Výsledky výzkumů prenatální psychologie ukazují na zásadní význam perinatálního období (období kolem porodu), které spolu s těhotenstvím ovlivňuje zdraví ženy i vývoj dítěte. Tento zážitek nastavuje základní pocity lidského bytí, sebehodnoty a sebelásky, postoje k druhým, celkovou strategii života, sebedůvěru a schopnost řešit problémy; vědomí vlastní kompetence v životě.

Souvislost mezi klinickými stadii těhotenství a porodu a vývojem a organizací hladin nevědomí člověka popsal ve svých publikacích jeden z badatelů v této oblasti - Stanislav Gróf. Jednotlivé fáze nazval bazálními perinatálními matricemi. Biologickým základem kvalitní první matrice je prožitek symbiotické jednoty plodu s mateřským organismem v průběhu těhotenství. Druhá matrice kopíruje první/otevírací dobu porodní, kdy dítě může prožít pocit bezvýchodnosti, nepříjemného napětí a bolesti. Třetí matrice je spjata s vypuzovací fází a představuje vjem pocitů boje o přežití v důsledku hypoxie, tlaku, stresu, bolesti. Plod je ale do zvládání těchto stavů aktivně zapojen, a v závislosti na emocích ženy je (nebo není) u něj přítomen pocit, že utrpení a bolest má směr a cíl (existence světla na konci tunelu). V rámci čtvrté matrice (časná doba poporodní) - v případě jejího fyziologického průběhu, tzn. nerušeného kontaktu dítěte s matkou, dochází k přechodu ze tmy do světla, k náhlé úlevě, uvolnění a pozitivním pocitům důvěry v existenci. Perinatální hladina nevědomí následně představuje mnohostranný archiv emočních kvalit a fyzických pocitů a funguje jako univerzální matrice pro vývoj osobnosti, není ale faktorem jediným.

Porod obvykle začíná děložními kontrakcemi (zpočátku v různé intenzitě a frekvenci). V některých případech může nejprve dojít k odtoku plodové vody, který je s různou prodlevou následován kontrakcemi (prodleva může být i relativně dlouhá - hodiny). Následný průběh porodu i jeho individuální vnímání ženou ovlivňují různé somato-psycho-sociální a spirituální faktory (dostatek energie, tekutin, vyprazdňování, volný pohyb, osoby v porodním pokoji, komunikace s personálem, prostředí, pocit bezpečí a jistoty – „energie v porodním pokoji“, důvěra ženy v sebe samu, schopnost informovaně se rozhodnout při nabídce různých zásahů do přirozeného porodního děje).

Všechny okolnosti porodu jsou navíc interaktivní mezi sebou. Do pocitů a chování ženy se promítá celý „předporodní kontext“ (výrazněji u prvorodiček). Patří k němu také pociťovaná anticipační úzkost a strach z porodu. Čím vyšší je míra úzkosti, tím nižší je sebedůvěra ženy ve vlastní schopnost zvládnout porod, obvykle je pak i vyšší intenzita vnímané porodní bolesti a nižší kompetence jejího zvládání s využitím nefarmakologických metod (úzkostné ženy častěji žádají léky snižující bolest včetně epidurální analgezie). Naopak ženy s nižší mírou úzkosti mají větší důvěru samy v sebe, zůstávají v rámci počínajícího porodu obvykle déle doma. Míra úzkosti, v této fázi již hospitalizovaných žen, je obvykle vyšší a při „předčasné“ hospitalizaci ženy je současně i vyšší riziko zásahů/intervencí tzv. „urychlujících“ porod. Význam počáteční/latentní fáze porodu bývá často podceňován, přitom žena je již v jejím průběhu zranitelná a výrazně vnímavá k vnějším vlivům, které mohou mít dopad na celý následný průběh porodu.

Ke snížení míry úzkosti ženy pozitivně přispívá předporodní příprava a dlouhodobý vztah s vybranou porodní asistentkou, která může ženu provázet i během samotného porodu. Pozitivním faktorem je podporující rodinné a přívětivé porodní prostředí. Ke snížení strachu a úzkosti je možné využít s úspěchem šetrné homeopatické léky, které mohou následně napomoct plynulému průběhu porodu bez zbytečných dalších intervencí.

Homeopatické léky usnadňující začátek porodu a první dobu porodní:

• Gelsemium sempervirens – stres, strach (anticipační), únava, třes/zimnice, slabost, paralýza, zlepšení vymočením se; rigidita hrdla děložního.
• Argentum nitricum – úzkost, nervozita, chaotičnost (pobíhá sem a tam), ztráta kontroly, snaha o dokonalost, orientace na výkon; průjem.
• Chamomilla – špatná adaptace na bolest (při kontrakcích přecitlivělost, pláč, křik, agresivita), horší v noci, pozorností a dotekem (žena žádá okamžitou úlevu, ale nic a nikdo jí není dost dobrý).
• Pulsatilla – celkově špatná adaptace na těhotenství a mateřskou roli, proměnlivost, zimomřivost, chladná akra, ale potřeba čerstvého vzduchu, křehkost, plachost, plačtivost a potřeba podpory, utěšování a kontaktu s blízkou osobou, nedostatečná hydratace (nemá žízeň).
• Actea racemosa – usnadnění porodu, regulace kontrakcí děložních, vyčerpání a přecitlivělost z bolesti; doporučeno po odtoku plodové vody (bez kontrakcí).
• Caulophylum – rigidita hrdla děložního, hypotonus děložní, slabé, nepravidelné a neefektivní děložní kontrakce, po odtoku plodové vody (bez kontrakcí).
• Staphysagria – sanace psychiky v průběhu porodu (i po porodu), nepřijetí slov či zásahů v průběhu porodu (pocity dehonestace), bolestivá citlivost genitálu.
• Arnika – zlepšení perfuze tkání (podpora funkce placenty i děložní svaloviny), analgetický efekt, rychlá regenerace při svalové únavě, lék na traumata a přetížení.

Radost, důvěru v sebe sama a v moudrost ženského těla při dovršení transformace v ženu - matku vám všem přeje

PhDr. Radka Wilhelmová, Ph.D.