Navigace po stránce

Víte, že ...

Víte, že Agaricus muscarius je muchomůrka červená? Je to tzv. létací houba šamanů, přidávala se do piva nebo jiných povzbuzujících nápojů, intoxikace je podobná požití alkoholu. V homeopatickém ředění je to lék na tikové projevy v obličeji, neuralgie trojklanného nervu a výborný lék na omrzliny, kdy má pacient pocity brnění a mravenčení (podáváme v ředění 9 C 3x denně 5 granulí).

Reklama: Nakladatelství grada doporučuje

Naši partneri

Logo HLA
Logo Studium Homeopatie

Mléko. Mléko...?!

Autor: Ing. Ludmila Pszczolková

Mléko považuji za nejvíce diskutovanou a asi nejkontroverznější potravinu vůbec. V literatuře i na internetu se můžete setkat s různými studiemi či závěry odborníků, kteří považují mléko za absolutně nezbytné a pro zdraví jednoznačně prospěšné...

Ilustrační foto

...a stejně tak se můžete dočíst o tom, jak moc nám mléko škodí a že je příčinou mnoha zdravotních problémů ekzémem počínaje a rakovinou konče (některé studie spojují konzumaci mléka s rakovinou prostaty, vaječníků či prsou, opačné studie zase odůvodňují konzumaci mléčných výrobků menším výskytem rakoviny tlustého střeva). Zodpovědné mamince z toho jde hlava kolem a není se jí co divit.

Kdo má tedy pravdu? Můžeme bez mléka žít a i přesto mít, podobně jako mnoho jiných savců, kteří mléko nepijí, zdravé kosti a svaly? Nebo nám bez mléka hrozí osteoporóza již ve 40ti letech?

Bohužel ani já vám nedám jednoznačnou odpověď. Protože ji, upřímně řečeno, neznám. Mohu zde však s radostí uplatnit svou oblíbenou větu: "Každý je jiný a pro každého je vhodné něco jiného. Poslouchejme své tělo, vždy nám totiž poví, co je pro něj nejlepší."

Jak to s mlékem vlastně je?

Kravské mléko obsahuje 3x více bílkovin a 4x více vápníku než mléko mateřské. Vápník je ale vázán právě na mléčnou bílkovinu kasein, proto je z mateřského mléka vápník daleko lépe vstřebatelný než z mléka kravského (další z mnoha důvodů, proč kojit:-). Tělo dítěte vytváří přibližně do 5 let enzymy, které pomáhají trávit mléčný cukr. V dospělosti tyto enzymy tělo většiny z nás již nevyrábí, protože všichni savci, kromě člověka, v dospělosti mléko nepijí. Proto nám může mléčný cukr dělat potíže celkově zhoršovat trávení, způsobovat nadýmání, křeče, průjem, ale i bolesti hlavy, závratě. Říkáme tomu laktózová intolerance (laktóza = mléčný cukr). Oficiálně jí trpí cca 20% lidí v ČR.

To, zda trpíte intolerancí laktózy lze zjistit krevními testy, ale i pouhou eliminační dietou, kdy po dobu 14 dní zcela vyloučíte z jídelníčku mléko a veškeré mléčné výrobky. Pokud se Váš pocit nafouknutého břicha, pálení žáhy nebo průjem zlepší, pak zřejmě nějakou formou laktózové intolerance trpíte. Je-li intolerance vysoká, pak pro vás neexistuje žádná forma mléčných produktů, které může jíst. Mírná forma intolerance však do jisté míry dovoluje jíst zakysané mléčné výrobky, protože cukr v nich obsažený je natráven bakteriemi, které se do těchto výrobků přidávají.

A máme tady také jogurty, kefíry, kysané smetany, acidofilní mléka, kyšky, apod. Zde se odborníci shodují asi nejvíce a většinou považují jogurty za symbol zdravé výživy. Nejen proto, že je v nich mléčný cukr přetrávený, ale zejména proto, že obsahují prebiotika a probiotika. Prebiotika jsou sacharidy, které se během průchodu zažívacím traktem nerozkládají a jsou potravou pro prospěšné střevní bakterie v tlustém střevě. Tyto „zdravé bakterie“ mají důležitou roli v mnoha pochodech – například v metabolizmu cukrů nebo při tvorbě aminokyselin. Kromě jogurtů se tento typ sacharidů nachází také v luštěninách, zelenině, cereáliích.

Probiotika jsou samotné živé mikroorganizmy, které prospívají zdraví. Tyto jogurtové kultury, společně s kvalitní bílkovinou, vápníkem a vitaminy skupiny B, příznivě ovlivňují zdraví o to více, že působí společně. Podporují růst zdraví prospěšných bakterií a omezují množení škodlivých bakterií, posilují funkci imunitního systému, pomáhají při žaludečních obtížích. Dnešní mléko ze supermarketů ale tyto zdravé bakterie neobsahuje, protože je pasterizované (zahřáté). Do kysaných mléčných výrobků se proto bakterie musí dodávat během výroby.

