U malých plemen se poměrně často setkávám s tzv. luxací patelly, onemocněním kolenního kloubu. Laik může rozpoznat např. při manipulaci, kdy pejska koupe či pročesává jeho srst, jakési křupnutí v nožce.

Patella je malá kůstka, která je situována do žlábku, v kterém se volně dle natahování a naopak skrčení končetiny pohybuje. Pokud je však žlábek příliš mělký (genetické predispozice), stává se, že kůstka ze žlábku vypadne a tím v prostoru, ve kterém se pohybuje, způsobuje zhmožděniny, chrupavka i kost může být nepřiměřeně zatěžována, dochází k opotřebení, které později vede k artróze, či jiným deformitám. Luxací patelly může samozřejmě být postižen jedinec i po nějakém traumatu. Nemusí tedy jít pouze o dědičnou vadu.

Druhým příkladem častého problému pohybového aparátu naopak spíše u velkých plemen je dysplazie kyčelního či loketního kloubu, kdy není jamka pro kloub zcela správně vyvinuta a kloub z jamky často vypadává. Opět to způsobuje trvalé deformity končetin a rozvíjí se postupně i artróza. S dysplazií vysokého stupně je pro psa velkého plemene jasné, že dlouhé procházky, aportování či divoké hrátky s ostatními psy tímto skončí, ale rozhodně není důvod mu život ukončovat. Důležité je dodržovat omezování, procházky by měly být kratší, spíše na vodítku, pokud se stav zlepšuje, pak i v klusu. Nikdy z takového pejska však už neuděláme mistra v agility a to bychom měli respektovat! Důležitým cílem je snaha psovi udržet svalovou hmotu na zadních končetinách, protože ta pak dokáže zcela normálně do poměrně vysokého věku psovi zajistit kvalitní život i s pohybem díky tomu, že tvoří jakýsi „svalový korzet“.

S homeopatií samozřejmě nevyléčíme patellu ani displazii jako takovou, ale rozhodně se dá leccos zlepšit a tím i zkvalitnit život pejska. Na tyto stavy používám především homeopatický lék Ruta graveolens v ředění 5 C, 9 C a 15 C, které střídám. Ruta výborně zpevní vazy a všeobecně se používá i u traumat. Dále aplikuji Arnicu montanu, kdy opět střídám všechna tři ředění 5 C, 9 C, 15 C a pokud je stav více bolestivý, zvolím vyšší ředění 30C – 200C.

Dále podávám ze začátku 2x denně Calcareu carbonicu s Calcareou fluoricou v nízkém ředění např. 5 C a 9 C a jako třetí volím Calcareu phosphoricu 5 C nebo 9 C. Přidám občas i Rhus toxicodendron 9 C. Po nějaké době, když vidím zlepšení, snižuji dávku na 1x denně, případně pak obden.

Vše záleží na celkovém zdravotním stavu zvířete a jeho míry postižení.

Upozornění: Informace o homeopatické léčbě akutních i chronických nemocí publikované na stránkách svethomeopatie.cz mají pouze informační a vzdělávací charakter. V žádném případě nenahrazují osobní konzultaci v ordinaci praktického lékaře/pediatra nebo osobní konzultaci v homeopatické poradně.