Svět Homeopatie

Ještě jsme tady. Jsou tři hodiny ráno, jako každou noc se pokouším usnout na etapy. Prášek, zhasnout, zavřít oči, tak nějak to má fungovat. Takže, abych se neotrávila prášky, počítám ovečky, jedna, dvě, tři - nic se neděje, bolí mne celej člověk a v hlavě mi bzučí vzpomínky na život, který jsem si představovala úplně jinak, život obyčejný holky, která toho chtěla tolik dokázat a dokázala, že každý dobrý skutek je po zásluze potrestán. 

Venku je tma, silnici na druhé straně řeky lemují světla reflektorů projíždějících aut, sousedovic kocour vyráží do noci po bílém sněhovém koberci. V dálce vyje roztoužený pes na svoji lásku. Já sedím u okna a v myšlenkách se vracím tam, kam se vrátit už nechci. Je to ale silnější než já. Posílena prášky na depresi se nemohu soustředit na to, co mi život dal i vzal. Vedle mne spokojeně pochrupuje můj starý pes, kterého jsem před deseti lety vyměnila za skříň po babičce, aby ho jako štěně neuspali. Hodiny pomalu tikají sem a tam, za okny se rozednívá, uvařím si kafe a pozoruji lidi spěchající do práce. Závidím jim tu jistotu v nejistotě. Je mi smutno v těle, cítím podivné chvění, tuhnou mi svaly, chce se mi zvracet, můj tlak se zastavil na 220. Probouzím se na nemocničním lůžku a jsem šťastná, že žiji, mohu mluvit a chodit.

Ten den jsem si řekla - a dost, dost vzpomínek na to, co se nemělo stát, dost vzpomínek na ty, co mi ublížili, prostě DOST. Život je krátký na to, abychom ho dožili v depresi! Cesta z ní je velice dlouhá, ale úspěšná. Už nesedím za oknem mlčky pozorujíc tep života okolo mne, každý můj den je jinak barevný, můj život podobu má akrobata, já oblékám se do květů, žiji jako v extázi svůj příběh o jaru v květináči podzimu života. Objevuji v sobě výtvarný talent, píši verše, kterými obdarovávám své přátele, své životní schopnosti a zkušenosti předávám dál, tam kde mohu nějak pomoci. Život má zase smysl. Spím celou noc.

Nad smutkem se dá zvítězit, stačí jen chtít bojovat s ním. Než odejdeme tam, kde svět je na malém kousku, podělte se o to, co umíte s těmi, co nás ještě potřebují, važte si malých radostí…

Malé věci tvoří velké události a my jsme ještě tady?!

Naše malé „homeopatické“ doporučení:

Předně mějte na paměti, že pro samoléčbu se hodí pouze akutní změny nálad. Pokud se tyto stavy neustále vracejí, obraťte se na lékaře-homeopata.

Když se však při lehčích obtížích zvolí vhodný lék, objeví se již v následujícím týdnu náznak zlepšení, nebo ke zlepšení přímo dojde. Pokud však příčiny, které váš neblahý stav vyvolaly, pokračují, neočekávejte od homeopatického léku, že se dostaví okamžité zlepšení nálady a že budete hned veselí. Správný lék vám však pomůže opět najít cestu k sobě samé/-mu/ a sebrat síly pro nutnou změnu. Umožní vám tak opět aktivně zasáhnout do svého života.

• Pokud jste přecitlivělí a náladoví, užijte homeopatický lék IGNATIA 15 C – 2x denně 5 globulí po dobu 3 dnů, v případě potřeby pokračujte v léčbě 1x denně maximálně však po dobu 3 týdnů.
• Při probuzení, kdy je splín nejhlubší, si vezměte homeopatický lék LACHESIS 15 C - 2x denně 5 globulí po dobu 3 dnů, v případě potřeby pokračujte v léčbě 1x denně, maximálně však po dobu 3 týdnů.
• Když se cítíte napjatí, popudliví nebo frustrovaní, sáhněte po homeopatickém léku NUX VOMICA 15 C - 2x denně 5 globulí po dobu 3 dnů, v případě potřeby pokračujte v léčbě 1x denně, maximálně však po dobu 3 týdnů.
• Svou emotivnost a nerozhodnost zkrotíte homeopatickým lékem PULSATILLA 15 C - 2x denně 5 globulí po dobu 3 dnů, v případě potřeby pokračujte v léčbě 1x denně, maximálně však po dobu 3 týdnů.
• Jste-li zklamaní, uražení a bezbranní, pak vám pomůže STAPHYSAGRIA 15 C - 2x denně 5 globulí po dobu 3 dnů, v případě potřeby pokračujte v léčbě 1x denně, maximálně však po dobu 3 týdnů.
• Pokud se cítíte býti mrzutí, do ničeho se vám nechce a zanedbáváte se, pak užijte homeopatický lék SULFUR 15 C - 2x denně 5 globulí po dobu 3 dnů, v případě potřeby pokračujte v léčbě 1x denně, maximálně však po dobu 3 týdnů. Při sklonu k ekzémům, akné a jiným kožním onemocněním, samoléčbu tímto homeopatickým lékem nedoporučujeme. Poraďte se raději s lékařem-homeopatem.