Ale! Není jogurt jako jogurt. Pro laika masírovaného mohutnou reklamou na zdravé jogurty podporující trávení nebo reklamou na mléčné řezy, bez kterých budou naše děti bez zubů a s řídkými kostmi, je orientace těžká. Prvním krokem je zapomenout na reklamy. Je to útok na naše peněženky prostřednictvím našich dětí. Vybírejte jogurty bez ŠKROBŮ a bez ŽELATIN, které dodávají jogurtům potřebnou hustotu nebo vláčnost. Pokud bude jogurt zrát v kelímku (např. Hollandia), pak žádný škrob nepotřebuje. Máte-li možnost koupit jogurt z farmy, neváhejte. Z běžných jogurtů jsou dle mých zkušeností nejlepší Hollandia a Choceň. Ale i zde kupujte výhradně čisté, neochucené, bílé jogurty. Buďte nekompromisní a naučte děti jíst jogurty neslazené. Jeden šálek jogurtu obsahuje kolem 400 mg vápníku – tj. 50% denní potřeby dospělého člověka!

Jogurty Hollandia a Choceň se od sebe výrazně liší co do obsahu mléčného tuku. Mléčný tuk patří mezi tuky, které nejvíce podporují vývoj aterosklerózy cév a vznik srdečně cévních chorob. Proč ale Američané, posedlí bojem s tukem a zásadně preferující výrobky s 0% tuků, mléčný nevyjímaje, umírají nejvíce právě na cévní onemocnění? Co se týče mléčných výrobků, tak ty za to samy o sobě nemohou. Mléčný tuk totiž podléhá zpracování. Nejprve je z mléka odstraněn (aby mohl být zpětně dodán podle potřeb) a pak dochází k tzv. homogenizaci. Mléko se „protlačí“ přes velmi malé trysky, tím se obsažený tuk rozmělní na velmi malé částice a rovnoměrně se v mléce rozmístí. Důvod je prostý – to, že je tuk sice „malý“, ale všude, zlepšuje jeho chuťové vlastnosti. Bohužel se ale takto rozbité tukové částice dostávají přes střevní stěnu zcela volně, bez potřebného natrávení, a vyvolávají tak někdy alergickou reakce. Ze stejného důvodu prochází střevní stěnou i další složky mléka, které, podle některých studií, narušují cévní stěnu. Organismus se brání tomuto poškozování cévní stěny tím, že produkuje cholesterol, aby poškozená místa „zalepil“. Na našem trhu je jediné nehomogenizované mléko a to je Amálka. Vyzkoušejte, uvidíte. Je sice dražší, ale vzhledem k tomu, že mléko jako takové opravdu nepotřebujeme, můžeme si občas to dražší dovolit.

Zvláštním případem je alergie na bílkovinu kravského mléka (alergie na BKM), kterou trpí asi 7% malých dětí. V tomto případě je nutné mléko a mléčné výrobky z jídelníčku zcela vyloučit. Nic vážného tím dítěti ale nehrozí, protože kvalitní bílkoviny, vitaminy A i B a vápník lze získat i z jiných zdrojů. Jen je třeba se výživou zabývat (dalšími zdroji vápníku jsou například listové zeleniny – kapusta, zelí, špenát; kořenová zelenina; luštěniny; vejce, sardinky, mák, mandle).

Mléko a mléčné výrobky ale mohou způsobovat problémy i lidem, kteří netrpí žádnou formou výše uvedených intolerancí. Mnoho lidí totiž pije nebo jí daleko více mléka a mléčných výrobků než skutečně potřebuje. Posuďte sami: dospělému stačí ¼ - ½ litru mléka (nebo ekvivalentu mléka) denně, těhotné a kojící ženě ½ litru denně, u dětí záleží na věku. Ve dvou letech je to 250 ml, v osmi 300 ml, kolem 16. roku od 650-800 ml mléka (ekvivalent mléka: 200 ml mléka = 100 g tvarohu nebo 20 g sýra, tj. 1 plátek). Pokud je mléka více, je to spíše ke škodě, než k užitku. Jednak je tělo nuceno odbourávat bílkoviny, které vedou, pokud jich je přebytek, k překyselení organismu. Pokud je vápníku více, než je potřeba, musí se z těla vyloučit, což zatěžuje ledviny a to vede k deficitu hořčíku, protože hořčík je na vápník navázán. Většina z nás nemá problém s deficitem vápníku, s hořčíkem je to daleko horší. Japonsko má z vyspělých států nejmenší příjem vápníku z mléka a přitom nejdelší dobu života a nejnižší výskyt osteoporózy.

