefonu o radu jednu z „našich“ veterinárních lékařek. A jak jsem se zaradovala… Ihned nastoupila s těmi otázkami, na které jsem se pečlivě připravovala včetně popisu toho, jak probíhalo ošetření. Dala mi cenné rady, jak zvládnout tento akutní stav i následnou rekonvalescenci a že se společně po tom zaléčení zamyslíme, jak této situaci nadále předcházet. Po ukončení rozhovoru byla moje homeopatická duše naplněna a srdíčko zaplesalo. Uvědomila jsem si, že vlastně bez homeopatie už si neumím svůj život představit.
Hluboce se klaním dnešním možnostem humánní i veterinární medicíny včetně farmacie a homeopatii teď již vnímám jako její součást.
Co tím chci vlastně říci? Jedno velké DĚKUJI! Za tuto možnost sdílet a propojovat se napříč profesemi se stejně naladěnými a smýšlejícími lidmi, kteří neváhají poradit, když je to v jejich silách. Stejně tak, jako jsem i já připravena poradit s otázkami ze své praxe lékárníka.
Upozornění: Informace o homeopatické léčbě akutních i chronických nemocí publikované na stránkách svethomeopatie.cz mají pouze informační a vzdělávací charakter. V žádném případě nenahrazují osobní konzultaci v ordinaci praktického lékaře/pediatra nebo osobní konzultaci v homeopatické poradně.



