Každý organismus se přirozeně snaží uchovat si zdraví a být v rovnováze. Většinou k tomu dlouhou dobu nepotřebuje vnější pomoc. Pokud však pomoc potřebuje, získávají na významu homeopatické léky, které nepotlačují příznaky choroby, ale podporují organismus v aktivizaci vlastních léčivých sil. Kde se homeopatie vlastně vzala a na jakém principu funguje?

Příběh homeopatie se začal psát na začátku 19. století. Jejím zakladatelem je Christian Friedrich Samuel Hahnemann, německý lékař, chemik a překladatel. Když pracoval na překladu díla Materia medika skotského lékaře Cullena, všiml si nesrovnalosti v popisu účinku chininovníku při léčbě zimnice. Proto se rozhodl vyzkoušet chinin sám na sobě. Látka u něj vyvolala horečku se stejnými symptomy, jaké znal u malárie, kterou v mládí při pobytu v bažinatých oblastech Rumunska sám prodělal. Pokus s chinovníkem precizně zdokumentoval a později ho opakoval ještě na několika dobrovolnících vždy se stejným výsledkem. Lék podávaný při malárii, chinin, vyvolal u zdravého jedince příznaky malárie.

Homeopatie vychází z principu podobnosti

Hahneman tímto pokusem položil základ později podrobně rozpracovanému principu homeopatie – similia similibus curentur, podobné léčí podobné. Ty symptomy, které lék může vyvolat u zdravého jedince, dokáže u nemocného léčit. Časem na sobě, své rodině, svých žácích a pacientech vyzkoušel účinky velkého množství látek. Vše pečlivě ověřoval a zapisoval. Pochopil, že symptomy nemoci jsou reakcí životní síly na vnější nebo vnitřní narušení. Uvědomil si, že v každém léku je určitá jednota, jakási červená nit, která se táhne od psychiky k fyzickým symptomům.

Ředění eliminuje nežádoucí účinky

Hahnemann svou metodu dále rozvíjel. Teprve po dlouhých letech experimentování dospěl k závěru, že účinek léku ovlivňujícího „dynamis – životní sílu“ nevymizí ani při jeho ředění. Právě ředením se však odstraní nežádoucí vedlejší účinky, které v těle každá látka ve vážitelném množství vyvolává. To byl geniální objev, který Hahnemann mnohokrát systematicky ověřoval. Od té doby používáme homeopatické léky získané postupným ředěním – potenciací a třepáním – dynamizací. Dnes jsou tyto metody díky moderním technologiím mnohem dokonalejší a přesnější, ale základní princip zůstává.

Důkazy podepřená metoda

Existuje mnoho důkazů, že homeopatie není podivínská myšlenka, která se zrodila náhodně v mozku nějakého zasvěcence, filosofa či mystika. Je to zcela jednoduše léčebná metoda vycházející z nejčistší tradice experimentální medicíny. Prvotní byla objektivní fakta, která způsobila zrod určité myšlenky. Ta se pak stala podkladem experimentální činnosti a tato zpětně potvrdila platnost původní myšlenky.