Mléko také v žaludku neutralizuje kyselinu solnou, která pomáhá trávit bílkoviny. Tím může trávení jako celek zpomalit, po mléce Vám může být těžko.

Jak tedy k mléku přistupovat v praxi?

Mléko jako takové nedoporučuji pít vůbec. Pokud nemáte s mlékem problémy, pak doporučuji mléko z domácích farem nebo biomléko. V žádném případě nekupujte krabicové trvanlivé mléko. Je to odpad, s nulovou nutriční hodnotou. Když vidím v supermarketech rodinu s celým kartónem mléka za 10 Kč, je mi smutno. Raději si kupte smetanu a tu si nařeďte 1:1 vodou. Chuť bude minimálně stejná, nutričně daleko lepší. Uvědomte si, že převážná většina káv s mlékem, které si dáváte v kavárnách, jsou s mlékem z krabice.

Jogurty jsou vhodnou potravinou, jen nepodléhejte „zeleným“ reklamám s garancí vrácení peněz. Dávejte přednost neochuceným nebo domácím jogurtům. Jogurtové nápoje s ovocnou složkou nejsou rovněž vhodné. Jogurt stejně jako jogurtové nápoje nebo mléko patří k potravinám ochlazujícím, proto by se měly jíst spíše v létě nebo na jaře. Tedy v době, kdy je teplo. 

Sýry upřednostňuji tvarohové, čerstvé, žervé, cottage, lučinu. V žádném případě nekupujte tavené sýry. Dětem do 3 let dávejte tvrdé sýry velmi omezeně, podobně jako slané sýry.

Syrovátka – působí podobně jako inulin (vláknina) – zvyšuje účinek probiotik, pro trávení i imunitu je vhodná. Setkávám se s ní často při hubnutí, bohužel ale musím upozornit na fakt, že sice obsahuje minimum tuků, ale asi 70% cukrů.

Podmáslí – je naopak při hubnutí vhodné. Obsahuje 3x méně mléčného cukru, navíc jsou do něj přidány bakteriální kultury.

Velmi vhodný je i kefír, kyška, acidofilní mléko, tvaroh, kysaná smetana. Naopak slazené, obarvené a jinak dochucené mléčné výrobky omezte nebo lépe zcela z jídelníčku vyřaďte. Podobně jako tučné smetanové krémy. Ty by měly být s ohledem na vysoký obsah mléčného tuku výjimkou.

Nízkotučné nebo odtučněné mléčné výrobky by přesto neměly být tím, co nahradí tučné krémy. Vitaminy, které jsou v mléce obsažené (A, D) jsou rozpustné právě v tucích, proto je vhodnější jeden malý „poctivý“ jogurt než 2 odtučněné výrobky.

Přeji Vám hodně zdraví a radosti z jídla, ať už s mlékem nebo bez něj.

Vaše Ludmila Pszczolková

 

Upozornění: Informace o homeopatické léčbě akutních i chronických nemocí publikované na stránkách svethomeopatie.cz mají pouze informační a vzdělávací charakter. V žádném případě nenahrazují osobní konzultaci v ordinaci praktického lékaře/pediatra nebo osobní konzultaci v homeopatické poradně.

Ing. Ludmila Pszczolková

Autor: Ing. Ludmila Pszczolkovánutriční poradce

S homeopatií jsem se setkala v roce 1995 díky svým dětem, kterým mnohokrát pomohla při potížích závažných i méně vážných. Stala se pro mne nejen léčbou první volby, ale i životní filozofií. Více než 10 let pracuji jako asistent lékaře homeopata. Pacienti, a hlavně mé děti a jejich alergie mě přivedly k otázkám zdravé výživy. V roce 2011 jsem ukončila kurz nutričního poradce a můj přístup ke klientům v nutriční poradně je podobný jako v ambulanci lékaře homeopata - každý člověk je jedinečný, každý potřebuje jiný přístup. A stejně jako lékař homeopat učí své pacienty respektovat své tělo, tak se i já snažím ukázat klientům, že každý člověk podvědomě ví, jakou stravu potřebuje. Potřebujeme se jen znovu naučit to, co jsme už zapomněli – naslouchat svému tělu a vážit si ho. 

Mohlo by vás také zajímat:
Reklama: Moje arnika léčivá pomocnice

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Svět Homeopatie, s.r.o. (http://www.svethomeopatie.cz) dne 12.11.2019 19:06

COPYRIGHT © 2010 - 2019 Svět Homeopatie All rights reserved.
Kopírování a šíření materiálů je možné pouze se souhlasem provozovatele webu, Homeopatické lékařské asociace (redakce@svethomeopatie.cz).
Mobilní verze