Navigace po stránce

Víte, že ...

Pampeliška (Taraxacum) obsahuje vitamin A. List pampelišky obsahuje více betakarotenu než mrkev, rovněž květ je bohatý na karotenoidy. Obsahuje i vitamin B, C a D, který vedle pampelišky obsahuje z rostlin už jen kopřiva, petržel, oves, avokádo a houby. Při dnešních pokusech prováděných v Japonsku a USA na myších bylo pozorováno, že pampeliška působí proti rakovině a má vliv na imunitu. Taraxacum je rovněž výborný homeopatický lék na žaludeční a žlučníkové záchvaty a na bolesti hlavy žaludečního původu. Doporučuje se na jaře k detoxikaci jater a žlučníku v ředění 5 CH 2x denně 5 granulí.

Reklama: Nakladatelství grada doporučuje

Naši partneri

Logo HLA
Logo Studium Homeopatie

Zvítězí pravda a láska nad lží a nenávistí?

Autor: Václav Nestrašil

Rok 2011 je za námi...Jistě mi dáte za pravdu, že nejbolestnější ztrátou pro naši zemi byl odchod Václava Havla. Dovolte nám, abychom se s ním dnes, symbolicky na Nový rok, cestou malého zamyšlení, rozloučili...

Ilustrační foto
Zdroj: www.wikipedia.org

První „polistopadový“ státní pohřeb byl více než důstojný. Dokonce bych rád napsal, že byl přímo krásný, ale nevím, zda je vhodné takové hodnocení v souvislosti s úmrtím Václava Havla použít. Každý nechť si tedy dosadí adjektivum dle svého gusta, ale doufám, že všichni se shodneme alespoň v tom, že zármutek většiny národa byl upřímný a hluboký.

Patřím do generace „Husákových dětí“ a tak si pamatuji povinné veselí ve dnech svátků práce, kolektivní oslavy všech možných i nemožných úspěchů pracujícího lidu, stejně jako stranou organizované tryzny nad úmrtím milovaných vůdců dělnické třídy. Není proto divu, že mám k těmto hromadně organizovaným projevům radosti či smutku vnitřní odpor a že mě tedy ani ve snu nenapadlo, že bych se ve svém životě ještě někdy něčeho podobného chtěl dobrovolně zúčastnit. Sám sebe jsem proto v neděli 18. prosince překvapil naléhavou potřebou jít zapálit na Václavské náměstí za pana prezidenta alespoň malou svíčku. Když jsme pak tři dny poté stáli se ženou na jednom z nádvoří Pražského hradu, abychom se v úctě poklonili projíždějící rakvi s ostatky zemřelého, kladl jsem si stále mnoho sobě velmi podobných otázek: „Co tu dělám? Jaká síla překonala můj cynismus a apatii k podobným událostem? Co mě vytáhlo do ulic?“. Tyto otazníky mě pak pronásledovaly i ve dnech následujících a nebylo možné nehledat sám pro sebe nějaká přijatelná vysvětlení.

Párkrát v životě jsem vzal do rukou vybrané filosofické spisy, a ačkoliv nemám odvahu sám sebe považovat za nějakého hlubokého myslitele, snad alespoň částečně jsem cosi o životě lidském pochopil. Kromě jiného proto věřím, že jednou ze základních lidských potřeb je potřeba idejí a morálních pravidel.

Na téma idejí pan Václav Havel v jedné ze svých prací napsal: „Ideje jsou něčím, k čemu se upínáme, co je kdesi na obzoru našeho snažení, co mu dává smysl a směr. Nejsou to však žádné statické kóty, jichž dosáhneme či nikoliv. Představa, že bychom si například slušnost mohli na seznamu svých cílů zakroužkovat jako něco, čeho bylo už dosaženo, a oč se nadále není třeba starat, je zcela absurdní.“ 

Troufám si tvrdit, že není snad nikoho, kdo by neznal Havlovo zvolání, že: „Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí“, za které sklízel od tzv. pragmatiků politické moci mnohých posměšků a znevažování.

V kontextu s předchozím textem se však domnívám, že tito „pragmatici“ Václava Havla nikdy nepochopili. Vítězství pravdy a lásky v Havlově podání totiž nelze chápat tak, že jednoho dne bude lež a nenávist poražena definitivně a jednou pro vždy. To vítězství spočívá v něčem jiném. Spočívá v tom, že člověk se ideje pravdy a lásky nikdy nevzdá a nedovolí tak neomezenou nadvládu lži a nenávisti na tomto světě! Dnes a denně bude mít každý z nás na horizontu svého života tyto ideje pevně zakotvené a jejich směrem se bude snažit svůj život ubírat. Není až tak důležité, kdo během svého života urazí jaký kus cesty, neboť nejsme všichni nadáni stejnou vůlí a vytrvalostí. Důležité je, že všichni víme, kterou cestou bychom měli jít. A pokud snad někdo z nás na své cestě zbloudí a tuto orientaci ztratí, pak by tu měl být někdo, kdo svým osobním příkladem rozsvěcí světlo na konci tunelu lidského bytí a koho lze následovat. Tím světlonošem pak Václav Havel pro nás zcela jistě byl.

