Navigace po stránce

Víte, že ...

Sedmikráska (Bellis perenis) byla ve středověku často používanou rostlinou? V mnoha částech Evropy bylo zvykem mísit šťávu ze sedmikrásek s mlékem a dávat ji štěňatům. Psíci pak nerostli a zůstávali jako mazlíčci, které si paničky dávaly na klín. V homepatii je lékem první volby při poranění hlubokých tkání a po velkých chirurgických výkonech (podáváme v ředění 9 CH 3x denně 5 granulí). Je i výtečným lékem starých dělníků zahradníků, které bolí záda v bederní oblasti a také při poškození páteře u profesionálních řidičů (podáváme v ředění 15 CH 2-3x denně 5 granulí).

Reklama: Nakladatelství grada doporučuje

Naši partneri

Logo HLA
Logo Studium Homeopatie

Santini

Autor: MVDr. Lada Paulů

Asi každý, kdo se trochu zajímá o homeopatii a zvířátka slyšel, že v případě správně zvoleného léku si pacienti chodí pro svoji dávku homeopatik sami. Kolují historky o koních, kteří si pro lék sami přijdou ze stáda, o psech, kteří každé ráno stojí před skříní, ve které je lék uložen.

Ilustrační foto

Sama jsem měla krávu (pravda, jen jednu), která si po těžkém porodu brala Arniku sama z ruky. Kamarádce se laktující fena vloupala mezi homeopatika a sežrala celou Bryonii, po které ji výrazně oplaskl otok vemínka a přestala odhánět štěňata.

O hřebci Santinim už tady byla řeč. Šestnáct let starý, plnokrevný. Soused od hřebce Pindi, kterého vlastní kolegyně. Konstitučně těžko popisovat. Na pánevních končetinách rozbíhavý postoj (přední na tom nejsou o moc lépe), vykasané břicho, možná o proti tělu hubené nohy. Co se týče hlavy a výrazu... No, my mu říkáme Hurvínek:-) Jinak moc milý, závislý, když má otevřené dveře - neuteče, snadno vzrušivý.

Jednou se mezi řečí kolegyně zmínila o jeho recidivující flegmóně. Během půl roku už ho musela asi 3x přeléčit antibiotiky. Vždy to vypadá a začíná stejně. Na spěnkách ze zadní strany má stroupky. Když se mu strhnou z levé pánevní nohy, během velmi rychlé doby mu noha oteče až nad patní hrbol. Je to pro něj velmi bolestivé, nohu si odlehčuje, někdy má i horečku, je apatičtější, ale žere. Majitel je pán v letech, takže bandážování (které mu dělá velmi dobře) je problém. I když mu to kolegyňka ováže, majitel ho i s obvazem pustí ven. Přece tam Pinďa nebude sám a přece kluci nebudou doma, když je tam tak hezky...

Při dalším záchvatu, který měl někdy vloni na jaře, jsme se na něj jeli podívat spolu. Tento akutní stav (to se přiznávám), jsem homeopaticky nezvládla. Možná byl problém v podávání kuliček majitelem (tím se můžu utěšovat), ale myslím, že ani volba léků v tu chvíli nebyla nejšťastnější. Po antibiotickém přeléčení mu otok z velké části splaskl, nicméně noha zůstala přiteklá asi v polovině holeně. Dohodli jsme se, že mu podá jednorázově Siliceu 200 C. Do týdne byla noha v původním stavu. V nadcházejících měsících ho už měla vypozorovaného. Pokaždé, když mu noha začala přitékat, dostal dávku a noha se srovnala. Jen co slyšel rachtání, už se k ní hrnul a vyzobal lék do poslední kuličky. Během léta kluci ještě dostávali Ledum palustre (jako ochranu před hmyzem), takže co Silicea začala, Ledum dotáhlo. (Abych to vysvětlila, po kováři pajdal víc než normálně. I sám kovář připouštěl možnost, že ho nevědomky zakoval. Vzhledem k jeho vadnému postoji to nelze zcela vyloučit).

Pak přišel podzim. O jednom víkendu se kolegyni zdál nějaký divný. Dostal další dávku. Vrhl se na ní, jako kdyby už nikdy neměl dostat nažrat, což ji upozornilo, že se asi bude něco dít. A opravdu, asi za dva dny opět rozsáhlý otok. Navrhla jsem, ať Siliceu 200 C zopakuje a ona nikde. Dohodli jsme se, že podle principu důležitý je správně zvolený lék a ředění je vedlejší, že dostane Siliceu 30 CH minimálně 1x denně. Nejenom, že absolutně nezabrala, ale Santini ji odmítal pozřít. Oňuchal ji a uraženě odešel. Musel ji dostávat do napáječky, ale spíš to mělo efekt pro nás, že jsme udělali aspoň něco.

Během pár dní kapsa vrátila co pozřela a Silicea 200 C byla zase na světě. Co bylo dál asi ani nemusím říkat. Jen co slyšel povědomý zvuk, už se hrnul ke „své dávce“ a rychle ji zhltal. Otok opět výrazně splaskl, zbytek vyřešilo Ledum. Od té doby je zatím klid.

Tady je pěkně vidět, jak důležitý je pozorovací smysl a jak si včasnou dávkou správně podaného léku může člověk pomoci a tělu ušetřit od chemických léků.

Teď ještě vzhledem k věku a artróze dostává Zeel-Heel, po kterém se mu lépe chodí.

Proč Siliceu?

Z počátku ji dostal na posílení imunity, protože problém vždy začal strhnutím stroupků. Silicea má mimo jiné v obraze léku: každé malé poranění hnisá (flegmóna je vlastně zánět podkoží a mízních cév), zlepšení teplem (bandážování). Noha zůstala přiteklá na kosti (Silicea má velký účinek na kosti). Teď když se na to dívám zpětně, myslím, že z velké části to bude i jeho konstituční lék. Proč zabralo jen vysoké ředění, nevím (doufám, že k tomu se jednou dopracuji), ale Santini si toho vědom byl a to mě asi udivovat nepřestane...:-)

Proč Ledum?

Původně ho dostával, pro jeho repelentní účinek. Na problém s nohou mu pomohl, protože se jedná o výborný lék při bodných poraněních, což vlastně zakování je (a také kopytní abscesy, nášlapy, hematomy v kopytní škáře).
 

Upozornění: Informace o homeopatické léčbě akutních i chronických nemocí publikované na stránkách svethomeopatie.cz mají pouze informační a vzdělávací charakter. V žádném případě nenahrazují osobní konzultaci v ordinaci praktického lékaře/pediatra nebo osobní konzultaci v homeopatické poradně.

MVDr. Lada Paulů

Autor: MVDr. Lada Paulůveterinární lékařka

 

Mohlo by vás také zajímat:
Reklama: Homeopatická lékařská asociace

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Svět Homeopatie, s.r.o. (http://www.svethomeopatie.cz) dne 17.2.2020 07:49

COPYRIGHT © 2010 - 2020 Svět Homeopatie All rights reserved.
Kopírování a šíření materiálů je možné pouze se souhlasem provozovatele webu, Homeopatické lékařské asociace (redakce@svethomeopatie.cz).
Mobilní verze