...dokud nemá místo hřívy „štětku“, ocas vypadá dost podobně. Někteří si vydrbou i záď, případně břicho. Po těle se dělají různé otoky nebo zarudlé uzly, můžou být přítomné strupy. Obecně je na takového koně dost ošklivý pohled.

Jedná se o alergii na hmyzí štípnutí (na jejich sliny), častěji se vyskytuje u poníků. Navíc, jak se zvíře drbe, dochází k tzv. sekundární bakteriální infekci. Vznikne zánět kůže, ten svědí taky a už jedeme v „začarovaném kruhu“.

V současnosti už je možnost nechat si vyrobit vakcínu, což je však finančně dost náročné. Když není zbytí, dají se použít kortikoidy (jsou sice efektivní, ale mají spoustu vedlejších účinků a obecně je lepší, se jim raději vyhnout). Častější je lokální použití mastiček nebo tekutin, které kortikoidy obsahují. Postižené místo se po namazání zklidní, zvíře se tolik nedrbe a přerušíte onen začarovaný kruh. Jsou preparáty na lokální použití bez kortikoidů, místo zchladí, zklidní. Na trhu je k dispozici na poštípání hmyzem i přípravek Dapis gel (sice pro lidi, ale na zvířata funguje stejně dobře). 

Na alergii je samozřejmě nejlepší, máte-li možnost se vyhnout alergenům. Takže při procházce po pastvině potkáte „ufona“, a pak zjistíte, že je to kůň celý schovaný v síti nebo v dece. Na trhu je celá řada repelentů (některé by měli fungovat až 14 dní) ve formě sprayů, spot–onů, obojků. Ještě jsem se nesetkala s majitelem zvířete, který by řekl: „Tento přípravek je úplně skvělý repelent“. Nějaký efekt má většina výrobků, ale lidé potřebují něco, co by fungovalo nejméně na 120%.

Spousta chovatelů má svoje „babské“ rady. Oblíbené je rozetřít po zvířeti listy z vlašského ořechu, pak tu je česnek se sádlem, ocet, kvasnice (dost často dostávají děti vitamín B, aby po nich tolik nešla klíšťata).

A jakou pomoc nám nabízí homeopatie?

• Ledum palustre 9 C – má repelentní účinek, takže do určité míry odpuzuje hmyz. Je vhodný při bodných poraněních. Pokud k poštípání dojde, rychleji se pupenec zahojí a nesvědí tak dlouho. Vhodný i pro zvířata, která nemají alergii, ale jsou doštípaná (zmírní dopady). Dávkování: 1-7x týdně (dávkování má takto široké rozmezí z toho důvodu, že homeopatie je individuální, je třeba zkoušet a hledat).
• Poumon histamine 15 C – homeopatické antihistaminikum - tyto dva léky podávám u mušařů vždy. Dávkování: 1-7x týdně.
• Apis mellifica 30 C – je homeopaticky naředěná včela, proto je vhodná zejména po štípnutí včelou nebo u otoků, které včelí štípnutí připomínají. Otok je tvrdý, růžový, bolestivý, pomůže studený obklad (zvířata si třeba lehnou do bláta nebo do louže). Je to lék s krátkodobým účinkem, proto je třeba podávat často (v akutním stavu klidně každých 15 minut). Dávkování: 3-7x denně.
• Graphites 9 C – kožní léze jsou potažené medově zbarvenou tekutinou, zejména v kožních záhybech. Vhodný hlavě pro pomalejší, podsaditá zvířata. Dávkování: 1x denně.

Pokud dochází ke kožním problémům nejen vlivem hmyzu, ale i sluníčka:

• Hypericum perforatum 15 C – zejména tam, kde dochází k problémům vlivem kontaktu s třezalkou (typické podlomy na bílých končetinách) nebo jako důsledek tzv. fotosenzibilizace na hřbetu nosu. Dávkování: 1-2x denně.
• Natrum muriaticum 15 C – u lidí se používá při kožních alergiích na sluníčko. Vhodný zejména pro smutná zvířata, která se drží dál od stáda, v anamnéze mají např. opuštění majitelem. Dávkování: 2-3x týdně.

Pokud není odezva dostatečná, je dobré přidat konstituční léčbu (po dohodě s homeopatem). Nejčastěji letní vyrážkou trpí: Sulfur, Pulsatilla, Calcarea carbonica, Graphites, Arsenicum album, Phosphorus.

„Léčba“ letní vyrážky jako u většiny alergii a jiných chronických problémů musí být komplexní a nejde si z možností vytrhnout jednu a té se držet.