Co se morálních pravidel týče i zde si pomohu úryvkem z jedné Havlovy práce: „Lidé zřejmě očekávají, že hlava státu bude občas hlásat určité mravní normy. Neznamená to automaticky, že někdo bude těchto norem víc dbát. Znamená to právě jen to, že tak to má být. Standarta má vlát a morálku někdo kázat. Všichni včetně těch, kteří jakékoli normy trvale porušují, potřebují zřejmě vědět, že tu vůbec něco takového je a že je tedy vůbec co porušovat. Ztráta norem vyvolává zneklidnění i u jejich notorických porušovačů. Kdyby prezident říkal, že krást se smí, byl by i zloděj velmi nesvůj. Otevřelo by to totiž před ním otázku jeho vlastní identity.“

Každý rodič, který dovedl své děti k dospělosti a samostatnosti mi zřejmě potvrdí, že tak nějak to asi opravdu bude. Svým dětem totiž všichni nastavujeme mantinely slušného chování, abychom vzápětí zjistili, že pro ně je nejzajímavější právě ta činnost, která tyto mantinely překračuje. Děti se musí v procesu dospívání vůči někomu či něčemu jasně vymezovat, aby daly světu najevo, že tu jsou a že jsou „zcela jiní a veskrze originální“. Já sám mám pět synů a věřte mi, něco o tom již vím.:-)

Čím starším ale jsem, tím více se domnívám, že proces zrání lidského jedince zdaleka nekončí pubertou a přechodem do dospělosti. Ohlédnu-li se za svým dosavadním životem, pak žasnu, jakých úvah jsem byl schopen ještě ve třiceti a lehce zaváhám i nad svými názory starými sotva pár let. Vyvozuji z toho tedy, že proces zrání lidského ducha nikdy nekončí a že jsme vůči těm starším a moudřejším dětmi vlastně pořád. Pořád se tedy chceme vůči něčemu vymezovat, s něčím se konfrontovat, případně se k něčemu hlásit. Pořád proto potřebujeme mít někoho, kdo bude hlásat určité mravní normy. Tím hlasatelem však nesmí být člověk, který hlásá potřebu žití v pravdě, ale sám přitom často lže. Někdo, kdo bojuje proti zlodějně, ale sám má nakradeno. Takové farizejské kázání je totiž veskrze trapné a odpudivé.

Pokud jsem tedy v předchozích dnech nebyl schopen rozumět svým citovým pohnutkám a své opravdové bolesti ze ztráty „cizího“ člověka, pak jsem si zřejmě nedostatečně uvědomoval, co pro mě Václav Havel ve skutečnosti znamenal. Byl pro mě tím světýlkem na konci tunelu, za kterým jsem mohl kdykoliv vyrazit. Životním majákem v dobách bloudění. S jeho ztrátou jakoby v mém životě zavládla tma a přemohl mě strach z toho, že nebudu vědět kudy dál. Byl pro mě i tou morální autoritou, která žila v souladu se svými skutky. Autoritou, která když kárala, tak nám ostatním nezbývalo než sklopit zrak a mlčet. Vědomi si svých vlastních prohřešků, jsme totiž nenacházeli odvahu s jeho názory polemizovat. Slovy věřících byl pro mě zřejmě jakýmsi duchovním otcem, který mi nastavoval mantinely slušného chování, abych je pak vzápětí mnohokrát překračoval.

Zřejmě tedy platí úvaha Václava Havla o tom, že ztráta norem vyvolává zneklidnění i u jejich notorických porušovačů, protože mě jeho odchod skutečně velmi zneklidnil. Teprve později jsem si však uvědomil, že odešel pouze nositel těchto mravních norem, zatímco normy samotné zůstávají. Důkazem toho mi byla nečekaně spontální pieta mladých lidí, kteří si bývalý režim pamatovat nemohou, a přesto je odchod pana prezidenta opravdově zasáhl. Spatřuji v tom potvrzení toho, že i nadále je základní lidskou potřebou vzhlížet k jakýmsi idejím a respektovat určitá morální pravidla. Je to stále v nás a dědí se to z generace na generaci. A pak že pravda a láska nezvítězí nad lží a nenávistí!:-)


 

Upozornění: Informace o homeopatické léčbě akutních i chronických nemocí publikované na stránkách svethomeopatie.cz mají pouze informační a vzdělávací charakter. V žádném případě nenahrazují osobní konzultaci v ordinaci praktického lékaře/pediatra nebo osobní konzultaci v homeopatické poradně.

Václav Nestrašil

Autor: Václav Nestrašillaik, který se s homeopatií pomalu seznamuje...

 

Mohlo by vás také zajímat:
Reklama: Homeopatická lékařská asociace

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Svět Homeopatie, s.r.o. (http://www.svethomeopatie.cz) dne 15.10.2019 18:32

COPYRIGHT © 2010 - 2019 Svět Homeopatie All rights reserved.
Kopírování a šíření materiálů je možné pouze se souhlasem provozovatele webu, Homeopatické lékařské asociace (redakce@svethomeopatie.cz).
Mobilní verze