Očkování proti vzteklině je povinné ze zákona. Některé nemoci (např. psinka, infekční zánět jater – adenoviróza) se díky očkování už prakticky nevidí. Stejně tak se výrazně snížil výskyt parvovirózy (ale stále se čas od času objevuje, zejména u štěňat). Celkem reálným rizikem je onemocnění leptospirózou (způsobuje selhání jater, je rizikem i pro člověka). Ohrožená jsou zejména lovecká plemena a psi, kteří loví myši nebo žijí u potoka.

Dalším tématem k diskuzi je, jak často přeočkovávat? Většina výrobců udává, že kombinovanou vakcínu je nutné přeočkovat jednou za rok. Současná legislativa umožňuje vzteklinu (od určitých výrobců) přeočkovávat jednou za 3 roky. Podle některých výzkumů drží imunita u většiny nemocí obsažených v kombinované vakcíně daleko déle než jeden rok. Ale neplatí to právě u leptospirózy, ta vydrží s bídou rok. Někteří ji dokonce doporučují přeočkovávat dvakrát ročně. V praxi se většina drží doporučení výrobce, ale je otázka, zda organismus zatěžovat očkováním, když to není třeba.

Můj názor je: štěňata určitě očkovat. Chronicky nemocná zvířata (nádorová onemocnění, onemocnění jater a ledvin apod.), zejména pokud byla každý rok pravidelně očkována, vakcinovat pouze jedenkrát za 3 roky proti vzteklině. Totéž u starých psů. Ostatní přeočkovávám kombinovanou vakcínou každý rok.

Je třeba myslet na to, že vakcinovat lze pouze zvířata zdravá a fenky mimo hárání.

Každopádně každé i sebevíce potřebné očkování je pro organismus zátěží. Pomocí homeopatik můžeme tuto zátěž (nebo případné následky) snížit.

Homeopatická doporučení:

• Preventivně cca týden před a týden po očkování je vhodný Phosphorus 9 C 1× denně 5 granulí.
• V den očkování podat Thuyu 15 C 1× denně 5 granulí – pak podávat 1 týden. Thuya je i výborný lék, pokud dojde po očkování nebo po injekčním podávání antibiotik k lokální reakci (boulička pod kůží).
• Pokud dojde k alergické reakci (v podobě otoku, případně zvracení) podávejte Apis mellifica 30 C a Poumon histamine 15 C každých 15–30 minut (5 granulí). Se zlepšováním příznaků prodlužujte intervaly v podávání. Samozřejmě, dle situace, kontaktujte svého ošetřujícího veterináře. Při dalším očkování hlaste, že posledně došlo k reakci (aby se použila jiná vakcína). Bohužel, někdy nastane (zejména po očkování proti leptospiróze) až fatální alergická reakce.
• Pokud má mazlíček oslabenou imunitu a po očkování u něj propuknou příznaky podobné nachlazení, kašle, pšíká, teče mu z nosu, podávejte Siliceu 9 C 2–3× denně 5 granulí. Pokud je unavený, chce spát, nechce se mu hýbat, dávejte mu Gelsemium 9 C 2–3× denně 5 granulí.

Nemocí, které lze u psů očkovat, je celá řada. Mimo těch, které jsou obsažené v kombinaci (psinka, parvoviróza, parainfluenza, infekční laryngotracheitida, leptospiróza, vzteklina, infekční hepatitida), lze vakcinovat proti borelióze, tetanu, herpes viru (vakcinují se březí feny), psincovému kašli či plísním. Pokud máte pocit, že váš pejsek potřebuje naočkovat nějak „nadstandardně“, poraďte se s vaším lékařem o nutnosti tohoto očkování. Zvažte možná rizika a přínos tohoto očkování. Ve většině případů se rozhodnete pejska nezatěžovat.