Sdílet |

Tisknout článek Poslat emailem

Další informace k tématu: Stres, únava, psychické poruchy
Zpátky na začátek stránky.

Kolektiv autorů:
MUDr. Hana Váňová, Helena Andrlová

MUDr. Hana Váňová praktický lékař, odborník v homeopatii, akupunkturista, členka Rady HLA

MUDr. Hana Váňová je členka Rady Homeopatické lékařské asociace a členka Mezinárodní rady pro klinickou homeopatii Conseil d´orientation CEDH se sídlem v Paříži, lektorka CEDH (Mezinárodní škola klinické homeopatie pro lékaře) a jako praktická lékařka-homeopatka působí v Litovli.

Motto: "Homeopatii praktikuji více než 20 let. Již si bez ní svou lékařskou praxi ani běžný život neumím představit. Přináší mi velké uspokojení. Často jsem byla v minulosti bezradná v případech, kdy jsem pacienty, podle potřeby i ve spolupráci s kolegy specialisty, vyšetřila a neshledala žádnou závažnou diagnózu - výsledek zněl: funkční potíže. Dnes v těchto situacích předepisuji cíleně vybrané homeopatické léky se skvělým efektem.

Navíc homeopatika zkrátí rekonvalescenci po operacích, usnadní hojení úrazů, podpoří imunitní systém při virózách, účinně ovlivní akutní emoční poruchy. V těchto případech je mohou bez obav používat i poučení laici."

Helena Andrlová poradce pro sociální záležitosti, dobrovolník pro práci s handicapovanými lidmi

Helena Andrlová pracovala více než 20 let v pedagogicko-psychologické poradně a věnovala se práci s dětmi. V posledních letech pracuje jako dobrovolník pro neziskové organizace, zorganizovala několik výstav tvorby handicapovaných dětí, úzce spolupracuje s polskou nadací Anny Dymnej (www.mimowszystko.org).

Motto: „Mou životní náplní je práce pro handicapované děti a pomoc lidem v životní nouzi. Za svůj život jsem nashromáždila velké množství příběhů a jsem ráda, že mám díky Světu homeopatie možnost podělit se o své příběhy a zkušenosti s Vámi“. 

• Homeopatie: zdravější způsob léčby depresí?

  Když nás trápí deprese, klesáme na duchu a oči se nám topí v žalu, ovšem slzy nejsou jediným důvodem, proč lidi v depresi občas nevidí jasně. Deprese nás také nutí choulit se do sebe, propadá se nám hrudník, máme stažená ramena a nemůžeme proto dobře dýchat. Nešťastným lidem pak obvykle nezbývá než lapat po dechu a často vzdychat. Někdy se říká, že deprese z vás udělá vzdychající uzlíček neštěstí (omlouvám se všem, kdo mají deprese z hloupých průpovídek). Teď ale trochu vážněji: deprese může být nepříjemný zážitek, který nás nějakou dobu potrápí a zase zmizí. Může se ovšem také jednat o stav, jenž nás znepokojuje dlouhodobě, a někdy končí sebevraždou. Nejedná-li se o mírnou depresi, nezbývá obvykle než se obrátit na odborníka, který vám pomůže projít touto emocionálně náročnou zkušeností vědomě.

  celý článek
• 5 podob smutku

  Ráda zpracovávám veselá a pozitivní témata, nicméně praktická zkušenost mi ukazuje, že k tomu, abychom mohli naplno prožívat radost, blaženost, vášeň a krásu života ve všech jeho podobách, je potřeba dovolit si prožít i smutek a bolest - když přijde jejich čas… Smutek máme přirozeně v rejstříku našich prožitků, zná ho každý z nás. Je jednou ze základních reakcí na situaci, ve které se cítíme ohroženi. Má svoje opodstatnění a důležitý význam v životě člověka.

  celý článek
• Vyhořelá na mateřské? Děkuji, nechci.

  Přeji krásné podzimní dny všem. Vážené ženy, také jste si toho všimly? Že právě vy stojíte v samém středu života vaší rodiny? Že jste pilířem, který roztáčí kolo vašeho rodinného vesmíru? Ať už si to uvědomujeme nebo ne, je to neustálá každodenní práce, kterou našim rodinám naléváme energii do žil - aby byly živé, aby rostly, rozvíjely se, aby byly místem úplného přijetí a bezpečí. Jen málokdo z nás se ale za tuto službu „strážkyně ohně“ dokáže dostatečně ocenit, pochválit, uvědomit si svůj přínos a hodnotu.

  celý článek