Arnica montana patří k mým velmi oblíbeným lékům a má snad jedno z nejširších spekter použití. A přesto jsem nedávno díky své kamarádce MVDr. Menclové objevila další jeho využití.

Tento lék patří k mým "svatým grálům" a pomalu není dne, aby v naší rodině nenašel nějaké uplatnění. Ať už to jsou různé malé úrazy typu modřin, podlitin, nebo jsou to hlubší problémy týkající se bolestí páteře, pohybového aparátu, pooperační hojení ran, poporodní doba, různé zhmožděniny štěňátek při komplikovaných porodech... Zkrátka takový "trauma" lék.

Postupem času jsme Arnicu užívali i při mrtvicích, kde velmi silně a dobře působí, pokud je ovšem podána včas a ihned jakmile máte podezření na mrtvici, krvácení do mozku či vestibulární syndrom u psů, kde velmi dobře dokáže vstřebat krevní sraženinu ve vnitřním uchu a urychlit tak rekonvalescenci a zmírnit trvalé následky.

Další skvělé využití má u psů kardiaků - chrání srdeční sval - při hypertrofii, při vodnatelnosti, dušnosti.

A mým posledním objevem je skvělé působení Arnicy při hypoglykemickém šoku. U feny diabetičky se šok projevuje především třesem, velkou úzkostí a bušením srdce. I přes podání glukózy a pomalé rovnání hladiny cukru se mi více než hodinu nedařilo fenu dostat do normálu. Původně vybraný lék na "šok" v podobě Aconita nepomohl, fenka má totiž kromě diabetu ještě nedávno zjištěnou vážnou srdeční hypertrofii. Na radu MVDr. Menclové jsem vyzkoušela Arnicu Montanu 15C a ta ji dokázala jako mávnutím kouzelného proutku uvézt do klidu během několika málo minut.

Věřím, že brzy objevíme ještě další a další situace, kdy Arnicu montanu použít...